Čeští vědci mají na svém kontě mimořádný úspěch: objevili rozsáhlý jeskynní systém, ve kterém nalezli největší jeskynní termální jezero světa. Výzkumnou expedici, kterou vedl speleolog, grafik a autor úspěšných knih o jeskyních Marek Audy, podpořila Nadace Neuron. Na její počest je nyní jezero v jižní Albánii pojmenované Neuron.
Unikátní objev se českému vědeckému týmu podařil v jižní Albánii, v oblasti Vromoner, kde už v roce 2021 poprvé narazili na dosud neznámý rozsáhlý podzemní systém s termálními prameny. Postupně oblast prozkoumávali. K největšímu objevu je ale navedly až záběry z této oblasti.
„Podle vysokého sloupce páry vycházejícího z vápencového masivu se nám podařilo nalézt přes sto metrů hlubokou propast. Na dně jsme objevili silný termální přítok a rozlehlé jezero,“ popisuje vedoucí Expedice Neuron Atmos, Marek Audy, který se do oblasti vydal několikrát.
„Málokdo si to uvědomuje, ale speleologie je velmi exaktní věda, která se zabývá sběrem a mapováním dat. Pokud objevíme jakýkoli nový přírodní podzemní prostor, tak se ho snažíme zmapovat. Bez toho to nejde,“ vysvětluje Marek Audy. Podobně to bylo i v jižní Albánii, u hranic s Řeckem. Audy a jeho tým potřebovali objevený jeskynní systém přesně změřit.
Jenže běžné metody a zařízení ke zmapování rozlehlých podzemních prostor v Albánii nestačily. Jen samotné jezero Neuron se nachází v hloubce přes 130 metrů pod zemí.
Aby vědci dokázali těžko přístupnou oblast zmapovat, potřebovali nejmodernější technologie, včetně mobilního lidarového skeneru. „Funguje tak, že vysílá statisíce pulsů laseru, které perfektně změří celý prostor,“ vysvětluje člen expedice Richard Bouda. Byť je zařízení poměrně malé, stojí zhruba 700 tisíc korun. Právě na pořízení tohoto klíčového vybavení a podporu celé výpravy přispěla Nadace Neuron bezmála milionem korun.
Zhruba dvacetičlenný vědecký tým díky tomu vytvořil podrobnou mapu jeskyně Atmos, včetně samotného jezera Neuron, které je s délkou přes 138 metrů, šířkou 42 metrů a obvodem 345 metrů světovým unikátem. Velikost jezerního dómu je tak třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze.
Foto Neuron
Sonar na jezeře.
Foto Neuron
Výprava do Albánie.
Nový objev není důležitý jen pro speleology, například přírodovědci zde už objevili nové endemitní druhy živočichů a celkově je jeskynní systém s termálními prameny unikátní.
„Jsem nesmírně hrdá na to, že jsme mohli podpořit české vědce v tak průlomovém projektu,“ uvedla Monika Řasa Vondráková, ředitelka a spoluzakladatelka Nadace Neuron.
„Tento úspěch dokazuje, jak zásadní je podpora vědců přímo v terénu, kde mohou díky svým znalostem a nasazení přinést zcela nové poznatky,“ vysvětluje Monika Řasa Vondráková s tím, že ačkoli Nadace Neuron dlouhodobě podporuje základní výzkum, obrovský přínos vidí i v podpoře expedic. „Jsou klíčové pro rozvoj vědy a prohlubování našeho porozumění světu kolem nás,“ je přesvědčena žena, která stojí v čele nadace.
Nadace vědu v Česku podporuje už od roku 2010. Na její chod přispívají osobnosti českého byznysu, jako je například Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Josef Průša, Jaroslav Řasa nebo například Francesca Kolowrat.
Foto Jan Rasch
Zahradní setkání Nadace Neuron, 27. srpna 2024,
Expedice do Albánie, která objevila největší termální jezero na světě, je již jedenáctou vědeckou výpravou s terénním výzkumem, kterou podpořil Neuron. Nyní nadace zahajuje další kolo, kdy se mohou vědci hlásit o podporu svých expedic.