Kanada a Evropská unie chtějí výrazně posílit vzájemné vztahy a vytvořit prostor pro spolupráci také s dalšími státy. Nové partnerství nazvané Aliance pro budoucnost má kromě hospodářských příležitostí přinést větší bezpečnost a odolnost vůči geopolitickým otřesům.
Jedním z jeho cílů je také snížení závislosti na Spojených státech, zejména v oblasti technologií a obrany.
Vznik aliance oznámili v pátek na summitu v Montrealu kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle nich může užší propojení Kanady a všech 27 členských zemí Evropské unie vytvořit stabilní základ pro další rozvoj obou ekonomik.
K iniciativě se navíc budou moci připojit i další státy, které sdílejí podobné hodnoty a zájmy.
Konkrétním výsledkem dvoudenního jednání je mimo jiné závazek Kanady podílet se na půjčce v hodnotě devadesáti miliard eur určené na podporu Ukrajiny. Ottawa a Brusel chtějí zároveň postupně vytvořit těsněji propojený trh, jehož hodnota by dosahovala desítek miliard dolarů.
Jednání se mají zaměřit také na odstraňování překážek v obchodě a cestování nebo na nové možnosti vzdělávání.
Spolupráce se má rozšířit také na výpočetní infrastrukturu. Kanada se díky páteční dohodě s Bruselem zapojí do evropské sítě superpočítačů. Tamní firmy a výzkumné instituce tak budou moci využívat evropské kapacity k vývoji a trénování modelů umělé inteligence.
Vedle bezpečnosti a technologické spolupráce se představitelé zaměřili také na ekonomické problémy, které dopadají na domácnosti. Von der Leyen upozornila zejména na rostoucí zranitelnost dodavatelských řetězců a důsledky obchodních sporů pro spotřebitele.
Carney zdůraznil, že užší hospodářské vztahy mohou přinést větší konkurenci a širší nabídku zboží. Společný postup má zároveň pomoci zajistit spolehlivější dodávky a lépe zvládat případné hospodářské otřesy.
Součástí rozhovorů byla také možnost přidruženého členství Kanady v Evropské unii.
O podrobnostech chtějí obě strany dále jednat. Jasnější podobu návrhu by měl přinést summit plánovaný na rok 2027. Některé členské státy Evropské unie však mají k označení výhrady. Obávají se, že právně nezávazný status by mohl způsobit nejasnosti v otázce členství a vyvolat pochybnosti u dalších kandidátských zemí.
Summit se neobešel ani bez vnitropolitických sporů. Nespokojenost s jeho organizací vyjádřil premiér kanadské provincie Québec Paul St-Pierre Plamondon. Ten se rozhodl jednání bojkotovat poté, co federální vláda odmítla jeho žádost o veřejné vystoupení. Jeho separatistická strana Parti Québécois přitom nedávno sestavila v provincii menšinovou vládu.