Aleš Svoboda dokázal to, co se žádnému Čechovi nepovedlo už více než čtyřicet let. Stal se profesionálním astronautem – záložním členem posádky, která se v budoucnu možná vydá na vesmírnou misi. Celou kariéru bojového pilota přitom podstupoval psychický a fyzický trénink na ty nejnáročnější situace. S Forbesem se teď podělil o trénink a tipy, díky kterým dokážete nemožné i vy.

„Ve správný moment zatnete svaly, zvýšíte tepovou frekvenci a tělu pomůžete zúžit periferní cévy, tím omezíte hromadění krve do dolních končetin, snažíte se zamezit odkrvení mozku,“ popisuje šestatřicetiletý letec s uvolněnou samozřejmostí vteřiny, které při extrémním přetížení denně zažívá na palubě svého letounu.

„Do toho cíleně zvyšujete nitrohrudní tlak, zadržíte na tři vteřiny dech, vzápětí prudce vydechnete a znovu se nadechnete, při tom neděláte žádné zbytečné pohyby. Vaše tělo je v tento moment devětkrát těžší než na zemi a jakýkoli i mírný nepromyšlený pohyb by krční svaly nemusely vydržet,“ dodává.

Seznamte se: Aleš Svoboda, pilot gripenu s operačními zkušenostmi z armády i zahraničních misí, nositel doktorátu z letecké raketové techniky, který denně zodpovídá za stroj, jehož hodnota se počítá v miliardách korun a kterých v Česku najdete jen čtrnáct.

A také první Čech, jenž se stal záložním astronautem Evropské kosmické agentury, a zároveň první český profesionální astronaut, který má po více než čtyřiceti letech šanci dostat se do vesmíru. (Tanečník Yemi poletí možná dříve, ale ten se dostane do kosmu jako turista.) 

V rámci největšího vesmírného programu v historii jej agentura vybrala z více než dvaadvaceti tisíc zájemců do týmu sedmnácti astronautů. „Výběr trval rok a půl a byl velice komplexní, v rámci šesti různých fází se zaměřoval na výkonnostní testy i práci pod tlakem,“ popisuje Aleš Svoboda.

A jak sám říká, nešlo o to najít super zdravého a super výkonného jedince. „Zásadní bylo to, zda dokáže ve své roli a případně i na samotné misi působit bez větších obtíží dlouhodobě,“ říká astronaut. „Není to práce, kde strávíte dva roky a pak vyhoříte. Bavíme se tady minimálně o patnácti letech,“ vysvětluje.

Astronauti musí mít například zdravé srdce nebo zrak, nesmí trpět chronickou nemocí, která by ohrozila misi, ani mít sklony k dalším chorobám. „Musí mít také zcela v pořádku kosti, protože sám o sobě pobyt ve stavu beztíže ve vesmíru způsobuje mimo jiné jejich řídnutí,“ zakončuje Aleš Svoboda výčet. 

Správný trénink a životospráva podle něj proto nesměřují k tomu, aby byl člověk výjimečný atlet, ale aby byl schopen reagovat na všechny situace, které ve vesmíru nebo při letecké misi mohou nastat, a to s co nejmenší námahou.

Toto pravidlo přitom neplatí jen pro lidi, kteří se chystají do vesmíru, ale také pro všechny, kteří podstupují extrémní scénáře, stejně jako pro náročné situace v životě i byznysu. 

Astronauta jsme se proto zeptali na návod, jak být ve formě a i psychicky zvládnout zdánlivě nemožné. A možná vás překvapí. Nenajdete v něm žádné výstřední diety, nedosažitelná pravidla ani experimentální ozdravné kúry.

Výsledky „superčlověka“ podle něj začínají v běžných zvycích, díky kterým zvládnete mnohé. Třeba i extrémní přetížení.

1. Jídelníček šampionů

Coby pilot i astronaut si Aleš Svoboda musí hlídat váhu. Už ve vstupním vyšetření pro budoucí astronauty byl požadavek na správné BMI, tedy váhový ukazatel, podle kterého všichni uchazeči musí být v normě. A navíc piloti stíhačky podstupují pravidelně laboratorní testy.

„Když chci mít v pořádku laboratorní hodnoty a být zdravý, tak se snažím jíst tak, abych tomu napomohl,“ vysvětluje Aleš Svoboda, který však neholduje žádnému extrému ani žádnému modernímu výživovému směru, ale je pro pestrost. Nečekejte tedy zázračný recept.

Aleš nevyplňuje kalorické tabulky, nevyhýbá se masu, cukru ani mouce, nevyznává paleo či keto dietu založenou na mase a na bílkovinách, nedrží ani dnes tak populární přerušované půsty.

Vyhýbám se průmyslově zpracovaným potravinám a jím hodně ovoce a zeleniny.

„Jím vše, ale jím vyváženě. A dodržuji základní obecně známá pravidla, třeba se vyhýbám průmyslově zpracovaným potravinám a jím hodně ovoce a zeleniny. Z masa si vybírám hlavně ryby, rád jím třeba lososa nebo tuňáka v kombinaci se zeleninou,“ popisuje pilot, který se neodbývá ani se snídaní.

„Rád si dávám třeba müsli s ovocem a se sójovým mlékem. A obecně jím rád kdykoli avokáda, plody bohaté na vitaminy a minerály,“ prozrazuje. Když jde létat, tak musí ve službě odebrat dvě jídla, která jsou kontrolovaná ve speciální jídelně pro piloty.

„Je to jídelníček, který je zkontrolovaný leteckým doktorem a podepsaný velitelem základny. Ta jídla splňují specifické normy, například jsou to lehce stravitelné potraviny bohaté na bílkoviny.“ 

 2. Vitaminy ze stravy, ne z krabičky 

Chcete číst dále? S předplatným Premium od 139 Kč měsíčně můžete číst neomezeně.

Předplatit Premium