Bez inovací a pokroku se česká ekonomika nemůže posunout kupředu. Na tom se shodují všichni. Zatímco vládní výdaje na vědu a výzkum v posledních letech v poměru k HDP klesají, soukromé firmy do této oblasti posílají víc peněz. A nejde jen o investice do vlastního výzkumu. Špičkovou vědu přímo podporuje i česká byznysová elita.
Jen skrze Nadaci Neuron už dárci z řad českých podnikatelů a investorů poslali na podporu vědy a výzkumu přes 250 milionů korun.
Tyto peníze směřují například na unikátní expedice, které přinášejí objevy světového významu, podporují a oceňují špičkové vědce, ale pomáhají i v rozjezdu mladým, začínajícím výzkumníkům napříč obory.
Nadaci dnes podporují velká jména českého byznysu a ve vědeckém prostředí má Neuron silné a pozitivní jméno. V jeho začátcích se přitom o pozitivní atmosféře hovořit nedalo.
Organizace se totiž zrodila z pocitu frustrace, která se nahromadila během globální finanční krize v letech 2007 až 2009, kdy stát v rámci úspor jako první škrtl financování základního výzkumu.
„Viděla jsem, jak talentovaní mladí vědci odcházejí do zahraničí, protože v Česku necítili uznání ani perspektivu. A přemýšlela jsem, jak to změnit,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka Nadace Neuron, která inspiraci našla v příběhu českého architekta a mecenáše z devatenáctého století Josefa Hlávky.
Ten ve své době podporoval vědce a umělce, protože věřil, že právě oni posouvají společnost dopředu. A tak i Monika Vondráková začala hledat lidi, kteří by s ní na tento přístup navázali.
Samotný rozjezd nebyl snadný. „Mnoho lidí mi říkalo, že podpora vědy je úkol státu. Jiní raději věnovali peníze na sociální projekty, dětské domovy nebo seniory. Často jsem slýchala, že věda je příliš abstraktní,“ popisuje Monika Vondráková.
Nenechala se ale odradit. Zlomový okamžik nastal ve chvíli, když se k ní přidal jeden z nejbohatších Čechů a majitel společnosti Jablotron Dalibor Dědek, který se podle svých slov o vědu zajímá odmala.
„Věda nám pomáhá rozumět, jak funguje svět. To, co vybádali vědci v minulosti, posunulo lidstvo k dnešní prosperitě. Věřím, že nové objevy nám také prospějí. A hlavně budeme mít víc odpovědí na otázky proč?,“ vysvětluje Dědek, který už do Nadace Neuron vložil sto milionů korun.
Po jeho příchodu se postupně podařilo získat další mecenáše. Mezi další zakládající členy Nadace patří například Eduard Kučera, Libor Winkler a Václav Dejčmar, kterého k podpoře vědy přivedl jeho osobní zájem o matematiku a fyziku. Ostatně právě matematika stojí i za úspěchem algoritmického obchodování skupiny RSJ, které je Dejčmar spolumajitelem.
„Svět vědy a vědců často vypadá jako odtržený od života běžných lidí. Soudím, že to je špatně a věda by měla mít mnohem lepší propagaci i popularizaci skrz naskrz společností,“ myslí si Dejčmar, jenž vidí zásadní výzvu v popularizaci vědy zejména mezi mladými.
Právě zvýšení prestiže vědy je jedním z hlavních důvodů, proč její rozvoj finančně podporuje i Honza Široký z United Founders. „Vědci asi nikdy nebudou na stejné úrovni popularity jako sportovci nebo umělci. Nicméně prestiž vědy aktuálně vnímám hluboko pod tím, co by mělo odpovídat jejímu pozitivnímu dopadu na společnost,“ říká Široký, který se o vědu a pokrok v lidském poznání laicky zajímá celoživotně. Jakmile mu to situace umožnila, pustil se i do finanční podpory vědy.
Podobně to vidí i spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva, který Nadaci Neuron podporuje pět let. „Pro budoucí prosperitu je klíčové, aby špičkoví vědci zůstávali v Česku, měli tu dobré podmínky pro práci a ve spolupráci s firmami mohli výsledky svých výzkumů uplatnit v praxi,“ říká Marek Dospiva, který na vědu posílá v rámci své osobní aktivity řádově miliony korun.
Pohled na jména mecenášů Neuronu připomíná extraligu českého byznysu, kde jsou nejen zástupci starší generace, ale silné zastoupení tady mají i představitelé mladého, technologického podnikání.
Vědu v Česku skrze Nadaci Neuron podporuje například i jeden z nejúspěšnějších startupových investorů světa Jan Hammer nebo podnikatel Josef Průša.
„Jsem vědecky založený člověk a od podpory vědy si slibuji, že ji popoženeme dopředu,“ říká Průša, jehož firma Prusa Research patří mezi největší výrobce 3D tiskáren na světě.
Zatímco politika často vědu nevnímá jako klíčovou strategickou oblast, samotní mecenáši a podnikatelé to vidí přesně naopak. Jako například zakladatel Mall.cz a nyní fondu Reflex Capital Ondřej Fryc, který podporu vědy vnímá jako jedno ze systémových témat. „Pro Českou republiku je dobře, když se vědcům daří, a ačkoli to Nadace Neuron sama ,neutáhne‘, každá podpora a každé zviditelnění českých vědců jsou správné,“ věří Fryc.
Podobná slova a vysvětlení motivace, proč dávají miliony korun právě do této oblasti, zní i od dalších mecenášů.
„Podporovat vědu nám přijde úplně přirozené. Máme tady spoustu nadaných vědců s obrovským potenciálem. Talentovaní lidé by měli mít příležitost rozvíjet se a dělat věci, které mohou prospět celé společnosti. Věda je pro budoucnost klíčová, a čím víc do ní investujeme dnes, tím lépe se nám všem bude žít zítra,“ říká Marek Vašíček, CTO a spoluzakladatel FTMO, které loni rozdělilo přibližně 130 milionů korun mezi charitativní a vědecké projekty včetně Nadace Neuron.
Velká část ze zmíněné sumy mířila do zdravotnictví, kde FTMO podpořilo například robotický operační systém ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Sama Monika Vondráková není jen ředitelkou Nadace, ale společně se svým manželem Jaroslavem Řasou vědu také podporují milionem korun ročně. „Podpora vědy je pro nás víc než filantropie, je to víra v budoucnost. Věříme, že když dáme prostor chytrým hlavám, získáme jako společnost mnohem víc než jen nové objevy, získáme sebevědomí, vizi a respekt,“ vysvětluje Vondráková.
Zásadně to navíc souvisí i se samotnou budoucností Česka. Ta podle Jaroslava Řasy, který v Česku vybudoval firmu ABRA Software, stojí na chytrých lidech. „Nemáme moře, nerostné suroviny, ale máme chytré mozky. Abychom byli konkurenceschopní a přitažliví, musíme podporovat talent a vzdělanost,“ dodává.
Zásadní roli vědy pro celou společnost vyzdvihuje i další z mecenášů Neuronu, investor Ondřej Bartoš. „Jsem přesvědčen, že naše společnost bude tak kvalitní, spokojená a bohatá, jak kvalitní bude náš vzdělávací systém a jak se budeme chovat k vědcům a vědě. Přál bych si, abychom se v Česku v obojím výrazně zlepšili,“ říká zakladatel Credo Ventures Ondřej Bartoš, který podle svých slov sice vědu sám nikdy nedělal, ale k vědcům cítí obdiv.
A i proto, že investuje do technologických startupů, které jsou často pár kroků za vědeckým zkoumáním, se Bartoš aktivně zajímal o to, jak vědce systematicky podpořit.
Mecenáši vědy se také shodují na tom, že ačkoli věda může působit abstraktně, právě díky jejím výsledkům můžeme z velké části vděčit za konkrétní věci, které jsou dnes běžnou součástí našich životů. „Tento obrovský přínos není dostatečně oceněn, zejména v případě základního výzkumu, díky kterému chleba nebude levnější zítra, ale třeba až za padesát let,“ dodává Široký z United Founders.
Rozvoj vědy v Česku podporují i další projekty. Především mladé talenty podporuje Nadační fond Žárovky, za kterým stojí vědec Jan Lukačevič, podnikatelka a zakladatelka Profimedu Alexandra Kala a startupový investor a zakladatel Opera Pavel Přikryl.
