Česko letos zažívá neobvykle silnou sezonu turistických novinek. Poprvé v historii se otevírá středověký hrad v Bečově, České Švýcarsko má novou přeshraniční trasu, ve Slavkově si lze popovídat s Napoleonem a na Dolní Moravě vznikl vodní svět s výhledem na hory. Vybrali jsme osmnáct nových míst a zážitků, kvůli kterým stojí za to vyrazit na cestu právě v roce 2026.
Na turistických mapách Česka je zdánlivě všechno dávno objeveno. Hrady mají své prohlídkové okruhy, rozhledny své turistické známky a nejznámější výletní cíle o letních víkendech fronty návštěvníků. Rok 2026 ale ukazuje, že i v zemi, kterou lze autem přejet za několik hodin, stále vznikají místa nabízející něco skutečně nového.
Někde se po desetiletích oprav otevírají dveře, za nimiž veřejnost nikdy nebyla. Jinde dostávají chátrající industriální stavby druhý život nebo vznikají moderní expozice, které se už dávno nespoléhají jen na vitrínu a několik popisků.
Z letošních cestovatelských novinek jsme vybrali osmnáct míst a projektů, jež stojí za pozornost a mohou být samy o sobě důvodem vyrazit na výlet. Výběr nabízí nově otevřená místa, obnovené památky i zážitky, za nimiž stojí za to vyrazit napříč Českem.
Bečov nad Teplou: hrad, kam se veřejnost dostala poprvé v historii
Bečov většina návštěvníků zná díky relikviáři svatého Maura, jednomu z nejcennějších románských klenotnických předmětů v Česku. Letos však dostal západočeský areál úplně nový rozměr.
Prvního května se tu veřejnosti vůbec poprvé otevřel autenticky dochovaný středověký hrad. Nejde tedy o znovuotevření po několika sezonách, ale o mimořádnou příležitost vstoupit do části komplexu, která byla turistům po staletí uzavřená.
Bečov je navíc neobvykle koncentrovanou lekcí architektury: vedle sebe tu stojí gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek. K tomu Slavkovský les, malé historické město pod areálem a zmíněný relikviář. Z jednodenní zastávky se tak snadno stane celý víkend.
Foto: Správa státního hradu a zámku Bečov
Slavkov: zeptejte se Napoleona, proč zaútočil
Napoleon Bonaparte zemřel před více než dvěma sty lety. Ve Slavkově se ho přesto můžete zeptat na bitvu, jeho osobní život nebo Evropu začátku devatenáctého století – a dostat odpověď.
Nová expozice na zámku Slavkov s názvem „Slavkov a Evropa v období napoleonských válek“, otevřená v květnu v zámeckých konírnách, využívá umělou inteligenci k vytvoření interaktivního Napoleona, s nímž návštěvníci vedou dialog v reálném čase.
Technologie přitom není jediným lákadlem. Součástí je model bitvy, audiovizuální scénografie, příběhy vojáků i místních lidí a prostor pro děti. Expozice tak zkouší něco, co bude v muzeích pravděpodobně čím dál častější: historii nevystavovat, ale nechat návštěvníka vstoupit do jejího děje.
České Švýcarsko: pěšky krajinou, kterou změnil požár
Od letošního dubna mohou turisté využívat novou přeshraniční trasu mezi Hřenskem a saskou Schmilkou. Více než dvoukilometrový nově vybudovaný úsek vede na české straně krajinou, která se stále proměňuje po rozsáhlém požáru z roku 2022, a za hranicí pokračuje bukovými lesy pod Großer Winterbergem.
Výlet tak nabízí nezvyklou možnost sledovat vedle sebe dvě podoby národního parku – území ponechané přirozené obnově a staré saské bučiny.
Nová trasa zároveň oživuje historické pokračování slavné saské Malířské cesty: právě tudy kdysi putovali malíři a první turisté přes Winterberg k Pravčické bráně a následně sestupovali do Hřenska, odkud se vraceli lodí po Labi.
Dolní Morava: bazén s výhledem na Králický Sněžník
Dolní Morava už má jednu z nejdelších visutých lávek světa, Stezku v oblacích, horskou dráhu i rozsáhlé dětské areály. Letos přidala další důvod k cestě: Melori aqua & spa.
Nový vodní a wellness svět nabízí vyhřívané bazény, venkovní výplavový bazén s výhledem na horské hřebeny, tobogany i dětskou vodní zónu. Oddělenou část tvoří saunový svět s ochlazovacími jezírky a venkovní srubovou saunou.
Pro Dolní Moravu je to strategická novinka. Z místa postaveného především na venkovních atrakcích se čím dál více stává celoroční resort, kde špatné počasí nemusí znamenat konec programu.
Ostrava: svět žab, mloků a čolků
Jedna z největších letošních novinek ostravské zoo bude patřit živočichům, kteří obvykle nestojí v centru pozornosti. Nové Amphibiarium má představit přibližně tři desítky druhů obojživelníků. Akvária a terária doplní živé rostliny, skály i technologie, jež mají návštěvníkům umožnit lépe pozorovat způsob života zvířat, z nichž mnohá tráví značnou část dne téměř bez pohybu. Pavilon má otevřít na konci léta, v roce, kdy ostravská zoo slaví 75 let.
Foto: Zoo Ostrava
Jindřichův Hradec: pivo se vrací tam, kde se vařilo po staletí
Historický zámecký pivovar v Jindřichově Hradci byl dlouhá léta především připomínkou doby, kdy vaření piva patřilo k běžnému provozu velkého panství. Letos se sem tato funkce vrací.
Rozsáhlý komplex pivovaru a sousedního mlýna přímo u zámku prošel obnovou a po téměř šesti desetiletích se zde znovu začalo vařit pivo. Právě návrat původní funkce je na projektu nejzajímavější. Historická budova se nezměnila pouze v další muzeum, znovu v ní vzniká produkt, pro který byla určena.
V kombinaci s třetím největším zámeckým komplexem v Česku je to dobrý důvod dát si letos Jindřichův Hradec znovu na výletní mapu.
Foto: Městský úřad Jindřichův Hradec
Vysoké Mýto: české karoserie, autobusy i letadla pod jednou střechou
Ve Vysokém Mýtě se letos na jaře otevřelo nové Krajské technické muzeum, které představuje průmyslovou a technickou historii celého Pardubického kraje. Jeho srdcem zůstává slavná karosárna Josefa Sodomky, jejíž elegantní vozy patřily ve třicátých letech ke špičce československého automobilového designu. Právě sem se přesunula podstatná část exponátů z dosavadního Muzea českého karosářství.
Nové muzeum je ale podstatně širší. Na ploše zhruba 1100 metrů čtverečních nabízí osm tematických expozic věnovaných například cyklistice, letectví, zemědělské technice nebo regionálním průmyslovým značkám. Vedle historických automobilů tak návštěvníci uvidí skutečnou část eskalátoru a model lanovky chrudimské Transporty, hasičskou techniku firmy Stratílek nebo větroň Orlík zavěšený pod stropem.
Foto: Krajské technické muzeum
Rudá věž smrti: výlet, který nemá bavit
Ne všechny cíle tohoto seznamu jsou místem pro bezstarostné odpoledne. Rudá věž smrti u Ostrova připomíná dobu, kdy političtí vězni v komunistickém Československu byli nasazeni na zpracování uranové rudy. Sedmipatrová cihlová stavba je dnes součástí hornického regionu Krušnohoří zapsaného na seznamu UNESCO.
Místo postupně rozšiřuje návštěvnický provoz a připravuje další způsob, jak příběhy někdejších vězňů představit veřejnosti. Jeho největší síla však zůstává v autenticitě samotného prostoru. Člověk zde nepotřebuje příliš mnoho multimédií, aby pochopil, proč patří k nejtemnějším místům novodobých českých dějin.
Foto: Národní památkový ústav
Ostrava: sto let umění v jednom domě
Přesně 13. května 1926 se v centru Ostravy poprvé otevřel Dům umění. Letos slaví sto let a výročí doprovází výstava, která jeho stoletý příběh vypráví prostřednictvím téměř dvou stovek děl.
Výstava Stopa (1926–2026) shromáždila práce 153 autorek a autorů a ukazuje, jak se během sta let proměňovala nejen samotná sbírka galerie, ale také doba, v níž vznikala. Vedle regionálních umělců se tu potkávají Josef Čapek, Toyen, Mikuláš Medek, Jan Zrzavý, Adriena Šimotová nebo Václav Brožík. Výstava potrvá do 30. srpna.
Samotný Dům umění stojí za pozornost i jako architektonická památka. Budovu navrhli František Fiala a Vladimír Wallenfels a od svého otevření patří k výrazným kulturním stavbám Ostravy. Galerie dnes spravuje téměř 25 tisíc uměleckých děl. Příjemným bonusem pro letní výlet je, že každý pátek je vstup do galerie zdarma.
Foto: Dům umění
Děčín: návrat jedné z nejkrásnějších zámeckých zahrad
Nad soutokem Labe a Ploučnice se letos na jaře po několikaleté rekonstrukci znovu otevřela Růžová zahrada děčínského zámku. Obnovou prošly terasy, kašny, sochařská výzdoba i samotná zeleň. Rostliny byly vysazovány také podle historických plánů a do zahrady se vrátily starší odrůdy růží.
Nově se návštěvníci dostanou i na některé menší terasy pod hlavní zahradou. Děčín tak dostal další argument, proč jej nevnímat jen jako výchozí bod na cestu do Českého Švýcarska.
Foto: Město Děčín
Trocnov: za Žižkou i do středověké vesnice
Rodiště Jana Žižky v Trocnově letos dostalo výrazně novou podobu. Po dvou letech stavebních prací se v dubnu otevřelo nové návštěvnické a vzdělávací centrum s muzejně-expoziční částí. Přibyla také expozice věnovaná filmu Jan Žižka režiséra Petra Jákla, výuková dílna, přednáškový sál a nové návštěvnické zázemí.
Samotné muzeum představuje Žižkův život, husitství i historický význam slavného vojevůdce prostřednictvím dobových předmětů, interaktivních prvků a vzdělávacích programů. K vidění je například model trocnovského dvorce vytvořený podle archeologických výzkumů nebo kamenná křtitelnice z kostela ve Střížově, kde měl být podle tradice malý Jan Žižka pokřtěn.
Tím ale výlet nekončí. Rozlehlý areál zahrnuje rovněž základy Žižkova a Mikšova dvorce, šestnáct metrů vysoký Žižkův pomník a především archeoskanzen, který rekonstruuje podobu vrcholně středověké vesnice. Při speciálních akcích tu ožívají dobová řemesla, vaří se na otevřeném ohni nebo peče chleba v peci.
Foto Archeoskanzen Trocnov
Kudlovická vinařská stezka: na kole mezi malými vinohrady
Slovácko má od letošního dubna novou vinařskou trasu. Kudlovická vinařská stezka vede nejsevernější částí Slovácké vinařské podoblasti přes Napajedla, Halenkovice či Kudlovice a na Velehradě se napojuje na páteřní Moravskou vinnou stezku.
Místo velkých vinohradů, typických pro jižnější část Moravy, tu krajinu lemují hlavně menší rodinné vinice a sklepy. Ochutnat lze například místní Rulandské bílé, Veltlínské zelené nebo Müller-Thurgau. Zajímavostí je i značení: stezka nemá klasické značky v terénu, celá trasa je virtuální a cyklisté si ji mohou stáhnout do telefonu.
Drábské světničky: po pěti letech zpátky do skal
Jedno z nejpůsobivějších míst Českého ráje by se letos na podzim mělo po pěti letech znovu otevřít návštěvníkům. Skalní hrad Drábské světničky, vytesaný do pískovcových věží vysoko nad krajinou, dostává nové lávky, schodiště a zábradlí, které znovu umožní projít jeho nejatraktivnější částí.
Rekonstrukce zhruba za osmnáct milionů korun je v obtížně přístupném terénu natolik náročná, že část materiálu musel do skal dopravit vrtulník. Práce navíc na tři měsíce zastavilo hnízdění sokola stěhovavého. Pokud se současný harmonogram podaří dodržet, první návštěvníci se na skalní ochozy vrátí v říjnu.
Průmyslový palác: po osmnácti letech znovu celý
Když v říjnu 2008 zachvátil Průmyslový palác na pražském Výstavišti požár, jeho levé křídlo prakticky zmizelo. Po osmnácti letech se letos jedna z dominant Holešovic konečně vrátí v celé své podobě. Rekonstrukce přibližně za tři miliardy korun zahrnuje nejen dostavbu zničeného křídla, ale také obnovu střední haly a pravé části paláce.
Památkáři se při obnově vraceli k podobě stavby z roku 1891. Obnovena byla původní barevnost, dřevěné stropy či historické dekory a na hodinovou věž se vrátila svatováclavská koruna.
Nově postavené levé křídlo má uvnitř přiznanou ocelovou konstrukci a střešní světlíky podle původního projektu, díky nimž je prostor výrazně prosvětlený. Průmyslový palác by se měl veřejnosti otevřít na konci září. První akcí, která se v něm uskuteční, má být od 6. do 11. října přehlídka současné módy a designu Designblok.
Petřín: pražská klasika v nové podobě
Jedna z nejoblíbenějších pražských atrakcí se má letos na podzim vrátit po dvouleté přestávce. Petřínská lanovka prošla kompletní proměnou – původní trať nahradila nová, zpevňoval se nestabilní svah a na Petřín vyjedou také nové vozy navržené designérkou Annou Marešovou.
Díky velkým proskleným plochám nabídnou cestujícím lepší výhled na Prahu a poprvé se budou moci posadit také úplně vpředu. Lanovka totiž nebude mít řidiče přímo ve voze, její provoz se bude řídit na dálku z velínu. Nové soupravy jsou teprve čtvrtou generací vozů, jež se na petřínské trati vystřídaly od jejího otevření v roce 1891. Obnovení provozu je podle současného harmonogramu plánované na září.
Prosek: dvě bobové dráhy a nová dávka adrenalinu
Pražská Bobovka na Proseku prochází po více než dvaceti letech největší proměnou ve své historii. Letos v srpnu se má znovu otevřít s modernizovanou klasickou dráhou a především novým Alpine Coasterem, který nabídne rychlejší jízdu s moderními bezpečnostními prvky.
Doplní je nové dětské hřiště a upravený areál pro rodiny. Původní bobová dráha, která na Proseku funguje od roku 2003, má po rekonstrukci měřit 780 metrů a nabídne dvě kompletní otočky o 360 stupňů. Přesné datum srpnového otevření provozovatel zatím nezveřejnil.
Jáchymov: od stříbra a tolaru až k uranu
Jáchymov letos dostane nové návštěvnické centrum UNESCO, které představí město i celý Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, zapsaný od roku 2019 na seznamu světového dědictví. A materiálu má na vyprávění víc než dost.
Historii Jáchymova určovalo stříbro, zdejší mince daly jméno dnešnímu dolaru, později přišel uran a nakonec i lázeňství. Centrum má být zároveň výchozím bodem pro objevování dalších míst v okolí, od starých dolů a štol přes Královskou mincovnu až po památky připomínající těžbu uranu.
Vyšší Brod: jak se žije v posledním mužském cisterciáckém klášteře
Vyšebrodský klášter není jen historickou památkou, mniši v něm žijí dodnes. Jde o poslední fungující mužský cisterciácký klášter v Česku a zároveň držitele značky Evropské dědictví. Letos zde vznikne nové návštěvnické centrum, které přiblíží téměř osm století historie opatství, jeho vliv na okolní krajinu i každodenní život a pravidla cisterciáckého řádu.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou samotného kláštera, jeho historické knihovny nebo Závišova kříže, jednoho z nejcennějších středověkých relikviářů v Česku.
