skip to main content
Future

Klimatická hrozba: tajná základna z dob studené války posílá světu varování

Zní to jako z hollywoodského trháku: tajná vojenská základna v Arktidě odhalila signály, že světu hrozí obrovské nebezpečí a lidstvo stojí před hrozbou nenávratné změny klimatu. Až na to, že v tomto případě jde o skutečný život a varování nevychází z pera nadějného scenáristy, ale z vědeckých dat.

Celý tenhle příběh začal v roce 1960, kdy vědci odebrali vzorky ledu na tajemné americké základně, kterou zrovna v tu chvíli stavěli pod grónským ledem. Vrtochy dějin však způsobily, že se na ně na dlouhou dobu zapomnělo a příležitost k jejich prozkoumání se naskytla až po více než 50 letech.

Ale k věci, žádné pozitivní zprávy se v ledu neskrývaly. Analýza vzorků ukázala, že grónská ledová pokrývka by mohla tát rychleji, než se až doposud očekávalo. A to je problém. Roztání takové masy ledu by totiž znamenalo růst hladiny moře o více než šest metrů. Pokud by tedy grónský led roztál, mnoho světových metropolí by zmizelo pod hladinou moře.

Reklama

Výsledky výzkumu rostlin a fosilií odebraných v 60. letech z hloubky asi kilometr a půl pod grónským masivem nedávno vydal vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. A naznačují, že Grónsko nebylo vždy pokryto ledem. Vzorky se naopak zdají být důkazem, že celá jeho ledová pokrývka během posledního milionu let v důsledku teplého období zcela roztála.

Toto zjištění je znepokojující především proto, že v dnešní době průměrná teplota roste rychleji než kdykoli v dějinách lidstva.

„Naše studie ukazují, že Grónsko je mnohem citlivější na přirozené klimatické oteplování, než jsme si mysleli,“ říká hlavní autor studie Andrew Christ z univerzity ve Vermontu. „A nezvladatelné oteplování vzniklé lidskou činností dnes daleko přesahuje to přirozené,“ dodává.

Obrázek: Plukovník armády Spojených států Walter H. Parsons (uprostřed), vedoucí skupiny pro výzkum sněhu, ledu a permafrostu, vstupuje do Camp Century, americké arktické základny pro vojenské a vědecké účely v Grónsku (červen 1959). | Foto Getty

Vzorky ledu byly odebrány během studené války v roce 1960 z takzvaného „města pod ledem“ v severozápadním Grónsku. Tato základna zvaná Camp Century se začala využívat v roce 1959 pro vojenské a vědecké účely. Později se ukázalo, že byla pouze zástěrkou pro tajný vojenský projekt Iceworm. V rámci tohoto projektu měli Američané v plánu vybudovat přes tři tisíce kilometrů dlouhý komplex tunelů, kde chtěli ukrýt na 600 nukleárních hlavic ve strategické poloze blízko Sovětského svazu.

V jednu chvíli měl komplex na dvě stovky obyvatel a mohl se chlubit vlastním kinem i nukleárním reaktorem. V roce 1967 se však Američané rozhodli projekt Iceworm i základnu opustit kvůli nestabilnímu ledu. Iceworm sice nebyl nikdy dokončen, ale o půl století později se v dánském mrazáku našly vzorky ledu z tehdejšího geologického průzkumu.

Reklama
Předplatné Forbesu

„Skákali jsme v laboratoři radostí,“ popsal Christ chvíli, kdy nalezli zamrzlé rostliny, které byly pro objev klíčové. „Byl to jeden z těch ‚heuréka‘ momentů, o kterých jsem si myslel, že existují jen v pohádkách, ale nám se to stalo. Byl to nejúžasnější vědecký moment, který jsem zažil.“

Christ spolu s Paulem Biermanem, profesorem z vermontské univerzity, který se na studii podílel, hned pochopili, že se jedná o jedinečný objev.

„Okamžitě nám došlo, že tenhle vzorek půdy obsahuje mnohem více informací o grónské klimatické historii, než jsme očekávali. Přítomnost rostlin znamená, že led musel roztát, aby mohly vůbec vyrůst. Takže když tu existovala tundra, ledová pokrývka musela být menší, a tudíž hladina moře byla výše,“ popisuje Christ.

Použitím mnoha pokročilých analytických technik, od elektronových mikroskopů až po radiouhlíkovou metodu určování stáří, se týmu vědců podařilo zjistit, že někdy během posledního milionu let bylo Grónsko zelené, porostlé mechem a lišejníkem. Nelze ani vyloučit, že tam tehdy rostly smrky a jedle.

Tato zjištění ostatně nezávisle podporuje i podobná studie z roku 2019, v jejímž rámci vědci zkoumali skalní podloží pod centrálním Grónskem. „To je podstatné, protože během zmíněného období nebylo světové klima ani jednu chvíli o moc teplejší, než je dnes, a úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nebyla nikdy tak vysoko jako v současnosti, což je způsobené spalováním fosilních paliv,“ říká Christ.

Už k původní analýze vzorků z roku 2019 Bierman uvedl: „Měli bychom doufat, že tato zemina byla pokryta dva nebo tři miliony let nebo déle… Pokud by byla pravda to, co vidíme na první pohled, tak jsou to velmi špatné zprávy,“ uvedl tehdy.

A nová studie potvrzuje, že Biermanovy původní obavy byly opodstatněné. „To není problém dalších generací. To je urgentní hrozba následujících 50 let,“ říká Bierman. „Grónsko se může zdát jako vzdálená země, ale pokud bude rychle tát, způsobí to zaplavení měst, jako je New York, Miami nebo Dhaka.“

Nicméně Christ poukazuje na fakt, že na rozdíl od historie může lidstvo ovlivnit, jak závažné globální oteplování bude. „Rozpuštění grónského ledu není nevyhnutelná událost. Pokud bude lidstvo jednat rychle a sníží emise oxidu uhličitého, můžeme se vyhnout katastrofickému scénáři, kdy by se kvůli Grónsku zvedla hladina moře o několik metrů.“

Reklama
Reklama