V pondělí 17. června přišel New York o jednu ze svých nejvýraznějších obyvatelek. Ve věku 95 let zemřela módní ikona, umělkyně a představitelka páté generace jednoho z nejznámějších amerických rodů Gloria Vanderbilt.
„Byla to mimořádná žena, která milovala život a žila si ho po svém. Byla malířkou, spisovatelkou, návrhářkou, ale také skvělou matkou, manželkou a přítelkyní. Bylo jí 95, ale kdokoliv ji znal, by vám potvrdil, že byla jedním z nejmladších, nejmodernějších a nejvíc cool lidí v jeho okolí,“ prohlásil v emotivním projevu její syn, moderátor televizní stanice CNN Anderson Cooper.
Vanderbiltovi patří mezi legendární americké rodiny. Gloria byla prapravnučkou železničního magnáta Cornelia Vanderbilta, který ke konci devatenáctého století nashromáždil úctyhodné jmění 100 milionů dolarů. Jeho potomci ale zažili jak slávu, tak pády, které s sebou zděděné peníze nesou.
Jak v roce 2014 v rozhovoru s Howardem Sternem Anderson Cooper přiznal, jeho matka patřila k poslední generaci rodiny, která žila z odkazu Cornelia Vanderbilta. „Byla ke mně otevřená a řekla mi, že pro mě nemá a nikdy mít nebude žádný svěřenský fond,“ uvedl tehdy.
Sama Gloria Vanderbilt se ovšem milionářkou narodila, a to 20. února 1924 s fondem, v němž bylo uloženo 2,5 milionu dolarů, což by se dnes rovnalo zhruba 35 milionům. Na rentu se ale nespoléhala. Věnovala se výtvarnému umění, modelingu, psala scénáře k divadelním hrám a také sama hrála, psala poezii, povídky, romány, erotickou literaturu či články pro Vanity Fair.
Vanderbilt se celý život pohybovala v zajímavé společnosti a velká část její profesní identity by se v angličtině označila výrazem socialite. Přátelila se s Trumanem Capotem a Diane von Furstenberg, točil se kolem ní Frank Sinatra, Howard Hughes nebo Sidney Lumet. Čtyřikrát se vdala, měla čtyři syny. A vydala také čtvery paměti.
V sedmdesátých letech začala vydělávat díky džínům, které sama navrhla a také v dnes už ikonických reklamách předváděla. Z jejího džínového byznysu se postupně stalo módní impérium, které ročně generovalo 100 milionů dolarů.
V roce 1985, v rozhovoru pro New York Times Vanderbilt řekla: „Peníze, které jsem zdědila, mi nedělají radost, naopak ty, které jsem si sama vydělala, pro mě mají význam, který ty zděděné nikdy mít nebudou.“
I její oděvní impérium sice po čase upadlo, Vanderbilt ale i tak nepřestala hýřit a nakonec musela prodat dva své domy, aby měla na zaplacení daní. V historii její rodiny nešlo o nic neobvyklého. Rod Vanderbiltů proslul jak výstředními osobnostmi, tak právě okázalými domy a opulentními večírky, díky kterým se stal symbolem úspěchu a marnivosti americké společnosti přelomu 19. a 20. století. Jméno Vanderbilt se stalo synonymem zlatého věku newyorské smetánky.
Základy pro to všechno položil Cornelius „Commodore“ Vanderbilt, jenž rozjel rodiný byznys tím, že si od své matky půjčil v roce 1810 sto dolarů a začal řídit loď, s níž vozil lidi na newyorský Staten Island. Postupně přesedlal na parníky a po nich začal budovat železniční společnost New York Central. Ta se postupně rozrostla po celém severovýchodu Spojených států a Cornelius si zajistil pohodlný monopol na veškeré železniční služby směřující z New Yorku a do něj.
V době jeho smrti v roce 1877 se rodinné jmění pohybovalo kolem 100 milionu dolarů, což bylo v té době více, než suma, jíž disponovalo americké ministerstvo financí. „Každý blázen může vydělat velké peníze, mozek potřebujete až na to, abyste si je udrželi,“ řekl Commodore údajně svému synovi Williamu Henrymu „Billymu“ Vanderbiltovi.
A ten se snažil. Po otci zdědil rodinný 87% podíl v New York Central a byznys rozšiřoval natolik, že se mu do jeho smrti v roce 1885 povedlo rodinné jmění zdvojnásobit na 200 milionů dolarů.
Gloria Vanderbilt mezi modelkami, které předvádějí její džíny .
Zatímco ale Cornelius trval na tom, aby většinu majetku získal vždy jen jeden následník, Billy rozdělil rodinný podíl ve firmě mezi své dva syny Cornelia Vanderbilta II. a Williama Kissama Vanderbilta. Toto jeho rozhodnutí kolidovalo s úpadkem rodinného zájmu o dění v New York Central a vzrůstajícím utrácením nashromážděných peněz.
Cornelius Vanderbilt II. se o rodinný byznys staral až do své smrti v roce 1899, jeho bratr měl ale jiné zájmy. Vedení firmy po Corneliovi II. sice nakrátko převzal, brzy se ho ale vzdal a dál se věnoval svým jachtám a plnokrevníkům.
Podle rodinných pamětí Fortune’s Children: The Fall of the House of Vanderbilt měl William Kissam jednou poznamenat: „Zděděné peníze jsou velkou překážkou pro štěstí … v nic jsem kvůli nim nedoufal, po ničem netoužil ani se o nic nesnažil.“
Gloria Vanderbilt se syny Andersonem Cooperem a Carterem Vanderbiltem Cooperem, který spáchal ve 23 letech sebevraždu. Kromě nich měla i další dva syny z manželství s Leopoldem Stowkowským.
Třetí generace Vanderbiltů žila ve složité době. Přelom 19. a 20. století, v amerických dějinách označovaný za pozlacený věk, se vyznačoval nebývalým utrácením a nikdy nekončícím závodem mezi členy vyšších společenských kruhů o to, kdo bude více vidět a kom se bude více mluvit. A Vanderbiltova rodina v téhle soutěži nechtěla prohrát. Podařilo se jí například nashromáždit impozantní kolekci uměleckých děl starých mistrů, která měla vystavená ve svých domech na Rhode Islandu a Páté Avenue.
Kromě hýření se ale Vanderbiltovi začali zajímat i o filantropii. William Kissam věnoval milion dolarů na vybudování bytových domů v New Yorku a stovky tisíc dolarů daroval například Kolumbijské univerzitě, organizaci YMCA či nemocnici a univerzitě, které nesly rodinné jméno.
https://www.instagram.com/p/Ba647LFjK7x/?utm_source=ig_embed
Gloria Vanderbilt si až do své smrti udržovala dva instagramové účty – osobní @gloriavanderbilt…
Třetí generace Vanderbiltů byla ale zároveň i tou, která přestala navyšovat rodinný majetek. Williamova rozsáhlá filantropická činnost i životní výdaje se postaraly o to, že když v roce 1885 zemřel, zanechal svým dětem majetek ve stejné hodnotě, jaký jemu a bratrovi odkázal jejich otec.
Nejvýraznějším členem čtvrté generace byl syn Cornelia II. Reginald „Reggie“ Claypool Vanderbilt – náruživý hráč a playboy. Právě on byl otcem Glorie. Jeho bratr Cornelius „Neily“ Vanderbilt III. utrácel velké sumy za to, aby si udržel postavení člena vyšší společnosti. „Každý Vanderbilt nějak navýšil svůj majetek, ovšem kromě mě,“ řekl podle rodinných pamětí.
https://www.instagram.com/p/Bum0z0KgHux/?utm_source=ig_embed
… a @gloriavanderbiltstudio jehož prostřednictvím nabízela svá umělecká díla.
Spolu s tím, jak se rodinný odkaz dělil mezi stále větší počet dědiců, procházela dalekosáhlými změnami i New York Central. Ve dvacátých letech dvacátého století se dostala na vrchol, ovšem i ona z něj rychle spadla a po druhé světové válce se v důsledku rozvoje dalších druhů dopravy dostala do existenčních problémů a mezi lety 1946 a 1958 musela zrušit čtyři ze svých šesti linek mezi New Yorkem a Chicagem.
Vanderbiltovi proto v padesátých letech prodali část svých akcií a dovolili společnosti Chesapeakce and Ohio Railway, kterou ovládal další tehdejší železniční magnát Robert Young, aby se v New York Central stala majoritním akcionářem.
Robert Young spáchal v roce 1958 sebevraždu poté, co ho zhoršující se kondice firmy přinutila zastavit vyplácení dividend. New York Central se v roce 1968 spojila se stejně problémovou Pennsylvania Railroad Company a společně vytvořily klopýtajícího obra Pennsylvania New York Central Transportation Company.
Dům Cornelia Vanderbilta II.
New York Central byla ve své době druhou největší železniční společností ve Spojených státech a její koleje se rozpínaly přes 11 federálních států a dvě kanadské provincie. V roce 1970 ale její nástupkyně vyhlásila bankrot.
S žijícími potomky Cornelia Vanderbilta už nelze spojit žádný jednoznačný byznys nebo významné dědictví, které by jim pomohlo dostat se do našeho každoročního seznamu nejbohatších amerických rodin, odkaz jejich předků ale žije dál. V Nashvillu v Tennessee funguje Vanderbiltova univerzita a v New Yorku narazíte na jméno Vanderbilt hned několikrát – nesou jej ulice na Manhattanu i v Brooklynu, k rodinnému majetku kdysi patřila oblast dnešní zimní zahrady v Central Parku a v bývalém domě Cornelia a Alice Vanderbiltových na 57. ulici na Manhattanu dnes sídlí luxusní obchodní dům Bergdorf Goodman.
