Bylo těsně před přestávkou zahajovacího koncertu dosud posledního ročníku Dvořákovy Prahy. Lidé spontánně vstávali ze sedaček a oproti zažitým konvencím tleskali vestoje ještě před koncem celého programu. Sedět jim nedovolila euforie.

Na programu strhujícího představení byla dvě erbovní díla Antonína Dvořáka – Violoncellový koncert h mol a Symfonie číslo 9 zvaná Novosvětská. Právě s Novosvětskou dobyl tento skladatel Ameriku a o totéž usiluje i miliardář Karel Komárek, díky kterému se loni v září tento už jedenadvacátý ročník festivalu nesoucí jméno ve světě velmi ceněného českého umělce uskutečnil. Je totiž jeho hlavním mecenášem.

Komárkova právě probíhající americká mise se sice odvíjí podle jiných „not“, ovšem i ty vytvářejí vzrušující kompozici. Vzestup dvaapadesátiletého byznysmena se navíc odehrává, řečeno hudební terminologií, tempem presto.

V roce 2020 zařadil Forbes Komárka na páté místo žebříčku nejbohatších Čechů s odhadnutým majetkem 71 miliard korun. Loni už byl stejný podnikatel druhý, přičemž za pouhý rok zvětšil své jmění na téměř 118 miliard.

Co bude letos? Jisté je, že Komárkova jízda nekončí. Jejím pokračováním má být razantní expanze do Spojených států.

Důvod, proč ambice majitele skupiny KKCG letí na druhou stranu Atlantiku, vysvětluje Robert Chvátal, generální ředitel společnosti Allwyn, jak se od prosince nově jmenuje někdejší Sazka Group spadající pod KKCG. Ten poskytl obsáhlé interview pro čerstvé vydání tištěného magazínu Forbes, avšak z rozhovoru lze vytáhnout velmi stručné objasnění amerického tažení: „V USA leží pro náš byznys větší příležitosti než v Evropě.“

Evropa je zkrátka KKCG malá, podnikatelské aktivity Karla Komárka nabobtnaly natolik, že se do ní nevejdou. Není přitom tak úplně nezajímavý postřeh, že druhý nejbohatší Čech se vydal z domovského kontinentu opačným směrem než skupina PPF, založená zesnulým Petrem Kellnerem, jehož manželka Renáta je s rodinou v žebříčku českých miliardářů jediná před Komárkem.

Evropa je pro Komárka malá, jeho podnikatelské aktivity nabobtnaly natolik, že se do ní nevejdou.

Zatímco PPF vsadila na Rusko a především Čínu, Komárek jde primárně směrem na západ. Nejen to. Z východu naopak relativně nedávno, se slovy o Česku coby svobodné zemi, převzal zakázku v hodnotě 5,3 milionu korun na piana tuzemské firmy Petrof, kterou čínská strana z politických důvodů odmítla. Započal tím zdařilou charitativní akci Piana do škol.

Karel Komárek ostatně dlouhodobě patří k viditelným českým mecenášům. A proto ještě jedna charita spojená s východem, byť tentokrát s východem republiky. Loni v létě po ničivém tornádu poslal Komárek prakticky ze dne na den 150 milionů na rodné Hodonínsko, kde se stále odvíjí část jeho byznysu v podobě Moravských naftových dolů (MND).

„Každá krize, každý neúspěch má v zásadně dvě možná řešení: buď rezignovat, nebo se vzepřít osudu a vzít to jako šanci vybudovat něco lepšího. Lepší je ta druhá varianta,“ vzkázal tehdy Karel Komárek a jeho slova se netýkají pouze obnovy kraje postiženého přírodní katastrofou. Pro podnikatelovo počínání jsou charakteristická v tom smyslu, že jde o mistra ve využívání příležitostí na trhu.

Nejviditelnější příklad se nabízí sám od sebe a úzce souvisí s nynější velkou jízdou. Jestliže byla řeč o rozdílných směrech PPF a KKCG, v roce 2011 se naopak obě skupiny spojily a shodně nasměrovaly k jedinému cíli. Neúspěch jako šance vybudovat něco lepšího? Karel Komárek a Petr Kellner začali tehdy v součinnosti bojovat o předluženou loterijní společnost Sazka.

Spojenectví K+K přineslo triumf, který stál oba miliardáře 3,8 miliardy korun. V následném dělení „kořisti“ převzala PPF vysočanskou O2 arenu, kdežto KKCG si podrželo loterijní Sazku.

Prostřednictvím této tradiční společnosti sázely (a stále sázejí) nepřeberné zástupy Čechů s vidinou zbohatnutí. Karel Komárek vsadil rovnou na Sazku a shrábl jackpot, který nemůže přinést žádný výherní tiket. Existuje totiž jediná spolehlivá cesta, jak na náhodně tažených číslech vydělat – nesázet na ně, ale pořádat jejich losování.

73 %

Podíl loterijní společnosti Allwyn na celkovém zisku Komárkovy skupiny KKCG

Ovládnutí Sazky bylo pro Komárka klíčové. Nastartovalo jeho přerod z moravského „Ewinga“, jak se jmenuje postava naftaře z populárního seriálu Dallas, v loterijního krále. O razantnosti přerodu vypovídá, že podle údajů z poloviny loňského září tvořila Sazka Group (dnes Allwyn) přes 73 procent celkového zisku KKCG.

Skupina Karla Komárka nicméně nadále drží i naftové doly. Ty jsou jejím druhým nejvýznamnějším pilířem, jenže tento pilíř vypadá ve srovnání s Allwynem jako laťka v plotě – na zisku se podílí necelými sedmi procenty. Portfolio KKCG díle obsahuje také technologické společnosti (pět procent ze zisku) či reality (2,1 procenta). Allwyn je však naprostým hegemonem.

A svým způsobem i Otesánkem s neustálou chutí a potenciálem růst. V minulých letech obsadil Allwyn díky správně zvoleným strategickým krokům loterijní trhy i v Rakousku, Itálii, Řecku a na Kypru. To ale pořád není konec. Možná je to dokonce teprve začátek.

Právě globální ambice stály za přejmenováním Sazka Group na planetárně srozumitelnější název Allwyn, který v sobě nese pro provozovatele loterií příhodnou slovní hříčku „all win“ a navíc jde o staré keltské jméno znamenající „dobrý přítel“. Allwyn se hodlá „skamarádit“ zejména s Británií a Spojenými státy.

V ostrovním království chce Komárkovo impérium ovládnout Národní loterii a v USA vstoupit na Newyorskou burzu. Oba záměry by měly být definitivně rozlousknuty v první polovině tohoto roku a oba si zaslouží enormní pozornost.

Záměry spolu patrně souvisí. Ohlášení úmyslu vstoupit na nejikoničtější burzu světa je motivováno několika důvody a jedním z nich je posílení renomé, kredibility. Být na burze přinese mimo jiné i vygumování případných pochyb, které na Západě může vzbuzovat – ať se nám to líbí, nebo ne – původní místo Komárkových aktivit čili Česko.

Úmyslem vstoupit na burzu dáváme najevo, že Allwyn je globální společností.

Důvěryhodnost je pro Komárkovo impérium zásadní tím spíš, že podnikání v loteriích bývá přísně kontrolováno vládami jednotlivých zemí. Ostatně komentář Roberta Chvátala je výmluvný: „Úmyslem vstoupit na burzu dáváme najevo vládám a dalším jurisdikcím, že Allwyn je globální společností. Státy míní svěřit provozování národních loterií pochopitelně jen do rukou profesionálního operátora a chtějí, aby měl mezinárodní reputaci.“

Britští zákonodárci by měli o tom, komu provoz Národní loterie přidělí, rozhodnout už v březnu. Franšízu drží od doby jejího vzniku (první losování proběhlo v listopadu 1994) kanadská společnost Camelot, avšak Allwyn věří, že má sílu na to, aby podnik ze zaoceánských rukou vyrval.

Pomoci mohou i „těžké váhy“ co do vlivu na britské prostředí, které si Komárek naklonil na svou stranu. Například Keith Mills, který vedl kampaň za olympiádu 2012 v Londýně, a lord Sebastian Coe, jenž má rovnou dvě zlaté olympijské medaile z běhu a je šéfem Mezinárodní atletické federace.

Vedení Allwynu sice zdůrazňuje, že Coe sedí v dozorčí radě společnosti a do boje o Národní loterii není nikterak zaangažován, avšak už samotné jeho jméno vzbuzuje všeobecný respekt.

I pro vstup na burzu si Allwyn vybral silného spojence – firmu Cohn Robbins Holdings Corp., která se specializuje na akvizice. Hodnota sloučené společnosti má činit zhruba 9,3 miliardy dolarů čili 200 miliard korun.

Praha, Boston, New York

Za roční období končící loňským červnem vybraly loterie pod hlavičkou Allwyn na sázkách přibližně šestnáct miliard eur, ale to jsme stále na Evropské třídě, abychom si pomohli pražskou ulicí, na níž se od loňska nachází nablýskané sídlo KKCG.

Evropská však vede na ruzyňské letiště a odtud se Karel Komárek a jeho lidé přesunují do Ameriky – mají kancelář v Bostonu a další chystají v New Yorku.

Americké dobrodružství a vstup na tamější burzu je navýsost logický krok. Byznysový potenciál je ve Spojených státech drtivě větší než v Evropě a je velkou výzvou. Pro příklad: v mnoha státech USA ještě legislativa neumožňuje fungování loterií přes internet a z těchto států se tedy do budoucna třpytí zlaté žíly. A Karel Komárek je zásluhou původního podnikání v MND fundamentem těžař…

Další cestou k pokladu je mít veřejně obchodovatelnou společnost. A pakliže se podíl v PPF rozdělí mezi Renátu Kellnerovou a její děti, čímž bude majetek aktuálně nejbohatší Češky ponížen, není třeba explicitně podtrhávat, co z toho může pro žebříček tuzemských miliardářů vyplynout.

Fanfáry jsou zatím předčasné, ale až v září vypukne další ročník Dvořákovy Prahy, může znovu přijít aplaus vestoje.