Jaro klepe na dveře a s ním se připomíná i začínající sezona českých hradů a zámků. Tento rok je výjimečný: je věnován Habsburkům a nabídne dosud neviděné unikáty.
V rámci čtrnáctého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů se už 28. března mnohé zámky, hrady a další památky ve správě Národního památkového ústavu otevřou veřejnosti.
Redakce Forbes vybrala ty nejzajímavější, které byste v roce 2024 rozhodně neměli vynechat. Jsou k vidění poprvé a u některých se pyšníme evropskou raritou.
Fíkovna Lysice
Foto Národní památkový ústav
Významné rodiny a šlechtické rody měly vždy slabost pro exotické ovoce. Kdo jiný si mohl dovolit dovážet nepůvodní druhy? Oranžerie u hradů a zámků byly nákladnou známkou luxusu.
Na hradě Pernštejn se takto například pěstovaly ananasy, ale zámek Lysice v okrese Blansko nabízí skrytou raritu: rodina Dubských byla proslulá fíkovými košíky, kterými obdarovávala na Vánoce. Pro fíky měli zřízenou vytápěnou fíkovnu s unikátní kolejnicovou stahovací střechou, kde se až do první republiky sladké plody pěstovaly.
Nyní se tento evropský unikát vůbec poprvé otevírá veřejnosti. Prohlídka zámecké zahrady se sloupovou kolonádou s krytou pergolou, založené v období renesance, bude volná nebo komentovaná s průvodcem.
Uherčice
Foto Národní památkový ústav
Kousek od Znojma leží bývalé sídlo italské knížecí rodiny. Původně gotický hrad, dnes obrovský renesanční zámek, jí byl ale v roce 1945 sebrán a čekal ho krušný osud, kdy sídlo devastovali pohraničníci a pak zemědělské družstvo.
Snad nejzapomenutější a nejopuštěnější zámek v pohraničí byl kompletně zdevastován a spadla i jeho hlavní věž. Památkáři ho však krok za krokem luxusně rekonstruují a vrací mu zašlou krásu.
Každý rok se otevírá nové patro, nové křídlo, nová věž – a koncem dubna se poprvé otevřou obnovené zámecké interiéry prvního patra východního křídla. Jejich dochovaná umělecká výzdoba patří k nejhodnotnějším prvkům celého areálu.
Velhartice
V roce 1444 český šlechtic Menhart II. z Hradce, největší nepřítel Jiřího z Poděbrad, přemístil české korunovační klenoty z Karlštejna na svou pevnost schovanou uprostřed Šumavy. Hrad Velhartice měl zabránit, aby se jich husitský vojevůdce zmocnil.
Dnes už jsou klenoty samozřejmě tam, kde mají být: na Pražském hradě. V rámci nového památkového okruhu Šumavská klenotnice, vedoucího do dosud nepřístupných prostor sklepení takzvaného Huertova zámeckého křídla, je osvětlena povaha Menhartova husarského kousku.
Bellarie
Prostory Bellarie už roky slouží jako šatny pro herce a provozní území Jihočeského divadla. Od září bude letohrádek v těsném sousedství slavného otáčivého hlediště v Českém Krumlově poprvé otevřen veřejnosti.
Bellarie je vzácně dochovanou a současně velmi hodnotnou rokokovou zahradní stavbou, k níž u nás jen těžko najdeme obdobu. Na nové trase si návštěvníci mohou prohlédnout zrestaurované interiéry, nástěnné malby a mechanismy jako kouzelný stoleček nebo grotty.
Zlatá Koruna
Necelé čtyři miliony korun investovalo ministerstvo kultury do koupi vzácné barokní lékárny od soukromého majitele a umístilo ji do kláštera Zlatá Koruna. Klášter cisterciáků je pokládán za jeden z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě.
Lékárna, patřící původně jihlavskému jezuitskému řádu, je skvostně dochovaná. K vidění jsou zde dobové herbáře i původní vybavení, například lis na rostliny či laboratorní váhy. Klášter si díky své poloze ve vltavském údolí zachoval původní ráz i po odchodu řádu v roce 1785 – a lékárna bude jeho skvělým doplněním.
Ploskovice
Foto Národní památkový ústav
Zámek Ploskovice nechala podle zdobné módy v italsko-čínském slohu vystavět velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská a vybavila ho vším přepychem jako malé Versailles. V devatenáctém století se zámek stává soukromou rezidencí Ferdinanda V.
Rakouský císař a český a uherský král zvaný Dobrotivý v roce 1848 za revoluce rezignoval. Jako sídlo byl pro penzionovaného císaře vybrán Pražský hrad a právě v Ploskovicích měl své letní útočiště. Ferdinand V. byl postižený, a tak se zámek přizpůsobil jeho potřebám – jsou zde například vidět jedny z nejstarších výtahů u nás.
Během rekonstrukce byla zámku vrácena jeho podoba z padesátých let devatenáctého století, kdy zde císař trávil čas s manželkou. V červenci 2024 otevírá hlavní prohlídkový okruh v prvním patře. Cílem je vrátit původní funkci a dekorace všech místností do podoby, v jaké byly kolem roku 1854 pro excísaře Ferdinanda V. a jeho manželku Marii Annu zařízeny.
Bouzov
Hrad Bouzov je snad nejpohádkovější u nás a známe ho například z filmu O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Arcivévoda Evžen se kdysi zhlédl v polozřícenině a jakožto velmistr německých rytířů disponoval prostředky, které mohl investovat do její obnovy.
Muž, který byl skutečně až do roku 1918 velmistrem a dožil se téměř sta let, si zde splnil své romantické rytířské představy, jak má vypadat středověký hrad v celé své kráse. Arcivévodovy komnaty a apartmán jsou nově přístupné a budou v nich vystaveny jeho fotografie a soukromé předměty s vazbou na habsburskou rodinu, přibližující Evženův pestrý život.
Konopiště
Foto Národní památkový ústav
Foto Libor Sváček
Foto Libor Sváček
Foto Národní památkový ústav
Jak žil František Ferdinand d’Este, jehož tragický sarajevský skon je nám dobře znám? Ve třetím patře tu najdete soukromé pokoje jeho rodiny a památkáři je zachovali v původní podobě. Budí tedy dojem, že jejich původní obyvatelé snad jen někam odjeli na prázdniny.
Od dubna do listopadu 2024 budou na zámku Konopiště večerní prohlídky zaměřené na nejvýznamnější Habsburky. Představí množství unikátních historických předmětů
včetně právě osobních věcí rodiny Františka Ferdinanda d’Este.
