Deset milionů dolarů, neboli 240 milionů korun. To je částka, o které si většina lidí myslí, že je nutná k pohodlnému životu – tedy kromě Američanů. Ukázala to nedávná studie, kterou provedli psychologové z britských univerzit Bath, Bath Spa a Exeter.
Autoři studie stejnou otázku, tedy jakou výhru v loterii by považovali za dostatečnou natolik, aby jim zajistila pohodlný život, položili osmi tisícům lidí ze třiatřiceti zemí světa na šesti kontinentech. Respondenti z šestaosmdesáti procent všech zemí odpověděli, že by byli spokojení právě s deseti miliony dolarů.
Závěry tohoto výzkumu podle autorů zpochybňují dlouho zažitou představu, že touha lidí nemá hranice. Že zkrátka čím víc mají, tím více lidé chtějí.
Se zbytkem světa se nicméně neshodou obyvatelé Spojených států amerických, kde většina dotázaných uvedla, že k ideálnímu životu potřebuje alespoň sto milionů dolarů nebo i více. Tedy přes dvě miliardy korun. Nejčastěji, konkrétně tak odpovědělo 31,7 procenta tamních respondentů, by Američané dokonce chtěli v loterii vyhrát alespoň sto miliard dolarů, tedy 2,4 bilionu korun.
Najdou se ale i střídmější a méně nenasytné kouty světa. Více než polovina lidí z Argentiny, Indie či Ruska uvedla, že k pohodlnému životu potřebují jeden milion dolarů nebo méně. Tedy méně než 24 milionů korun.
Studie zjistila, že touha po neomezeném bohatství nijak nesouvisí s rozdíly v ekonomickém rozvoji jednotlivých zemí. Lidé, kteří chtěli více nebo dokonce neomezeně mnoho, byli spíše mezi mladšími lidmi, žijícími ve městech, kteří si cenili moci, úspěchu a nezávislosti. Většinou také pocházeli ze zemí, které spíše akceptují mocenské rozdíly ve společnosti.
Studie tak přinášejí naději na udržitelnější formu hospodářského pokroku. Její autoři uvádí, že „tvrzení, že lidé mají neomezené potřeby, pochází již z dob starověkého Řecka a přetrvává dodnes v učebnicích ekonomie jako základ pro ekonomický problém nedostatku“.
Studie však podle nich ukázala, že ve většině zemí je toto tvrzení nepravdivé. Výsledky podle nich naopak naznačují, že udržitelnost a s ní spojené omezování bohatství a růstu „mohou být ve skutečnosti v souladu s lidskými ideály a aspiracemi mnohem více, než se běžně předpokládá“.
Studie byla zveřejněna současně s výzkumem nezávislé francouzské organizace L’Observatoire des Inégalités, která se zabývá nerovností ve francouzské společnosti. Tato studie určila, že aby byl člověk považován za bohatého, musí mít příjem 3673 eur měsíčně (více než devadesát tisíc korun).
