skip to main content
Malá firma

Konec jedné éry. Legendární rod českých klenotníků mění značku od základů

V hlase Viktorie Beldové je znát smutek i smíření. Před několika týdny se přišly stovka lidí do Turnova rozloučit s jejím dědečkem Jiřím Beldou starším. Mistr šperkař, který vytvořil kopii Svatováclavské koruny pro Expo 67 v Montrealu a o rok později se začal starat o české korunovační klenoty, zemřel ve věku nedožitých 89 let.

Viktorie je nejmladší z generace klenotníků, jejichž historie sahá až do New Yorku minulého století. Psal se rok 1915, kdy Ladislav Belda odjel za velkou louži, aby prorazil se svou firmou na umělé perly. To se mu podařilo, ale na rodnou zemi při tom nezapomněl. Po vzniku československého státu postavil v roce 1922 v Turnově manufakturu na výrobu šperků, které vyvážel hlavně do Severní i Jižní Ameriky a Skandinávie.

Americký sen společnosti Czechoslovak Bead Co. nicméně ukončila hospodářská krize. Po ní se Ladislav Belda definitivně vrátil z New Yorku do Česka, aby se postaral o udržení výroby v turnovské dílně.

Ani po návratu do českých zemí ale nebylo lépe. Poválečný pochmurný osud šikovného klenotníka a jeho neméně schopného syna Jiřího v sobě čítal znárodnění i devastaci dílny, ve které byly na tu dobu ty nejmodernější přístroje.

Reklama

Místo pokračování v rodinném podnikání tak Jiří Belda nastoupil do šperkařského družstva Granát, učil na umělecké průmyslovce v Turnově a vypracoval se na onoho špičkového specialistu, který zvládne vyrobit i korunovační klenoty.

V roce 1992 spolu Jiří starší a jeho syn Jiří mladší obnovili firmu Belda a díky restituci původní Ladislavovy dílny z roku 1922 mohli pokračovat v rodinné tradici. „Děda mi hodně pomáhal s korunou, kterou jsem vytvořila pro kambodžského krále. Učil mě řemeslo,“ říká Viktorie o Jiřím Beldovi starším.

Rodinný byznys nyní provozuje se svým otcem Jiřím Beldou mladším. Jejich podnikání už však před smrtí patriarchy rodu prošlo náročnou změnou. Během pandemie se rozhodli opustit butik v Mikulandské ulici, propustit zaměstnance a nyní pracují jen ve dvou. „Naší strategií je vytvářet menší unikátní kolekce, které nám ale přinášejí větší zisk,“ prozrazuje Viktorie.

Reklama

Pokud si od Beldů chcete klenoty objednat, můžete se domluvit na schůzce, kam dorazí Viktorie nebo Jiří do ateliéru na pražské Letné. „Oprostili jsme se od všeho zbytečného. Původní strategie, kterou táta s dědou nastavil po revoluci, byla: větší kolekce a export. Ale pro život se to úplně nevyplácí, šperkařů je dnes hodně.“

Viktorie s otcem v dílně pracuje každý den a momentálně jim od rodinného smutku pomáhá práce. Nejmladší Beldová vytvořila novou podobu ceny pro Českého slavíka, který se vrací na scénu po čtyřleté pauze.

„Vidím v tom pokračování tradice, kterou začal právě děda s korunovačními klenoty. Zhotovitelem je totiž Granát, družstvo umělecké výroby Turnov,“ vysvětluje Viktorie.

Nyní se ale Beldovi horlivě připravují na Designblok, kde by měli představit šperky, jež jsou také inspirovány kresbami a náčrty Jiřího Beldy staršího, které jeho příbuzní objevili až nedávno.

„Tvrdit, že dědu výstavy a obchod v Praze nějak zajímaly, by ale bylo přehnané. Byl to pan řemeslník, který v dílně pracoval do svých 84 let. To byl jeho život,“ myslí si Viktorie, které dědeček před časem přenechal svůj podíl ve společnosti.

Ačkoli se nová éra firmy Belda neobešla bez osobní bolesti a složitých byznysových rozhodnutí, otec a dcera jsou přesvědčeni, že přerod k minimalističtějšímu vedení jim pomůže. K větší kreativitě i finančnímu kapitálu.

Reklama
Reklama