Kdo ji ochutná, stane se na ní lehce závislý. Takhle sebevědomě mluví Jan Vokurka o Vratislavické kyselce, s jejíž výrobou jeho společnost Kitl před rokem začala.
Minerální voda, kterou na trh dodává buď v přírodní formě, nebo s citronovou a pomerančovou příchutí, přispěla k dalšímu růstu jabloneckého výrobce sirupů, medicinálních vín a medovin.
Loni vzrostly tržby Kitlu o desetinu na 105 milionů korun, letos už za prvních šest měsíců hlásí další růst obratu zhruba o sedm procent. A může za něj velkou měrou právě kyselka.
Do obnovy a rozvoje vratislavického areálu, kde byl pramen minerální vody v osmnáctém století náhodou objeven, investoval Kitl už bezmála sto milionů korun. Naposledy firma vložila peníze do robota a také do myčky lahví a přepravek. Vodu totiž mohou zákazníci koupit pouze ve skle.
„Když jsme na začátku přemýšleli, do čeho budeme kyselku plnit, rozhodli jsme se pro vratné lahve. Jednak proto, že historicky na minerálku v České republice vždy byly, a navíc ze skla ta voda mnohem lépe chutná, vydrží déle než v plastové lahvi a také je to ekologičtější,“ vyjmenovává majitel společnosti.
Myčce trvá čtyřiadvacet minut, než lahev omyje, zbaví etikety a pak důkladně vyčistí. Aby se lahev mohla znovu naplnit, musí být zcela sterilní.
Vokurku mrzí, že ze strany státu není v odvětví vratných lahví větší podpora. „Přitom ještě celkem nedávno platilo, že každý větší obchod musí mít v nabídce i nápoj ve vratném obalu, pokud je v dané kategorii dostupný. Byť by měl být třeba jeden. Ale tohle nařízení zrušili a já myslím, že je to škoda,“ míní.
Státní podporu skleněných vratných lahví podle něj odůvodňuje i jejich tuzemská výroba, s českými skláři z českého písku. V zahraničí jsou přitom zálohované skleněné lahve s minerálkou běžné, a nejen to – i někteří rakouští výrobci vín používají vratné obaly, a například na Mauriciu můžete vrátit i lahev od rumu, aby se mohla znovu naplnit.
Za loňský rok prodala společnost přes milion lahví pod značkou Kitl, samotné minerálky se prodalo řádově sto tisíc. Jak ale Vokurka připomíná, Vratislavická kyselka je teprve na začátku a má podle něj potenciál, aby do budoucna dělala stejné obraty jako sirupy.
„Výrobu jsme spouštěli loni v červenci a lidé si mohli minerálku koupit jen u nás v podnikové prodejně. Od té doby jsme se dostali na víc míst, jsme v kavárnách, bistrech, menších lokálních obchodech… Většinou jen Liberecký kraj, ale první odbyt už hlásíme i z Prahy,“ přibližuje.
V distribuci jsou však omezení právě skleněnými lahvemi – některé nové prodejce obal odradí s tím, že by museli lahve vykupovat a skladovat do doby, než je výrobce vyzvedne.
V České republice se ročně vypije zhruba osm a půl milionu hektolitru minerálek a na jejich prodeji se vydělá kolem sedm a půl miliard korun. Vratislavická kyselka je zatím k dostání pouze ve třech variantách, dalším příchutím se Vokurka určitě nebrání. Musí to jít ale postupně.
„Nápadů máme spoustu. Teď pracujeme na tom, abychom se dostali do ještě širšího povědomí zákazníků,“ dodává muž, který je jako jediný Čech držitelem certifikátu „vodního someliéra“ z Wassersommelier Union.
Chuť jednotlivých minerálek tak dokáže dobře rozeznat. I to je důvodem, proč by kyselku nikdy v plastu neprodával – plastový obal podle Vokurky chuť vody výrazně ovlivní.
Za odkoupení bývalého zchátralého areálu Vratislavické kyselky získal Kitl ocenění České stříbro. Společnost založená před šestnácti lety si už roku 2013 odnesla titul firmy roku Libereckého kraje. Loni pak prvenství zopakovala.
