Robert Gibbins od loňského listopadu cestuje z jedné vědecké konference na druhou. Ze své domovské Ženevy létá do Arizony, Španělska, Rakouska. Události, které navštěvuje, spojuje téma klimatických změn a scházejí se na nich akademici, úředníci i politici. Jedna skupina v publiku ale nápadně chybí. „Neviděl jsem žádné další investory,“ říká Gibbins.
A to je podle něj znepokojivé. „Klimatické změny musíme zahrnout do každé analýzy, do každé investice,“ tvrdí. Většina lidí si myslí (nebo alespoň doufá), že globální oteplování budou muset skutečně řešit až naše děti nebo vnoučata. S tím ale Gibbins nesouhlasí. Devětačtyřicetiletý zakladatel společnosti Autonomy Capital (hospodařící s aktivy za 5,5 miliardy dolarů) zastává názor, že klimatická změna nastane náhle. A brzy.
V základu každého rozhodnutí Gibbinsova hedgeového fondu je jeho přesvědčení, že nás čeká velmi horká a zatopená budoucnost. A že uhlík se stane velmi nákladným odpadním produktem, který bude třeba shromažďovat a skladovat. Gibbins už vydělal velmi zajímavé částky na obchodování s evropskými emisními povolenkami a plánuje ještě výnosnější operace.
Robert Gibbins tvrdí, že klimatickou krizi je třeba zahrnout do každé investorské úvahy.
Lyžování a přírodu milující syn vancouverského realitního makléře se může ostatně pochlubit úctyhodnou úspěšností. Gibbinsův fond, který ve velkém sází na zásadní trendy v ekonomice a politice, je ve svém oboru mimořádný – od založení v listopadu 2003 činí jeho roční návratnost 12,85 procenta bez poplatků, přičemž v rámci indexu S&P 500 je průměr 8,9 procenta.
Klimatická krize prověří ekonomickou stabilitu mnoha států, myslí si investor, který před založením vlastního fondu prošel JP Morgan nebo Lehman Brothers. Pokud je na tom nějaká země už dnes špatně, půjde to s ní později od desíti k pěti.
„Už nestačí vyrábět levná trička, auta nebo polovodiče,“ vysvětluje Gibbins, který nedávno shortoval dluhopisy a měny Turecka a Jihoafrické republiky. Jejich vlády – vedené Recepem Tayyipem Erdoganem, respektive Africkým národním kongresem – totiž považuje za zcela neschopné: „Buď vám může vládnout Erdogan či ANK, nebo můžete být moderní průmyslovou ekonomikou. Oboje najednou mít nemůžete.“
Gibbins naopak věří v budoucnost Argentiny. Při svých nedávných návštěvách se přesvědčil, že tamní obyvatelé jsou vyčerpáni dekádou ekonomického strádání a neúčinných vládních strategií a že bývalá prezidentka Cristina Fernández de Kirchner, aktuálně senátorka vyšetřovaná v několika korupčních kauzách, se k moci už nevrátí: „Myslím, že argentinská společnost už toho má dost. Lidé už nechtějí plány, které platí jen na následující tři dny.“
Je přesvědčen, že sofistikovaní investoři dnes mají přístup k nejlepším vládním a ekonomickým datům. Sám tráví 150 dní v roce na cestách a od svých 24 podřízených investorů a ekonomů očekává totéž. Po celém světě se setkávají s místními úředníky, novináři a byznysmeny a zkoumají, jak na konkrétních místech probíhají rozhodovací procesy a jak fungují tamní instituce – a zda si poradí s výzvami, které přináší a přinese klimatická krize.
Akcie amerického dodavatele energií PG&E se výrazně propadly kvůli škodám, které společnost utrpěla během požárů v Kalifornii.
Výnosy filipínských dluhopisů negativně ovlivňují časté a silné monzuny.
Prodeje evropských aut se propadají v důsledku náročnějších emisních standardů, které zpomalují výrobu.
A co individuální investice? Logicky se nabízí vyhýbat se například pojišťovnám, které tvrdě zasáhnou rostoucí platby za škody na majetku spojené s počasím a klimatem. Ale pozor – Gibbins je jiného názoru. Tvrdí, že pojišťovatelé budou v pohodě, vyplácení krátkodobých pojistek jim prý poskytne možnost upravit ceny svých produktů. Mnohem větší riziko podle něj hrozí třeba realitním investičním fondům.
Je libo ještě trochu neortodoxního investorského uvažování? Navzdory Trumpovu rozhodnutí odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu Gibbins předpovídá, že Spojené státy nakonec společně s Evropou prosadí globální ekologickou smlouvu. Ta omezí produkci uhlíku a bude zároveň penalizovat země, které se k ní nebudou chtít připojit. Podle Gibbinse jsou tedy do budoucna ohrožené akcie velkých ropných společností jako Exxon nebo měny států závislých na ropě, jako je třeba Nigérie.
