skip to main content

K secesní Ville Majorelle v dělnickém Lotrinsku dojedete autem

3 minuty čtení

Pro ty, co pokaranténní chuť cestovat žene do Francie a rádi by objevili něco jiného než Alpy, Riviéru nebo hlavní město, je ideální příležitost zastavit se v Lotrinsku, polozapomenutém kraji, kde se mísí honosná secese s industriální estetikou dnes již nefunkčních uhelných dolů.

V dojezdové vzdálenosti asi 600 kilometrů od Prahy se skrývají především skvosty architektury a designu 20. století. Třeba Villa Majorelle ve městě Nancy vzdáleném asi hodinu od Štrasburku, která nedávno opět otevřela své brány po několikaleté rekonstrukci.

Ústřední inspirací pro secesní umění od architektury po produktový design byly rostliny a příroda – a tato stavba z let 1901–1902 je toho naprosto dokonalou ukázkou. Villu Majorelle nechal postavit nábytkový designér Louis Majorelle, který se proslavil neotřelými kousky nábytku inspirovanými lekníny nebo orchidejemi. Pro stavbu vily, která měla sloužit jako jeho vlastní sídlo a studio, angažoval tehdy ani ne pětadvacetiletého architekta Henriho Sauvage, interiér potom svěřil hned několika zásadním designérům té doby.

Inspirace rostlinami je vidět opravdu na každém rohu. Hned po vstupu návštěvníka uvítá schodiště ve tvaru vzrostlého břečťanu, dominantou je lustr s dekoracemi mořských řas. Celý dům pak zdobí barevné vitráže od Jacquese Grubera, které znázorňují ústřední symbol celého domu – drobnou bylinu s názvem měsíčnice roční, v češtině přezdívané také Jidášovy penízky.

V salónu potom najdete ikonickou lampu Libellule s motivy vážky, jídelně dominuje keramický krb od Alexandera Bigota inspirovaný kmenem stromů, celou stavbu lemují zelené okapy ve tvaru popínavých rostlin. Momentálně je součástí expozice asi stovka dalších dekorativních objektů, maleb a dalších uměleckých děl od nejznámějších designérů a výtvarných umělců té doby.

Reklama

Dokončení Villy Majorelle předznamenalo klíčovou roli, kterou dnes stotisícové Nancy sehrálo v rámci secese. Kromě Louise Majorella se na výsadní pozici města podíleli třeba Antonin Daum, Eugène Vallin a především designér Emil Gallé, jehož proslavily lampy ve tvaru muchomůrek a dalších druhů hub.

Tato čtveřice také v roce 1901 založila Nancyskou školu, které jsou dnes věnována hned dvě muzea: to první, Musée des beaux arts, leží přímo na hlavním náměstí Place Stanislas, to druhé, Musée de l’École de Nancy, najdete poblíž Villy Majorelle. Příznivci modernismu se potom často vydávají na okraj města, kde najdou dům architekta Jeana Prouvého.

Klenoty secesní architektury a designu nejsou jediný důvod, proč neminout tento polozapomenutý kout Francie, přes který se většinou jen bez zastávky přejíždí na cestě do Paříže. Asi čtyřicet minut cesty od Nancy leží hlavní město Lotrinska, Méty (francouzsky Metz), kde se před deseti lety otevřela pobočka Centra Pompidou, a z regionu se rázem stala vyhledávaná lokalita pro milovníky moderního umění.

Výlet můžete zakončit ještě jednou rostlinnou specialitou – švestkami Mirabelle, respektive lihovinou podobnou naší slivovici, která se z nich tradičním způsobem vyrábí.

Reklama
Reklama