skip to main content
Byznys

Kartonoví banditi. Gangy vykrádají popelnice na papír, města tím přicházejí o miliony eur

3 minuty čtení

Roztřídit, najít adekvátně zbarvenou popelnici a vyhodit. Úkol splněn, svědomí čisté, dál ať se o to už postarají popeláři. Zhruba tak asi přemýšlí většina z nás, když se rozhodne jít vynést odpadky. A vlastně na tom není nic špatného, postup je to zcela správný a vůči životnímu prostředí naprosto ohleduplný.

Jenže existují tací, které naše odpadky živí. Firmy, jež zpracováním našich odpadků vydělávají peníze. Nemalé peníze.

Představovat je asi není třeba, důležité je však zmínit, že právě tyto firmy se v poslední době dostávají do poměrně závažných problémů, neboť přicházejí o zakázky. Ne snad proto, že by odpadu bylo méně, to určitě ne, ale spíš z toho důvodu, že jejich práci za ně stihne vykonat někdo jiný. Nezákonně.

Řeč je o organizovaných ganzích specializujících se na vykrádání popelnic na papír. Ano, papír, respektive jednu z jeho forem – karton. Přesně o ten jim jde především. Většina z nás si to možná neuvědomuje, ve skutečnosti je ale tento materiál docela cenným zbožím. Zvláště pak ve velkém. Ostatně přezdívku ‚béžové zlato‘ nezískal omylem.

Analytici předpokládají, že v roce 2024 dosáhne hodnota zrecyklovaného papíru celosvětově částky 5,42 miliardy dolarů

Abyste si dokázali udělat představu, o jak velké sumě je zde řeč, bude nejlepší uvést pár konkrétních čísel. Před třemi lety dosáhla v globálním měřítku hodnota zrecyklovaného kartonu a dalších forem papíru úctyhodných 4,29 miliardy dolarů.

Analytici přitom odhadují, že v roce 2024 se bude již jednat o částku 5,42 miliardy dolarů, tedy v přepočtu pomocí současného kurzu o nějakých přibližně 120 miliard korun. A na tom se už byznys postavit dá, že?

Cenu kartonu, podobně jako v případě jiných komodit, určuje trh. Podle Simona Ellina z britské Recyklační asociace se v současnosti pohybuje mezi 70 až 80 librami (2 000 až 2 300 korun) za tunu. Je však velice volatilní.

„Na začátku koronaviru to vystřelilo ke 130 librám,“ vysvětlil Ellin pro zpravodajský web BBC. „Kdo měl karton, mohl si v tu dobu diktovat podmínky, protože s tím, jak byli všichni doma, online tržby prudce stouply. Ale z historického hlediska byla cena ještě vyšší. Před deseti lety to bylo i 200 liber za tunu,“ připomněl.

A šéfové organizovaných gangů ve Španělsku to dobře vědí. Podle odhadů madridské policie byla v roce 2018 ‚vyloupena‘ zhruba každá druhá modře zbarvená popelnice. Místní strážci zákona si s nastalým problémem dlouhou dobu nevěděli rady, během letošního února ale přišel zlom.

Podařilo se jim totiž zadržet a následně i obvinit 42 lidí, které podezřívali právě z nelegálního obchodu s vyhozenými kartonovými krabicemi určenými k recyklaci.

Reklama

Ti dle informací policie ukradli a vyvezli ze země od roku 2015 na 67 tisíc tun kartonu, jehož hodnota se řádově pohybovala okolo 10 milionů eur ročně. To madridskou kasu pak za uplynulých pět let stálo odhadem 16 milionů.

Města totiž s firmami, jež mají svoz a následnou recyklaci odpadků na starosti, uzavírají smlouvy, které jim přiznávají určitý podíl z jejich tržeb. A tak nikoho zřejmě nepřekvapí, že čím méně odpadu v popelnicích je, tím menší příjmy následně plynou do místních rozpočtů.

Strážci zákona ale druhým dechem dodávají, že uvedené odhady mohou být velmi zkreslené, neboť se zločincům daří nelegálně sesbíraný karton mísit s tím legálním, v důsledku čehož dojde k zametení stop, a veškeré snahy policie o dopadení tak v tu ránu přijdou vniveč.

A kam že všechen papír vlastně putuje? Do Číny, pochopitelně. Firem specializujících se na recyklaci použitého kartonu jsou zde stovky, ba dokonce tisíce (stačí vzpomenout například na známou Čang Jin, třiašedesátiletou podnikatelku ze Šao-kuan – známou též pod přezdívkou ‚Královna odpadu‘ – a šéfku společnosti Nine Dragons Paper, jež se specializuje právě na výrobu produktů z kartonu).

Peking se sice v poslední době snaží objem importovaného papíru určeného k recyklaci významně omezit, to však podle Ellina příliš mnoho nevyřeší. Najdou se totiž jiné země, které dosavadní roli Číny s radostí převezmou, jako například Vietnam, Thajsko, Indonésie či ne až tak vzdálené Turecko.

Podle Josého Alvara Morena z Europolu, jehož tým stojí za dopadením oněch čtyř desítek kartonových lupičů z Madridu, se vykradené modré popelnice ani zdaleka netýkají pouze Španělska. Jedná se o problém globálního rozsahu, neboť podobné zprávy přicházejí rovněž z Itálie či z druhé strany Atlantiku. Navíc jsou s ním spjaty i další nezákonné činnosti.

„Tento fenomén je daleko větší, než si v Evropě dokážeme představit,“ potvrdil Moreno. „Přešlo to od (pouhé) krádeže papíru k praní špinavých peněz a podvodům, do nichž jsou zapojeny mezinárodní i místní sítě,“ dodal.

Vypátrat osoby, které za těmito nekalými praktikami stojí, je navíc pro policii čím dál obtížnější – už jen z toho důvodu, že nikoho nic nenutí k tomu, aby se do celé záležitosti nějak proaktivně zapojoval.

„Firmy krádeže nenahlašují, protože proč taky, že?“ ptá se Mark Hall ze společnosti Business Waste. „Pokud ten jejich karton šlohne nějaký kouzelný skřítek, znamená to, že nemusejí platit firmám, jako je ta moje, aby přijely a odvezly ho. Takže budou držet jazyk za zuby,“ uzavírá rozzlobeně.     

Reklama
Reklama