Samotná existence technologického startupu Aireen tak trochu předznamenává věci příští. Populace stárne a zdravotnického personálu bude k dispozici méně. Dostupná řešení do takové budoucnosti nabízí telemedicína a využití umělé inteligence, s jakým přichází právě Aireen – diagnostický prostředek, který chronickou diagnózu pacienta odhalí tím, že se mu zadívá do oka.

„Nejde tady o to nahradit oftalmology, ale pomoci jim,“ vysvětluje filozofii inovace, která zvítězila v letošním ročníku soutěže Vodafone Nápad roku, ředitel startupu Jan Hlaváček. „Ve zdravotnictví je oříšek práci lékařů zefektivňovat – když chcete medicínu nechat lidskou, potřebujete, aby doktor s pacientem mluvil, a to se nedá zvládnout automatizovaným systémem.“

V současné fázi dokáže Aireen diagnostikovat diabetickou retinopatii, která může v případě zanedbání připravit diabetika o zrak. „V Česku je přibližně tisícovka oftalmologů, kteří poskytnou zhruba pět milionů vyšetření za rok,“ říká jeden z investorů projektu Petr Kocián. „Diabetiků je zde přitom asi 900 tisíc, z nichž na vyšetření přijde ročně na vyšetření necelá polovina.“

Znamená to, že je tu více než 400 tisíc diabetiků, potřebujících pravidelné vyšetření, které se ale nerealizuje. Zde do úvahy nastupuje Aireen: zařízení, které je už nyní nasazené na čtyřech ambulantních pracovištích v České republice, kde už běží v reálném provozu. Současně jde také o první prostředek využívající umělou inteligenci, který je pro takový provoz certifikován.

„Cesta do medicínského prostředí je nicméně i tak trnitá. Jedna věc je získat certifikaci, druhá je prosadit tento prostředek jako standardní postup tak, aby dával ekonomický smysl,“ poznamenává investor Kocián.

Naráží tím na fakt, že české zdravotnictví kryté pojišťovnami funguje na principu, že je v podstatě zadarmo. „A to omezuje vstup modernějších technologií,“ tvrdí. Aktuální výzvou pro Aireen proto je nalezení cesty, jak se napěchovat do úhradového systému.

Takhle se na pacienta dívá umělá inteligence Aireen.

Mozkem zařízení, za nímž stojí přibližně patnáctičlenný tým, je v současnosti algoritmus s datasetem milionu a půl snímků, z nichž se Aireen učí rozpoznat znaky diabetické retinopatie. Za sebou už má přitom dětské nemoci umělé inteligence, kdy dokázal z jednoho snímku omylem diagnostikovat cukrovku i planetě Jupiter, která mu připomínala lidské oko.

Vývoj pokračuje rozpoznáváním dalších chronických potíží, které může zdatný oftalmolog poznat z poruch na sítnici. „Dnes pracujeme na rozpoznání věkem podmíněné makulární degenerace, což je u bělošské populace nejčastější příčina slepoty,“ říká Jan Hlaváček.

Dnes zkoumaná diabetická retinopatie je důvod číslo dvě. Hlaváček dodává zajímavou věc k případné expanzi startupu, který se nyní soustřeďuje primárně na rozšíření do evropských trhů: „Každá populace má přitom jiné problémy: asijci trpí větší krátkozrakostí než všechny jiné rasy, černoši zase takřka vůbec netrpí na vědem podmíněnou makulární degeneraci jako běloši, ovšem zato se u nich mnohem víc vyskytuje glaukom.“

Umělá inteligence má potenciál snižovat chybovost lidského diagnostikování.

Do budoucna bude Aireen schopný diagnostikovat i některé druhy rakoviny – a to v časném stádiu. „My jdeme takříkajíc shora. Nyní se zajímáme o to, co se projevuje na sítnici tak, že to při důkladném prozkoumání rozpozná i zkušený oftalmolog,“ doplňuje Hlaváček.

„Počítejme přitom s tím, že povolaných je více než vyvolených, jak se říká, a umělá inteligence má potenciál chybovost při pouze lidském diagnostikování snižovat,“ dodává Kocián k technologii, která je nyní ve srovnání s odborníky na úrovni jejich schopností.

Dalším krokem do budoucna je ale jít hlouběji pod povrch a odhalovat věci, které už tak viditelné nejsou. Bude-li vývoj pokračovat tímto směrem, půjde například o fúzi různých vyšetřovacích metod.

„Soudí se, že za deset let budeme potřebovat klidně o deset procent zdravotní péče víc, kterou nebude mít kdo poskytnout,“ připomíná ředitel Hlaváček.

Zajímavé to mimochodem bude s nástupem umělé inteligence a telemedicíny i v jiných medicínských specializacích. Zatímco oftalmologie si podle všeho lidský faktor už z principu ještě dlouho udrží, rentgenologii či dermatologii bude dost možná zastávat čistě umělá inteligence – člověk pouze vyfotografuje postižené místo a o zbytek se postarají algoritmy.

Český startup Aireen v tuto chvíli roste na investici více než jednoho milionu eur, do roka se vložená částka patrně ještě zdvojnásobí. Podle investora Kociána by se měl projekt dostat do bodu, kdy začne živit sám sebe, odhadem za dva roky.

„Je to sněhová koule, kterou jsme museli nejdřív vytlačit do kopce,“ říká Kocián. „Teď už se kutálí dolů, zrychluje a roste.“