Tolik času na čtení jako v minulém roce už dlouho nebylo. Přesto vyšlo zhruba o pět tisíc nových titulů méně než v roce 2019. Jak se lockdown, který uzavřel lidi v jejich bytech, projevil na tržbách nakladatelství a knihkupectví?
Národní agentura ISBN, která registruje nově vydané tituly, přijala v minulém roce zhruba patnáct tisíc žádostí o zápis nové knihy. O rok dříve jich přitom bylo dvacet tisíc. Češi si tak loni museli vybírat z menší nabídky. Mnoho nakladatelů totiž seškrtalo s ohledem na pandemii své ediční plány. Ale ti největší se shodují, že i přesto nakonec tržby mírně rostly.
Jestli někdo naopak sčítá ztráty, jsou to knihkupci. Ani nárůst prodejů v e-shopech totiž nedokázal zcela nahradit obrat kamenných prodejen. Ukázalo se tak, že si stále spousta Čechů potřebuje knihu před koupí vzít do rukou a prolistovat a že rádi vybírají ze skutečných, nikoli virtuálních regálů.
Nakladatelství situaci zvládla
Svůj ediční plán zkrátila například česká vydavatelská jednička Albatros Media, pod kterou patří jednadvacet českých nakladatelství. Namísto patnácti set nových titulů jich vydala jen něco přes jedenáct set. Navzdory tomu však její tržby rostly. Za uplynulý fiskální rok, do kterého spadá i první vlna koronaviru, stouply oproti předešlému období o pět procent z necelých 1,06 miliardy na bezmála 1,11 miliardy korun.
O nárůstu tržeb v jednotkách procent hovoří i nakladatelství Euromedia, které vlastní i knihkupecký řetězec Luxor a je dvojkou na tuzemském trhu. Tedy alespoň v počtu vydávaných titulů, v tržbách je mírně před Albatros Media. I v jeho případě si však 120 titulů bude muset na své vydání ještě počkat nebo z edičního plánu úplně vypadly.
Nakladatelství Grada Publishing si pak připsalo dokonce dvanáctiprocentní nárůst ve srovnání s předchozím necovidovým rokem. „Loni jsme dosáhli tržeb ve výši 245 milionů korun, rosteme tak od svého založení, už třicet let. Výjimkou bylo zpomalení v období ekonomické krize, která se tu projevila v letech 2009 a 2013,“ komentuje vývoj majitel nakladatelství a předseda představenstva Roman Sviták.
Z krize covidového roku vytáhlo nakladatele i knihkupce zejména předvánoční období. Prodeje v listopadu a prosinci byly podle Svitáka abnormální a vzhledem k průběhu předchozích měsíců neočekávané.
Podobně hovoří i generální ředitel Albatros Media Václav Kadlec. Knihy se prý staly znovu vánočním favoritem a velmi dobře se prodávaly už od října v e-shopu a pak i v kamenných prodejnách, které na krátký čas v prosinci otevřely. V minulých letech podle něj přitom z čelných míst musely ustoupit, vytlačily je zážitkové dárky – vstupenky na koncerty, do divadel nebo zájezdy.
„V letošním lednu to ovšem opět šlo dolů. Těžko říci, co bude letos dále,“ přemítá o blízké budoucnosti Sviták.
Čím zaujmout?
Spíš než propad prodejů tak nakladatelé řešili, co budou chtít lidi v pandemii číst. Horory? V rámci hesla „když už je blbě, tak proč si nečíst o dalších strašlivých věcech“? Nebo naopak knihy, které odvedou pozornost k něčemu krásnému?
Ukázalo se, že na výsluní zůstaly v minulém roce detektivky, ať už severské, české, nebo klasické, a po jejich boku se hřály knihy o osobním rozvoji, všemožné rady, jak se ze života nezbláznit, ale taky humor a romantika.
„Znovu přišla vlna zájmu o ‚regency romance‘, což jsou historické romantické příběhy, které se odehrávají na počátku 19. století ve vyšší společnosti Velké Británie a navazují například na Jane Austenovou,“ říká František Mala, generální ředitel nakladatelství Euromedia.
S příchodem seriálu Bridgertonovi na Netflixu podle něj obzvláště vzrostl zájem o knihy typické představitelky tohoto žánru Julie Quinn. Velmi dobře se prodává ale i fantasy literatura a bodují i romantické knihy ze současnosti, například od Jojo Moyes. Z produkce Euromedie zazářila kniha Marka Ebena Myšlenky za volantem.
Albatros Media zase vyzdvihuje humorné Zážitky z karantény Haliny Pawlowské, pokračování Saturnina Miroslava Macka nebo Umění zůstat zdraví od Jana Vojáčka. Roman Sviták k tomu dodává, že úspěšné jsou dobré knihy napříč žánry, na ústupu je jen počítačová literatura.
Bez e-shopu to loni nešlo
To knihkupci měli jiné starosti. Ti, jejichž e-shop příliš nefunguje, nebo dokonce žádný nemají, sčítali velké ztráty. O něco lépe procházeli pandemickým rokem jejich konkurenti, kteří na online prodeje vsadili už předtím a v roce 2020 své e-commerce aktivity už jen posilovali.
Ani oni ale nemůžou mluvit o výhře. Zavřené kamenné prodejny se na hospodářských výsledcích výrazně podepsaly u všech. Například Luxoru se tržby propadly oproti roku 2019 zhruba o pětinu. „Oproti minulým rokům naopak významně vzrostly tržby e-shopu, tvořily přibližně jednu pětinu celkových tržeb,“ chválí si Mala alespoň vývoj virtuálního trhu.
Podobné to bylo i v Knihcentru, kde zaznamenali desetiprocentní pokles celkových tržeb a prodali o několik tisíc knih méně. Zatímco ale v roce 2019 se přes e-shop udalo 27 procent produkce, loni to bylo už 41 procent. Hitem se stala v síti prodejen Knihcentra na sklonku roku autobiografie Wima Hofa a letos kraluje žebříčku druhý díl Šikmého kostela Karin Lednické.
Majitel knihkupectví Kanzelsberger Jan Kanzelsberger pak konstatuje, že se tržby jeho sítě propadly loni o třicet procent. „Zásadní vliv měly samozřejmě nucené uzavírky maloobchodu, v obdobích mimo uzavření se tržby pohybovaly na úrovni, nebo dokonce mírně nad úrovní obvyklých tržeb,“ uvádí. Tržby přes e-shop však v jeho případě vzrostly několikanásobně.
„Zákazníci zhruba z poloviny volili dodávky poštou a druhá půlka dala přednost vyzvednutí knih ve výdejovém okénku jedné z našich šestašedesáti poboček,“ doplňuje.
I tak se podle něj ukázalo, že e-shop dokáže v těchto mimořádných podmínkách nahradit pouze asi třetinu prodejů. „Pro zbylé dvě třetiny je osobní způsob prodeje v kamenných prodejnách nenahraditelný. Zákazníci se často inspirují právě návštěvou knihkupectví, objevováním knih v regálech či osobním doporučením přímo v knihkupectví,“ říká.
Zhruba stejného podílu prodejů v e-shopu jako v Kanzelsbergeru, tedy asi čtyřiceti procent, dosáhli i ve společnosti Knihy Dobrovský. Podle marketingového ředitele Adama Pýchy navíc firma dlouhodobě pracuje na tom, aby se tohle číslo zvyšovalo. Za úspěch ale považuje už to, že se i přes zavřené kamenné prodejny jeho síti podařilo přiblížit tržbám z roku 2019.
Češi jsou věrní svým žánrům
Čtenářské preference se podle něj nicméně nemění ze dne na den. V posledních letech vidí určitou renesanci hororu a růst poptávky po kvalitních autorech a autorkách, kteří zpracovávají témata strašidelných domů a nadpřirozena.
Jako příklad uvádí bestsellerovou autorku Darcy Coates. „Do České republiky také dorazila nová vlna mladých autorek romantické literatury, které jsou primárně z Německa. Mona Kasten, Laura Kneidl či Bianca Iosivoni. To jsou jména, která si najděte, když chcete číst moderní současnou romanci, třeba s nádechem young adult,“ říká Pýcha.
Že se vkus čtenářů loni nijak výrazně nezměnil, potvrzuje i obchodní ředitel Kosmasu Ctirad Fuchs. Stále jsou podle něj oblíbené romány, humoristická literatura nebo knihy pro děti. Vypichuje zejména další pokračování příběhů o poslední aristokratce Aristokratka u královského dvora Evžena Bočka, Rozpojené státy od Martina Řezníčka nebo Prolhaný život dospělých Eleny Ferrante.
I přesto, že Kosmas začínal jako internetový obchod, také jeho prodeje se propadly o několik desítek procent. A to navzdory předvánočnímu zájmu čtenářů. „On-line prodej nám výrazně pomohl, abychom celé toto období vůbec zvládli, ale zcela prodeje kamenných knihkupectví nahradit nemohl,“ konstatuje Fuchs.
Všechna oslovená knihkupectví i nakladatelství se tak těší, až se prodejny znovu otevřou. Přestože e-commerce posiluje, na kamenná knihkupectví nedají dopustit.
„Určitě se mnoho zákazníků naučilo více ovládat různé způsoby nákupu přes internet, ale domnívám se, že za poslední dobu jsme si všichni různých novinek užili až dost. Stará dobrá návštěva knihkupectví potěší určitě ze všeho nejvíc,“ shrnuje své pocity Jan Kanzelsberger.
