Je načase si to přiznat. Pokud žijete v metropoli s kulturou na úrovni, v bankách a na burze se tam točí vysoké peníze a zároveň tu sídlí důležité mediální domy a filmová studia, znamená to, že možná budete mít hluboko do kapsy.
Abyste si v takovém městě mohli koupit dům, chce to roční plat minimálně o šesti nulách, v dolarech. A abyste si mohli nějaký alespoň pronajmout, tak skoro taky.
Podle čerstvě zveřejněné studie o nejdražších metropolích světa, kterou každoročně zpracovává The Economist (respektive jeho analytická sekce Economist Intelligence Unit), si na nákladech na život nejvíc připlatíte v Singapuru, Hongkongu a Paříži.
Tahle tři města se v žebříčku, kde umístění na předních příčkách dělá radost snad jen realitním agentům a majitelům nemovitostí, svorně dělí o společné první místo.
Z evropských měst je po Paříži nejdráž v Curychu (čtvrtý v pořadí) a Kodani (sedmá), Praha se umístila na 82. pozici. Čelo žebříčku je vesměs rozdělené mezi Evropu a Asii, nejdražší americká velkoměsta New York a Los Angeles skončila až na chvostu první desítky, na sedmém, respektive desátém místě. A třeba San Francisco, často proklínané startupisty za astronomické náklady na bydlení, skončilo „až“ 25. První desítku doplňují ještě Ósaka, Soul a Tel Aviv.
Naopak nejlevnějšími metropolemi k životu jsou teď ve světě Caracas, Damašek a Taškent.
Nejdražší města pro život podle Economist Intelligence Unit, 2019
| Pořadí | Město | Země |
| 1. | Singapur | Singapur |
| 1. | Paříž | Francie |
| 1. | Hongkong | Hongkong |
| 4. | Curych | Švýcarsko |
| 5. | Ženeva | Švýcarsko |
| 5. | Ósaka | Japonsko |
|
|
| 7. | New York | USA |
| 7. | Kodaň | Dánsko |
| 7. | Soul | Jižní Korea |
| 10. | Los Angeles | USA |
| 10. | Tel Aviv | Izrael |
| … |
| 82. | Praha | Česko |
Celosvětová studie nákladů na bydlení nestojí jen na analýze ceny nemovitostí. Economist v žebříčku 133 světových metropolí hodnotí náklady na život ve 160 kategoriích – třeba i za kolik si koupíte jídlo, oblečení, vybavení do domu, kolik stojí nájem, veřejná doprava, složenky nebo soukromé školy. Sleduje i to, na kolik vás přijde návštěva a kolik zaplatíte za kadeřníka či zahradníka.
Při tvorbě hodnocení, které vychází vždy v březnu a v září, se sledují ceny víc než 50 tisíc položek spotřebního zboží a služeb. Analytici sbírají ceny a data v širokém spektru – od luxusních po ty, jež jsou dostupné střední třídě.
Studii a žebříček totiž Economist Intelligence Unit šije na míru hlavně potřebám velkých nadnárodních korporací, aby věděly, na kolik je přijde poslat své zaměstnance do světa.
Za posledních šest let se posilování dolaru podepsalo hlavně na zdražování života v amerických městech, konkrétně v New Yorku (sedmý) a v Los Angeles (desáté). Ještě před šesti lety by se obě americké metropole ani zdaleka nedostaly do první desítky, naopak se schovávaly okolo 40. místa. Žebříčkem ale teď obě velkoměsta vyšplhala tak vysoko i kvůli specifickým službám, které se ve studii hodnotí, třeba kolik stojí chůvy nebo benzin.
Ještě před šesti lety nebyl New York ani mezi top 40 nejdražšími městy, dnes je sedmý.
Přitom právě New York berou analytici Economistu za startovní čáru a srovnávají, jestli se ve světě žije dráž, anebo levněji než v New Yorku. Americká metropole má hodnocení pomyslných 100 bodů. Čím víc bodů, tím dražší město, za levnější služby nebo bydlení se body odečítají. Třeba první trojka nejdražších světových měst má přes 107 bodů.
Celosvětově ale hodnocená velkoměsta spíš zlevnila. Ceny nemovitostí a služeb ve městech Jižní Ameriky a Turecka se totiž propadaly rychleji, než rostly náklady na život v jiných městech v čele žebříčku.
Rozevírající se nůžky mezi severoamerickými a jihoamerickými městy jsou na pořadí žebříčku znát. Zatímco velkoměsta ve Spojených státech kvůli silnému dolaru vystřelila žebříčkem nahoru (platí to i pro San Francisco, Houston, Seattle a Detroit), latinskoamerické metropole Buenos Aires, Caracas, Sao Paulo nebo Rio de Janeiro se všechny propadly. Můžou za to ekonomická stagnace a inflace, ale taky přiškrcení státem dotovaných služeb, včetně veřejné dopravy nebo dodávek elektřiny. Brazílie se právě vyhrabala z dvouleté recese, Argentina zrovna uprostřed jedné je a Venezuela už několik let bojuje s vleklou hospodářskou krizí.
Singapur se drží na špičce nejdražších světových metropolí už šest let v řadě.
Žebříček Economistu skrývá řadu dalších paradoxů. Třeba fakt, že byt na Manhattanu může přijít na stejné peníze jako srovnatelná nemovitost v ne tak prestižní čínské čtvrti v Singapuru. Za dvoupokojový byt v kondominiu Altez o rozloze 100 metrů čtverečních v Singapuru zaplatíte 2,02 milionu dolarů. Na Manhattanu v boháčské čtvrti Tribeca vyjde dvoupokoják se dvěma koupelnami na pěkných 2,3 milionu dolarů.
