Osm, osmnáct, osmdesát. Sympaticky znějící řada čísel, aspoň když je řeč o tržbách a jejich vývoji rok po roce. Osm milionů? Tolik utržil digitální antikvariát Knihobot v předminulém roce. Potom přišla pandemická sezona 2020 a obrat narostl o pěkných 140 procent na 18 milionů korun.

A ta osmdesátka? Tu zatím zakladatel Knihobotu nahlas neříká. Ale tímhle tempem je klidně možné, že se na konci letošního roku v kolonce tržby bude na Dominika Gazdoše smát podobně vysoké číslo.

„Konzervativní odhad? Že letos prodáme knížky nejmíň za 50 milionů,“ říká Gazdoš, sedmadvacetiletý podnikatel, který měl ještě před pár lety jenom jeden malý kamenný antik ve Zlíně. Teď ale šéfuje startupu, který dokázal otočit vzhůru nohama celý český trh s knížkami z druhé ruky.

Jeho Knihobotu stačily dva roky, aby se stal jedním z největších hráčů na antikvárním trhu a zařadil se mimo jiné i mezi dvacet nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední Evropě.

Nejenom proto těch 50 milionů tržeb, o kterých Gazdoš mluví, nezní jako sci-fi. Zakladatel firmy, kterou rozjížděl se svým bratrem Davidem a kamarádem Pavlem Pekařem, má při ruce i tvrdá čísla. Zatímco loni prodali za celý rok 110 tisíc knih, za leden už Knihobot přijal a prodal knih 16 tisíc.

„S tempem, jakým prodáváme teď, bychom letos udělali už 40 milionů. A to je začátek roku, sezona teprve přijde. Máme letos plány na další výrazný růst,“ dodává Gazdoš.

Vydání Forbesu Outsider

Uplynulý pandemický rok mu ukázal, že růst je kam a že se byznys Knihobotu dá ještě dobře škálovat. „Covid nám dost pomohl. Nejenom v tom, že se zákazníci obecně přelili do onlinu, ale hlavně nás donutil rozjet nový byznys model,“ říká Gazdoš. Ještě před rokem totiž lidé buď přinesli knížky do centrály Knihobotu, anebo naopak Gazdoš a jeho tým vyráželi k lidem domů, probírali knihovny a pozůstalosti a nakoupili knížky, které pak dali na e-shop.

„Nebyl to ten nejefektivnější způsob,“ směje se Gazdoš a vysvětluje, že si už dlouho pohrával s myšlenkou zapojit do příjmu knížek kurýry, ale teprve s lockdownem tuhle možnost začali využívat naplno. A jejich byznys to kompletně změnilo. „Zatímco za celý rok 2019 jsme udělali možná pět svozů knížek kurýrem, od března 2020 jsme kurýrů vypravili přes tisíc,“ popisuje a dodává, že aktuálně už je 70 procent knížek v Knihobotu ze svozu.

Knihobot funguje tak, že mu dáte svoje přečtené knihy nebo ty, které už na přečtení ve vaší knihovně deset let čekají, a on se je ve svém online antikvariátu pokusí prodat. Když se mu to podaří, o peníze se podělíte.

„Komisní prodej je další revoluce, kterou do firmy přivedl covid a svoz knih přes kurýry. S tímhle byznys modelem jsme začali před rokem a čtvrt experimentálně a během lockdownu jsme na něj kompletně přešli, bylo to rychlé,“ říká Gajdoš.

Knihobot = knihy + robot. A právě ten určuje cenu jednotlivých titulů, které se v online antikvariátu objeví. „Říkat tomu umělá inteligence by bylo asi nadnesené, prostě jsme si napsali algoritmus, který se podívá na knížku a data o ní a automaticky navrhne cenu. A ta jde rovnou do systému,“ říká Gazdoš. On sám by prý sice kolikrát nastavil cenu na e-shopu jinak, ale zkušenost posledních měsíců říká, že počítač má většinou pravdu.

„Když se knížka za navrženou cenu neprodá, tak se její cena postupně automaticky snižuje. Díky tomu kupce najdou skoro všechny,“ vysvětluje Gazdoš. Ty, kterým nepomůže ani sleva, čeká koš plný knížek za desetikorunu v knihobotí centrále u Strossmayerova náměstí, anebo je tu seřadí s dalšími ležáky podle barvy. „To má kupodivu celkem úspěch, pár takových duhových knihoven jsme už prodali do hotelů,“ říká Gazdoš.

Ty, o které nestojí vážně nikdo, a takových knížek je minimum, se vyhodí do sběru. „Morální problém s tím nemám,“ říká zakladatel Knihobotu. „Knihy jsou dělané proto, aby se četly, a když je nikdo číst nechce, nemá cenu se nad tím dojímat,“ vysvětluje Gazdoš s tím, že jeho mise je zachránit knížky, které by si svoje čtenáře našly.

„Naši zákazníci jsou často lidé, které by předtím ani nenapadlo koupit si knížku z druhé ruky. Ale když je to s Knihobotem otázka pár kliknutí, je to pro ně najednou možnost, kterou zváží,“ tvrdí Gazdoš. Do kapsy mu přitom hraje i rostoucí trend cirkulární ekonomiky a že lidé častěji přemýšlejí nad tím, jestli by jim místo nové věci nestačila použitá.

„V Česku se každý rok prodá 20 až 30 milionů nových knih. Jen úplný zlomek jich po přečtení najde jiné majitele, často zbytečně někde leží nebo skončí v popelnici. To číslo mi ukazuje, že jsme ještě pořád na začátku a máme velký potenciál,“ říká přesvědčeně. A to si myslí i investoři, kteří se mu už nějakou dobou ozývají.

„Jsem jednání otevřený, neříkám ne. Problém ale je, že my investici vlastně nepotřebujeme, od začátku jsme ziskoví,“ vysvětluje Gazdoš. „Takže když už se rozhodneme někoho vzít na palubu, musí to být strategický partner, který nás v něčem posune dál.“