Česko o víkendu přišlo o proslulého podnikatele, vizionáře a nejvlivnějšího muže českého byznysu. Byznysmen stojící za skupinou PPF, který se již 15 let pravidelně řadí i mezi stovku nejbohatších lidí světa, za sebou zanechal majetek v hodnotě 293 miliard korun.
„Všichni teď víc přemýšlíme o tom, co je v životě skutečně důležité. Rodina, děti, zdraví, svoboda,“ psal Petr Kellner ještě loni v létě v pravidelném úvodním slovu výroční zprávy skupiny PPF.
Už proto je velmi pravděpodobné, že vedení impéria nyní po zakladateli, který vždy připomínal důležitost rodiny, převezmou i s miliardovým majetkem právě jeho nejbližší. Podle právníků bude v otázce jmění nejbohatšího Čecha následovat přesně to, co by se stalo po smrti každého jiného českého občana.
„Jako v každé jiné rodině se zahájí dědické řízení, které připadne některému z notářů, který řízení povede,“ říká David Neveselý, partner advokátní kanceláře Havel & Partners, který ve své praxi zastupuje při podobných situacích nejbohatší české podnikatele i jejich firmy.
V obvyklém případě by majetek zdědila rovným dílem Kellnerova manželka Renáta a jeho čtyři děti. Pokud měl miliardář zřízenou závěť, mohli by navíc kromě rodiny dědit i další lidé, které by do ní zahrnul.
Komplikace však představuje rozložení Kellnerova majetku v zahraničí. Například skupina PPF, ze které Petru Kellnerovi plynula nejvýznamnější část jmění, má svoji korporátní vlastnickou a řídicí strukturu v Nizozemsku. Dědické řízení, během kterého by notář či správce dědictví dohledávali všechen zahraniční majetek, by proto mohlo trvat mnoho let, po která by s rozsáhlým majetkem nakládal jen správce dědictví.
Zkušenosti podle právníka však ukazují, že lidé s obdobně významným jměním mají často upravenou otázku dědictví jinými způsoby. Tento scénář je proto velmi pravděpodobný i v případě Kellnerovy skupiny.
„Předpokládám, že v tomto případě bude již delší dobu připravena některá z variant sofistikované struktury předání majetku. Řada našich klientů, i s mnohem menším majetkem, je takto pro případ své smrti pojištěna. Je tedy proto možné, že je již vše vyřešeno,“ říká Neveselý. Podle ekonoma Štěpána Křečka má skupina PPF krizový plán, který se po smrti Petra Kellnera aktivuje. Tento plán tak pravděpodobně obsahuje i otázku dědictví.
Nejčastějším způsobem předání majetku v obdobných společnostech je podle právníka Neveselého zřízení takzvaného trustu nebo rodinných nadací. Ty slouží i k tomu, aby majetek zůstal v rodině a zároveň se o něj nezkušení dědicové nepřipravili. Každé z dětí pak může mít v rámci nadace zřízený fond, který o jmění pečuje, dokud nebude mít potomek dostatek zkušeností, aby rozsáhlý majetek dokázal spravovat sám.
Právě obrovskou odpovědnost
spojenou s bohatstvím připomínal v závěru výroční zprávy skupiny PPF sám
Kellner: „Cítím
odpovědnost. Za své děti, za naše firmy, za to, co jsme v PPF za téměř třicet
let vybudovali. PPF bych nikdy nepostavil sám, bez partnerů, zákazníků, zaměstnanců.
Úspěch není výsledkem jedince, ale spolupráce týmu, rodiny, blízkých, skupiny.“
Je tak možné, že v rámci nadace mohl nejbohatší Čech kromě své rodiny převést část majetku i na blízké spolupracovníky nebo na dobročinné účely.
