V technice po celém světě najdete čipy z beskydského podhůří. Dávno předtím, než to kvůli rozvoji elektrických vozů začalo být cool, ovládli v Rožnově výrobu čipů z energeticky úspornějšího a tvrdšího karbidu křemíku.
Tamní továrna ON Semiconductor Czech Republic spadá pod nadnárodního výrobce polovodičů Onsemi. Supermoderní čipová továrna vznikla na začátku tisíciletí na troskách polovodičové firmy Tesla Sezam a výrobce polovodičových čipů Terosil.
Firma obývá část areálu bývalého národního podniku Tesla Rožnov, který fungoval od padesátých let, a neustále se v jeho rámci rozrůstá. Mateřská Onsemi je rozkročená od Arizony přes čínský Šen-čen, jihokorejský Soul, izraelskou Haifu či italský Milán až sem do Rožnova.
Americká korporace dohromady po světě zaměstnává třiatřicet tisíc lidí. U nás jich nalezneme přes dva tisíce v samotném Rožnově a dalších dvě stě, převážně z řad vývojářů, pak také v Brně.
Česko je mezi evropskými pobočkami unikátní v tom, že zde probíhá jak návrh čipů, tak jejich samotná výroba. O budoucí podobě čipů se rozhoduje jak v Brně, tak v designové kanceláři přímo v Rožnově.
Každý den zde také vznikne více než deset milionů čipů a vzhledem k bobtnajícím výrobním kapacitám to nejspíš zdaleka není konečné číslo. Americká matka do rozšiřování rožnovské továrny mezi roky 2021 až 2023 zainvestovala dohromady jedenáct miliard.
Foto Karel Wolf
I to je pouze zlomek možná chystaného – Američané se právě rozhodují, kde utratit dvě miliardy dolarů (okolo pětačtyřiceti miliard korun) za další rozšíření výroby. V úvahu přicházejí celkem tři lokality: USA, Korea a právě Rožnov, v oficiální korporátní rétorice schovaný pod mnohem vágnější označení Evropa.
Že byste třetí jméno ve výčtu nečekali? Nenechte se mýlit, pod horou Radhošť nenajdete žádnou montovnu, ale špičkový závod, kde se vedle dosud ne úplně běžné výroby čipů z karbidu křemíku čipy také navrhují.
„Čipy, které máte rozsypané před sebou, jsou stejné čipy, které najdete v telefonu, na který nahráváte tento rozhovor,“ popisuje počátek životního cyklu čipu Radek Václavík, ředitel vývoje nových produktů z rožnovského návrhového střediska Onsemi.
„Ještě než spatřily světlo světa, začala jejich životní pouť tak, že vývojáři z kanceláří okolo jedou do Ameriky a baví se se zákazníky, jaké technologie budou potřebovat ve svých zařízeních, ať již to jsou telefony, nebo automobily, za dva až tři roky,“ vypráví.
„Aktuálně například kolegové pracují na čipech pro modelovou řadu telefonů nejmenované populární prémiové značky, která se na trhu objeví někdy v roce 2025 nebo 2026. Pokud si koupíte nějaké špičkové zařízení, ať již je to opravdu telefon, nebo špičkové elektroauto, tak tam naleznete věci, které byly vymyšlené zde v Česku v tomto domě,“ tvrdí Václavík.
Jde to dokonce tak daleko, že ne všechny v Rožnově navržené čipy se zde také vyrobí – některé technologie naopak ve finále vyprodukují například továrny v Asii nebo USA. Designové centrum pod Radhoštěm zaměstnává celkem sto padesát vývojářů a shodný je současný počet mezinárodních patentů na duševní vlastnictví, které odsud pochází.
Patentů z Česka drží Onsemi celkem ke třem stům, zbylé pocházejí z brněnské designové kanceláře, kde nalezneme dalších zhruba dvě stě vývojářů. Navzdory neustálému nářku českého technologického sektoru, který tvrdí, že je u nás kvalifikovaných IT pracovníků a pracovnic málo, si v Rožnově s absolventy českých technických univerzit v pohodě vystačí.
Od firmy to však vyžadovalo proaktivitu. „Ročně nabíráme desítky českých vývojářů. Jsou to často studenti, které jsme si čtyři roky sami vychovávali,“ říká Václavík, který před pětadvaceti lety dostal spásný nápad navázat spolupráci s brněnským Vysokým učením technickým.
Dnes inženýři z Onsemi na univerzitě učí několik celých předmětů a zprostředkovávají studentům bezplatné stáže. Výhodné je to pro obě strany: firma si z části studentů vychovává budoucí zaměstnance, univerzita získává možnost dát studentům fyzický přístup k technologiím a trendům, které teprve nastupují.
„Na začátku jsme ale museli překonat určitý odpor. Když jsme za univerzitou přišli poprvé, tvrdili nám, že dobře vědí, jak učit, a že nikoho z firmy na akademické půdě nepotřebují. Naštěstí se to podařilo zlomit a dnes se vzájemnou spoluprací chlubíme my i univerzita,“ pochvaluje si Václavík a připomíná, že tři hlavní přednášející z Onsemi jsou navíc držiteli více než sedmdesáti patentů, a patří tedy mezi špičky oboru.
Jak velkou šanci získat zmiňovanou dvoumiliardovou dolarovou investici tedy Česká republika má? To bude záležet na dvou faktorech. Prvním je připravenost legislativy – současný zákon o investičních pobídkách by totiž podobnou investici neumožňoval a teprve nedávno prošla sněmovnou jeho revize.
Ze sněmovny v platnost je to ale ještě dlouhá cesta. To Českou republiku ve srovnání se zbývajícími dvěma lokalitami trochu handicapuje.
Druhým faktorem je současná situace na trhu s elektrickými vozy. Zpomalující poptávka po elektromobilech se totiž s určitým zpožděním začala zakusovat i do byznysu tohoto prominentního dodavatele čipů pro relativně nový tržní segment.
A investoři, kteří se obávají, aby se firemní byznys nevrátil ke svému dřívějšímu cyklickému fungování, jsou si toho moc dobře vědomi – jen za poslední kvartál se tak akcie Onsemi propadly o třicet sedm procent.
Vývoj hodnoty akcií společnsoti Onsemi za poslední rok | Zdroj: TradingView
Uvědomuje si to ostatně i globální management Onsemi, který na konci října předpověděl slabé čtvrté čtvrtletí a oznámil plán propustit přibližně devět set zaměstnanců. Celkově firma letos propustila 1360 zaměstnanců a předpověděla kvartální tržby ve výši 1,95 až 2,05 miliardy dolarů – původní odhad přitom hovořil o 2,18 miliardy.
Pokles růstu nicméně není totéž, jako kdyby se společnosti přestal dařit. Dokazují to i čísla souhrnná: zatímco loňský rok příjem Onsemi činil necelých 8,32 miliardy dolarů, již teď je jisté, že letos milník sice těsně, ale rozhodně překročí.
Vývoj příjmů Onsemi mezi lety 2001 až 2023 | Zdroj: Companiesmarketcap.com
V Rožnově každopádně svoji budoucnost nestaví na vidině masivní investice, i když samozřejmě neskrývají, že by je rozhodně potěšila. Se stoickým přístupem ji chápou hlavně jako příležitost, jak upozornit na to, co zde již dávno dělají, a jak prohloubit spolupráci s českým školstvím.
„Ať již pobídka dopadne, nebo ne, my tento moment chceme využít jako odrazový můstek a být více vidět. Chceme například ještě více rozšířit spolupráci se školami, a to nejen univerzitami. Rádi bychom také ovlivňovali, jak se učí matematika a fyzika na středních školách, a dostali nějaké povědomí o polovodičích i na základní školy,“ uzavírá Václavík.
