Čína v pátek překvapila, nebo možná spíš nepřekvapila dalším zákazem souvisejícím s kryptoměnami. Po éře dílčích omezení, souvisejících zejména se snahou řídit kapitálové toky v zemi a hlavně ze země ven, a také po zátahu na minery z letošního léta je tu konečně zpráva, která už několikrát v minulosti úspěšně zmanipulovala trh – úplný zákaz používání bitcoinu a kryptoměn v Číně. Tentokrát však nejde o fámu.
Majitelé kryptoměn přijali informaci zatím dost nevzrušeně, co si ze zákazu ale ještě vzít?
Čínská centrální banka ve svém posledním výpadu proti virtuálním měnám označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné. A nezákonným se v Číně současně stalo také poskytování služeb zahraničních kryptoměnových směnáren a burz. Právě tento nenápadný dovětek je přitom pro kryptoměnový svět ve skutečnosti důležitější než ostatní regulace platící na kontinentální Číně.
I když si to zatím, zdá se, trh odmítá připustit, Čína je jeden z největších světových kryptoměnových trhů. Podle dat forenzní blockchainové společnosti Chainalysis z letošního léta byla Čína na druhém místě, pokud jde o hodnotu kryptoměnových transakcí.
A velký otazník visí také nad budoucností čínské kryptoměnové burzy Binance, která si několik posledních let držela status největší kryptoměnové burzy světa. Uspěje i bez zákazníků z kontinentální Číny, nebo ji čeká podobný osud jako konkurenční Huobi po zátahu na čínské burzy v roce 2017?
Dovolte na tomhle místě malý úvod do historie čínského krocení kryptoměn. Čínská tradice bitcoinových zákazů je jen o pár let mladší než nejstarší kryptoměna sama. Poprvé o sobě Čína dala kryptoměnovému světu vědět v roce 2013, kdy zakázala čínským bankám mít s bitcoinem cokoli společného.
V roce 2017 pak došlo k velkému zátahu na čínské burzy, do té doby jedny z největších hráčů v oboru a některé, včetně těch největších, musely ukončit činnost. Země jako vůbec první vyhodnotila ICO, předběžný prodej nově vznikajících tokenů, jako neregulované investiční aktivum a zakázala jej. Čínské burzy tehdy doplatily na to, že z čínské ekonomiky prostřednictvím kryptoměn unikaly obrovské finanční prostředky pryč ze země.
Rok 2019 přišel s prvním varováním pro těžaře kryptoměn, loňský rok pak přinesl Číňanům zákaz individuálních prodejů kryptoměn a první vypínání elektřiny vybraným bitcoinovým farmám.
Letos na přelomu jara a léta pak Čína přišla s plošným zákazem těžby kryptoměn a omezováním over-the-counter služeb (prodej kryptoměn mimo spotový trh, využívaný zejména firmami a bohatými individui pro velké transakce). Kryptoměnové burzy současně zmizely z čínských internetových vyhledávačů.
Poslední novinkou ve sbírce je nyní plošný zákaz jakýchkoli kryptoměnových transakcí a odstřižení burz od klientely z kontinentální Číny.
To, že „deset hrozných“, tedy deset obávaných čínských regulatorních těles v čele s Čínskou centrální bankou, nenechá bitcoin a další kryptoměny na pokoji ani letos, se poprvé ukázalo v květnu. Tehdy země oznámila, a o měsíc později začala postupně provádět, svůj zátah na těžaře a také na over-the-counter obchodníky s kryptoměnami. Zátahu předcházelo ještě zpřísnění zákazu nabízet služby související s kryptoměnami pro banky a platební služby.
Zatímco první oznámení vyvolalo ve světě hlavně vlnu pobavení, neboť Čína s podobnými zákazy operovala delší dobu, u druhého zákazu, toho týkajícího se těžařů, bylo jasné, že jde o závažnější krok.
I zde ale bylo na problémy zaděláno již dříve. Čína dlouhodobě trpí nedostatečnou energetickou sítí a těžba bitcoinu z pohledu úředníků odčerpávala cenné energetické zdroje průmyslu. Ty pak v některých regionech se slabou energetickou infrastrukturou chyběly.
Čína z tohoto důvodu přišla již před dvěma lety s nápadem plošně zakázat průmyslové aktivity, které jsou nebezpečné, plýtvají zdroji či znečišťují životní prostředí. Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) v roce 2019 zveřejnila návrh obsahující aktualizovaný seznam odvětví, která hodlá s ohledem na strategické zdroje zrušit nebo omezit.
Ten obsahoval více než 450 aktivit (první takový seznam se objevil již v roce 2011, ale ještě bez bitcoinu). Těžba kryptoměn splnila ze seznamu hned několik podmínek pro zákaz a bylo vymalováno.
Přestože se však z Číny v posledních měsících množily zprávy o pokračujících zátazích na zprostředkovatele neburzovních obchodů s kryptoměnami, plošnému zákazu kryptoměn přece jen nic nenasvědčovalo.
Co tedy vlastně rozhodnutí v praxi znamená?
Hlavní rozdíly jsou zde dva. Zaprvé všechny dřívější zákazy byly dílčí a cílily jen na konkrétní část byznysu a služeb. Při troše šikovnosti tak měli Číňané šanci, a málokdo je v tom tak vynalézavý jako oni. Zůstat v byznysu a legálně.
To již nyní platit nebude a důsledky jdou mnohem dále než k chybějícímu napojení na tradiční finanční systém Číny. Kryptoměnové firmy odteď například budou mít v Číně odříznutý přístup k marketingu nebo obyčejné IT podpoře. Plošný zákaz již také těžko může něco trumfnout a éra „čínských zákazů bitcoinu“ je tak snad konečně minulostí. Přišel už ten definitivní.
Zadruhé zákaz poprvé masivně zasáhne také zahraniční burzy a s nimi celý trh. Spotová cena bitcoinu se sice zatím drží, ale na hodnocení, jak se trh popasuje se ztrátou tak velké uživatelské základny, je zatím ještě dost brzy. Ostatně, jak říká Buffettův učitel: „Trh dovede být iracionální déle, než investor vydrží být solventní.“ A u prudce růstových aktiv to dnes platí dvojnásob.
