Investice výrobce polovodičů Onsemi do rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm je krokem, který ze země udělá klíčový výrobní a dodavatelský uzel Evropy i světa. Tuzemskou konkurenci nepřekvapuje, že americká společnost dala přednost Česku před USA a Koreou a krok vítá.

Na světě se každoročně vyrobí přibližně bilion čipů různých vlastností a velikostí, přičemž neuvěřitelných šedesát procent z nich produkuje Tchaj-wan v čele se společností TSMC. Polovodičové odvětví je na ostrově systematicky podporováno od vzdělání až po samotnou výrobu včetně výzkumu a vývoje.

Podobným směrem se vydává i Česko, které má ambici hrát ve výrobě čipů větší roli a podpořit záměr Evropy zbavit se závislosti v kritických zdrojích a technologiích na Asii. 

Díky investici Onsemi ve výši 44 miliard korun vznikne kompletní výrobní řetězec čipů od prvotního prášku karbidu křemíku přes růst krystalů až po konečnou fázi výroby modulů, takzvané pouzdření čipů. V Rožnově pod Radhoštěm bude probíhat také vývoj technologií včetně designu čipů podle specifických potřeb zákazníků. Hotové výrobky firma dodá přímo zákazníkům, kterými budou zejména evropské automobilky.

Většina firem v polovodičovém ekosystému u nás se doplňuje, takže spolu spíše spolupracují.

„Čipy na bázi karbidu křemíku uspoří oproti běžnému křemíku deset procent elektřiny. Tyto inteligentní výkonové polovodiče povedou ke zlepšení energetické účinnosti elektromobilů, obnovitelných zdrojů energie nebo datových center s umělou inteligencí,“ přibližuje viceprezident Onsemi Aleš Cáb.

Investice bude znamenat významný nárůst výroby v Rožnově se značným příspěvkem k významné dominanci Onsemi Česka na světovém trhu karbidu křemíku. „Cílem společnosti je získat přibližně čtyřicetiprocentní podíl na evropském trhu s těmito součástkami,“ konstatuje Cáb.

Realizace investice povede k očekávanému růstu tržeb rožnovského závodu nejméně o 20 miliard korun. Růst ale čeká celý český polovodičový sektor. Celý jeho výrobní ekosystém je multioborová disciplína složená z vlastního návrhu čipů, jejich výroby a testování – a republika má v současné době silné zastoupení v dodavatelském řetězci diagnostického vybavení, zejména díky elektronovým mikroskopům z Brna.

Elektronová mikroskopie je v kontextu polovodičového průmyslu klíčová technologie, jakkoli zůstává pohledu veřejnosti spíše skryta. „Většina firem působících v tomto ekosystému u nás se v hodnotovém řetězci doplňuje, takže spolu spíše spolupracují, než že by si přímo konkurovaly,“ vysvětluje rektor brněnského Vysokého učení technického (VUT) Ladislav Janíček.

I proto předloni vznikl český národní polovodičový klastr, který instituce v rámci polovodičového hodnotového řetězce propojuje na národní úrovni s cílem posílit českou pozici na světovém trhu.

Ovládni AI!
Vydání Forbesu Ovládni AI!

Firmy z oboru investice do rožnovského výrobce nepřekvapila a obecně ji vítají. „Tento krok je naprosto klíčový, aby se Česká republika dostala na mapu polovodičového světa a potencionálně do hledáčku dalších světových hráčů. Už podle ohlasu v médiích je jasné, že se jedná o investici rozpoznatelnou na celosvětové úrovni,“ komentuje situaci Libor Strakoš z Thermo Fisher Scientific Brno.

Klíčová podle něj bude i podpora vlády. Nejde jen o výši pobídky pro Onsemi, ale i finanční zapojení do evropského aktu o čipech. Obojí vyšle jasnou zprávu, zda Česká republika opravdu vnímá polovodiče jako strategické odvětví a vytvoří prostředí pro další rozvoj. „Posílí to dodavatelské řetězce, výchovu kvalifikované pracovní síly a zlepší se infrastruktura pro základní i aplikovaný výzkum,“ vyzdvihuje Strakoš. 

Důležité je podle něj i vybudování obecného povědomí o polovodičovém průmyslu v české společnosti.  V konečném důsledku by se mohlo podařit napojit Českou republiku do zavedených polovodičových ekosystémů v Německu, Rakousku, Itálii nebo Francii.

„V posledních letech se ukazuje, že elektronová mikroskopie hraje klíčovou roli k pochopení vlastností karbidu křemíku ve vztahu k optimalizaci výrobního procesu a zvýšení výtěžnosti výroby. V současné chvíli se jakákoli inovace s ohledem na zlepšení výtěžnosti výroby karbidu křemíku mění v konkurenční výhodu na trhu. To je obrovská příležitost i pro nás,“ říká Strakoš.

Thermo Fisher Scientific Brno proto investuje do vývoje přístrojů a zapojuje se do průmyslových a akademických spolupráci specifických pro tuto oblast. „Dlouhodobě využíváme vzájemné geografické blízkosti a jsme ve spojení s odborníky z Rožnova či z brněnského VUT. Aktivně se zapojujeme do řešení výzev spojených se zlepšováním vlastností čipů na bázi karbidu křemíku,“ popisuje Strakoš.

Podobně to vidí i čipový designér a inovátor Karel Masařík, který stojí za firmou Codasip. „Rožnovský úspěch je hodný obdivu. Myslím, že vedení Onsemi správně usoudilo, kde je největší tržní potenciál pro uplatnění tohoto druhu technologie a že krátká geografická vzdálenost mezi dodavatelem a odběratelem řešení je velkou výhodou – pracují ve stejné časové zóně a dokážou efektivně realizovat komplexní projekty,“ připomíná.

Codasip a Onsemi jsou také klíčovými průmyslovými partnery konsorcia pro přípravu Národního centra kompetence v polovodičích a čipech. „Naše plány dokáže tato situace výrazně urychlit, zejména když spolupracujeme s některými odběrateli polovodičových řešení Onsemi – jedná se o oblast automobilového sektoru, kdy se začátek některých slibných projektů opozdil vzhledem k nedostatečným výrobním kapacitám v Evropě,“ vysvětluje Masařík.

Velký kus práce podle něj odvedly i české vysoké školy, které dokázaly předložit plány na dodání dostatečného počtu nových inženýrů a inženýrek, které dokáže republika v oboru ročně vyprodukovat, a společně s Onsemi předvedly tuzemský inovativní potenciál. 

Úlohou českých vysokých škol bude v následujících letech vychovat odborníky a odbornice jak pro oblast navrhování čipů, tak pro oblast technologie výroby polovodičů. Jsou to zejména VUT v Brně a ČVUT v Praze, ale i Západočeská univerzita v Plzni, které produkci absolventů pro polovodičový průmysl v zemi dominují.

„Jejich aktuální počty se dnes pohybují dohromady pouze ve vyšších desítkách ročně. Ty bude potřebné do pěti let o řád navýšit, na vyšší stovky. Jenom zajištění investice do Onsemi bude vyžadovat alespoň dvě stě, možná tři sta absolventů ročně a celkově pro zajištění navrhování čipů bude potřeba alespoň dvoj- až trojnásobek,“ předpovídá rektor VUT Ladislav Janíček.

Vydání Forbesu Poslouchej!

Velmi obtížný je podle něj také odhad fluktuace a odlivu kapacit těchto odborníků a odbornic do evropských zemí, zejména Německa, kdy lze v souvislosti s rozsáhlými investicemi do rozvoje polovodičového průmyslu – včetně investic tchajwanských – očekávat rozšiřování personální akviziční působnosti i k nám.

Česko zároveň získává nezanedbatelný počet studentů přicházejících ze Slovenska. „Zajištění kvalifikovaných kapacit pro polovodiče je velkou výzvou nejen pro školy, ale i pro stát, pro jeho vzdělávací politiku a politiku financování potřebných technicko-přírodovědných studií,“ připomíná Janíček.

„Zájem o ně bohužel nepatří pro jejich náročnost rozhodně k dominantním. V technicko-přírodovědných oborech u nás studuje jen šestadvacet procent z celkového počtu studentů v zemi, zatímco třeba v sousedním Německu je to třicet sedm procent,“ konstatuje Janíček.