Kateřina Haring je majitelkou moravské firmy Dynamic Group a patří do našeho žebříčku 135 nejvlivnějších žen Česka. Právě teď ale slaví smutné výročí: rok v koronakrizi. Její byznys byl koronavirem tvrdě zasažen hned na samém začátku pandemie, už loni v únoru.
Během jediného únorového týdne tehdy její firmě, která pro klienty připravuje výstavy, stánky a prezentace pro klíčové evropské veletrhy, narušila začínající pandemie klíčovou sezonu a napáchala velké škody – během pár dní přišla Dynamic Group o dva miliony eur.
Po roce Kateřina Haring znovu bilancuje. Právě po roce od počátku prvních problémů tohoto odvětví totiž česká vláda konečně oznámila, že schválila první kompenzace pro těžce zasažený eventový a kongresový sektor: prozatím má jít o 600 milionů korun.
Dává současná podpora smysl? Mohou vůbec nějaké kompenzace kongresový sektor zachránit? Kudy vede cesta z krize? A nejedná česká vláda příliš pozdě? Jako prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek Kateřina Haring reflektuje situaci, decimující nejen výstavní byznys.
Česká vláda pro firmy podnikající v eventovém a kongresovém byznysu momentálně alokovala 600 milionů korun – pro 400 subjektů na trhu. Je to málo, nebo moc? Když si vezmu, že jenom pět top firem v tomto oboru u nás mívalo obrat od 100 do 250 milionů korun, tak to mnoho peněz není.
Podporu určitě vítáme, ale zatím vůbec neznáme podmínky, ani kdy přesně bude vypsaná, abychom se včas přihlásili. Současně není vůbec jasné, jaké náklady budou uznatelné, ale to se jistě dozvíme z připravované výzvy, která by podle dostupných informací měla být teď v únoru zveřejněna.
Přesně před rokem jsme řešili první zrušené veletrhy a otáčeli kamiony. Viděno touto optikou přichází pomoc velmi pozdě. Nechápu také, proč jsou v ní zahrnuta města a obce – není toto lepší řešit jinak a COVID podpory nechat pro komerční podniky? Když podporu dostanou výstaviště v Brně, Praze, Olomouci, Českých Budějovicích… zbude vůbec něco na firmy?
Podle našeho názoru by byla mnohem lepší podpora, která by se dala lehce spočítat na základě obratu roku 2019, vynaložených nákladů a zaplacených daní. Tyto údaje finanční úřady mají a tak nechápu, proč to tak není zavedeno.
Podám jednoduchý formulář, paní na finančáku mrkne na daňové přiznání a hned uvidí vše potřebné – konkrétně u nás propad 95 procent v porovnání s rokem 2019. Neznám nikoho, kdo by měl pokles pouhých 30 procent, které jsou podmínkou. Kdo má propad „pouhých“ 50 procent, je v naší branži král.
Pokud bude balík 600 milionů maximální, čeká nás další bitka o to, kdo žádost podá první. Což je opravdu smutné. Jasně, všichni se snažíme bojovat, všichni jsme se vrhli na něco jiného, ale to mnohdy nedovede plně nahradit výpadky, které naše firmy mají.
Ke svému původnímu byznysu se už asi nevrátím
Smířila jsem se, že se k tomuto odvětví ve svém podnikání už asi nevrátím. Spousta klientů sice na veletrh chce, ale nacházejí si nové způsoby komunikace, takže se dají očekávat osekané rozpočty a nižší ochota vytáhnout paty z tepla domova.
Pro všechny bude těžké se vracet. Možná trochu i proto, že mnoho lidí z naší branže si našlo náhradní práci a zjistilo, že doma je také dobře a nemusí se za výdělkem trmácet někam do zahraničí.
Bude také důležité, aby klienti platili včas a nemuseli jsme profinancovávat zakázky z vlastních zdrojů, jak si v poslední době zvykli – podmínka mnoha tendrů byly právě vlastní finance, protože 100 procent plateb chodilo až 30 dnů po ukončení veletrhu a občas scházela jistota, zda přijde celá částka.
Kdo na tyto podmínky nepřistoupil, neměl v některých, převážně státních, zakázkách šanci uspět. Nejdříve za vlastní nakoupit materiál, vše dovézt, postavit, pak zbourat a čekat, jestli vám účetní fakturu proplatí a nestopne.
Když jsem v této branži začínala podnikat, říkalo se, že je v ČR zhruba 2500 výstavářských firem. Kolik jich ještě letos funguje? Tohle nemá být stěžování si, pouze popis toho, co bylo. Jak to bude dál, nevím.
Osobně už na výstavy nespoléhám. Před Vánocemi jsme měli informace z Německa, že se veletrhy z prvního pololetí přesouvají až na to druhé, což prostě nemáte šanci vydržet a čekat na Godota. Je to smutné, protože ČR byla vždy mekou výstavnictví a toto řemeslo jsme dokonale ovládali a učili ostatní svět.
Vždyť brněnské výstavy a veletrhy mají více než osmdesátiletou tradici…Teď z nich bude nemocnice. Asi je to výdělečnější byznys než výstavy.
