Je to génius. Tak ve čtvrtek poctil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatšího muže světa Elona Muska, jen několik dní poté, co miliardář nařídil zpomalení své satelitní sítě Starlink pro ukrajinskou armádu.
Napadená země podle Muska porušila podmínky používání služby, když s její pomocí útočí na ruské cíle. Ukrajinci údajně našli způsob, jak využívat komerční šířku pásma sítě Starlink k přenosu dat vysokorychlostních ozbrojených dronů, načež Starlink omezil maximální podporovanou rychlost.
Zanedlouho nato zareagoval Putin, který Muska nazval „skutečným géniem“ a pochválil, že s miliardářem mají „vzájemné porozumění“. I přes problémy v politice jsou tak schopni „blízké spolupráce“, co se týče koordinace satelitů. Ruský lídr přitom nejbohatšího muže podobně pochválil již loni nebo v roce 2023, kdy se Muskův pohled na Ukrajinu změnil.
Počátky po invazi
Bezprostředně potom, co Rusko v roce 2022 plně napadlo Ukrajinu, přitom vztahy obou mužů ty dnešní ani zdaleka nepřipomínaly, alespoň navenek. Miliardář v březnu toho roku dokonce prohlásil, že „vyzývá Vladimira Putina na souboj jeden na jednoho. V sázce je Ukrajina.“
V rozhovoru pro Business Insider pak promluvil o své domněnce, že má vládce Ruska více peněz než on, a na konci března dodal, že „nesmíme nechat Putina ovládnout Ukrajinu“.
V říjnu roku 2022 zase řekl, že s Putinem mluvil „jednou, a to před osmnácti měsíci“. Jak však později odhalil Wall Street Journal, měl Musk lhát – v roce napadení Ukrajiny prý začal s diktátorem mluvit pravidelně, přičemž rozebírali nejen obchodní záležitosti, ale také politiku a osobní témata. Médiu to mělo potvrdit několik amerických, evropských i ruských představitelů.
Putin měl v rámci těchto konverzací Muska poprosit, aby vyšel vstříc čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi a neaktivoval Starlink nad Tchaj-wanem. Ten v zemi dodnes nefunguje, největší podíl na tom však má tamní legislativa, která provoz takové služby umožňuje až od letošního léta.
Změna názoru
Jak však uběhlo několik měsíců a válka na Ukrajině pokračovala, Musk začal na sociálních sítích vystupovat jinak. Příspěvky o nutnosti podporovat napadenou zemi vystřídaly nářky, že Ukrajina stejně padne a nemá cenu dále prodlužovat utrpení jejího obyvatelstva, které by se podle něj mělo lépe, kdyby místo války skončilo pod ruskou nadvládou.
„Rusko má více než trojnásobný počet obyvatel než Ukrajina, takže vítězství Ukrajiny v totální válce je nepravděpodobné. Pokud vám záleží na ukrajinském lidu, usilujte o mír,“ napsal v říjnu 2022. Přestože Ukrajina dodnes neprohrála, Musk je v těchto myšlenkách stále zarytější.
V roce 2024 například při audiopřenosu na platformě X prohlásil, že „Putin v žádném případě neprohraje“. O rok později zase připomněl svou výzvu Putinovi k boji, ke které napsal, že by bez Starlinku celá ukrajinská fronta zkolabovala. „Co mě znechucuje, jsou ta léta krveprolití v patové situaci, kterou Ukrajina nevyhnutelně prohraje,“ dodal.
Ve stejné době začal útočit na prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského stejně, jako se na počátku invaze vyjadřoval k Putinovi. V častých příspěvcích na sociální síti X psal o tom, že většina Ukrajinců nemá prezidenta ráda, že by jistě prohrál volby, pokud by je pořádal, či že by měl odstoupit.
Jak se Musk přestal negativně vyjadřovat o Putinovi, stejná dobrá vůle přišla z druhé strany – Putin v roce 2023 prohlásil, že Musk je „výjimečná osobnost“ a „aktivní, talentovaný podnikatel“.
Podobně jako letos, i tehdy to řekl několik dní po odhalení zjištění, že Starlink potrápil ukrajinskou armádu. Musk tehdy odmítl žádost Ukrajinců o zapnutí Starlinku nad Krymem, kvůli čemuž se nevydařil dronový útok na tamní lodě.
V dubnu 2025, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a nástupu Muska do vlády Spojených států, se Putin opět vyjádřil. Přirovnal tehdy Muskovu odhodlanost k té sovětského kosmického inženýra Sergeje Koroljova a uvedl, že „takoví lidé se v lidské populaci neobjevují často“. Pochvalně také dodal, že je miliardář „naprosto posedlý“ myšlenkou dostat se na Mars.
Co to může znamenat?
Západní představitelé jsou v názorech na to, co sbližování obou mužů pro Evropu a Spojené státy může znamenat, víceméně sjednoceni – nic dobrého.
„Kromě dopadů na národní bezpečnost se to jeví jako dost nerozvážné a nebezpečné… spontánní rozhovory s Vladimirem Putinem, který je zjevně v rozporu s vládou Spojených států, vyvolávají značné obavy,“ řekl pro PBS Ben Friedman z konzervativního think-tanku Defense Priorities.
Podle Fiony Hill, bývalé hlavní poradkyně Bílého domu pro otázky Ruska, má Musk „obrovskou páku“ a mohl by při případném sblížení zkratovat diplomatický proces prosazováním Putinových preferovaných podmínek.
Řada generálů, politologů i politiků však věřila či stále věří, že Musk z ekonomických důvodů nikdy Putinovi vstříc nepůjde. Nejenom, že byl v zásadě prvním, kdo na přežití Ukrajiny vsadil, ale zároveň je podnikatelem, který je schopný si spočítat, co by ho změna kurzu stála, řekli pro Forbes v roce 2023.
Kalendář se však posunul, Musk vystoupal až do nejbližšího kruhu amerického prezidenta a následně z něj vypadl, stále si však drží silnou pozici. Přestože dříve nepřímo nazval Donalda Trumpa pedofilem, prezident minulý týden poznamenal, že je Musk „brilantní“ a Spojené státy musejí lidi, jako je on, chránit. „Elon neudělal nic špatného. Elon je opravdu skvělý člověk,“ pokračoval.
Spojené státy navíc Muskovy společnosti potřebují, jelikož je SpaceX jejich klíčovým partnerem v oblasti národní bezpečnosti – zajišťuje vypouštění utajených vojenských satelitů, spolupracuje s NASA a provozuje systém Starshield pro vojenskou komunikaci.
Obavy tak vyvolává, zda Musk nemá takovou moc a přístup k politikům, že si může dělat, co si usmyslí. Že by to mohl být problém, uznal už na začátku svého druhého volebního období sám Trump, když připustil, že zrovna podnikání Muska v Číně by mohlo být problematické v případě, že by mezi zeměmi vypukla válka.
To, že měl nejbohatší muž světa přístup do Bílého domu, však bezpečnost Západu údajně neohrožuje – podle Trumpa je totiž patriotem. Když v říjnu omezil služby Starlinku Ukrajině, Trump na to opáčil, že to sice vyřeší, ale že Musk nemá až tak velkou moc nad infrastrukturou ukrajinské armády a že „Elon nikdy neudělá nic špatně“.
Tomu ovšem nevěří americká opozice, podle které by nejbohatší muž světa neměl mít možnost ovlivňovat zájmy národní bezpečnosti. Podle politiků jako Adam Schiff a Peter Welch tento incident dokazuje, že si Musk může dovolit mnohem více než kterýkoli jiný dodavatel Spojených států.
Přestože tak mnozí očekávají, že se Musk nikdy s Putinem přímo nespojí, protože by tím ohrozil své obchodní zájmy na Západě, tato moc jde i druhým směrem – státy, které nemají alternativu k Muskovým službám, jsou podle kritiků ochotny tolerovat i miliardářovo sbližování se s diktátory.
O co se hraje?
Zájmy Muska a Ruska se v mnohém potkávají. Přiznal to i Putin – s Muskem rozebírají provoz ruské konstelace satelitů Rassvet a specificky to, jak zabránit srážkám mezi stroji státu a americké společnosti.
Rozhodně se přitom nejedná o seriózní konkurenty, jelikož Rassvet je primitivnější v takřka všech ohledech. I proto vznikají obavy z dalších scénářů, které nekončí jen ústupky v otázce Starlinku pro Ukrajinu – oponenti poukazují i na možné sdílení know-how mezi Ruskem a Muskovými společnostmi či rozšíření služeb i do Ruska.
Takové obavy jsou ale v mnohém nereálné. Federální zákony Spojených států výrazně omezují přenos technických specifikací, kódů a konstrukčních řešení. Za porušení takzvaných International Traffic in Arms Regulations, tedy mezinárodních předpisů o obchodu se zbraněmi, by Muskovi mohlo hrozit vězení, pokuty ve výši milionů dolarů a zákaz spolupráce jakýchkoli státních agentur se SpaceX.
Přestože Trump již několikrát rozdal milosti lidem, se kterými má bližší vztahy, v otázce podnikání by Muska nezachránil. Jakýkoli záměrný únik dat by totiž znamenal okamžitou ztrátu bezpečnostních prověrek a zrušení miliardových kontraktů pro SpaceX.
Že by Rusko přestalo do svých technologií investovat či by bylo ochotno spoléhat se pouze na technologii pocházející od znepřátelené mocnosti, také není pravděpodobné. Zástupci země již mnohokrát Muska kritizovali a vyhrožovali mu – například Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, řekl, že jakýkoli americký zásah proti Rassvetu by znamenal okamžité zničení satelitů Starlink.
Ruský diplomat Konstantin Vorontsov zase oznámil, že západní civilní nebo komerční vesmírná infrastruktura je pro Rusko legitimním cílem odvetných útoků. „Využití velkých satelitních sítí je soustředěno v rukou soukromých společností, což je stěží v souladu se zájmy dlouhodobé udržitelnosti kosmických aktivit,“ stěžovala si zase ruská delegace při OSN.
Pravděpodobnější se tak při sblížení Muska a Putina jeví spolupráce na projektech, o kterých Rusko hovoří veřejně. Zástupci země vyjádřili zájem s miliardářem pracovat například na misi na Mars, vybudování Tesla Gigafactory v zemi či organizovat jeho oficiální cestu za ruskými vesmírnými inženýry.
