Představte si námluvy. Dvoříte se jednou, neúspěšně. Dvoříte se podruhé, neúspěšně. Dvoříte se potřetí a když to po letech nakonec dopadne a rodina vás – i přes odpor některých členů – schválí, řeknete si, že by vás vaše nová choť stála příliš mnoho peněz, tak to před oltářem odpískáte a jako omluvu pak pošlete křišťálové skleničky.
Když laskavý čtenář dovolí, lze zhruba tímto způsobem charakterizovat operaci Tanemo. Bankovní deal dekády (respektive jeho třetí pokus) v hodnotě 26 miliard korun, v němž měla skupina PPF spojit svá československá finanční aktiva v čele s Air Bank a místním Home Creditem s Monetou, byl pondělním prohlášením smeten ze stolu. Celá věc má skončit tím, že PPF uhradí Monetě náklady související s přípravou transakce, konkrétně zhruba sto milionů korun.
Ukončení transakce iniciovala PPF s odkazem na změny ČNB stran kapitálové vybavenosti bank, makroekonomickou situaci i probíhající válku na východě Evropy.
„Zhoršená makroekonomická a geopolitická situace, včetně důsledků války na Ukrajině, neúměrně zvyšuje ekonomická rizika související s výkonností aktiv nového uskupení. Složitá predikovatelnost dalšího vývoje snižuje růstový potenciál spojené banky,“ uvedla skupina v tiskové zprávě.
O to pozoruhodněji pak zní zpětně střípky z námluv.
„Je potřeba vytvořit českou banku vlastněnou českými akcionáři. Takovou banku, která by dodávala stabilitu a podporovala ekonomiku této země v časech dobrých i složitých,“ prohlásil například generální ředitel Monety Tomáš Spurný loni v září ve Forbesu.
Na sen o „nezávislé velké české bance“ mezitím může zapomenout i miliardář Pavel Tykač, dříve nakloněný záměrům PPF. Ten skrze vehikl Manecomte Limited v Monetě drží podíl 6,51 procenta. Činit něco, když jsou ve hře desítky miliard korun, se každopádně v časech složitých ukázalo pro PPF jako nežádoucí.
Když se konstruovala podle mnohých zbytečně složitá transakce spojení Air Bank a Monety, byla jiná doba – a to nejen z hlediska požadavků ČNB, která úmysl stran zvyšování procentuální sazby kapitálových rezerv komunikovala už loni. Jinak bylo vše.
PPF například disponovala aktivy v Rusku, jichž si cenila na zhruba třicet miliard korun. Ty jsou minulostí a společně s „čínskou otázkou“, tedy budoucností tamního finančního byznysu, nejde o nic, co by dnes mělo jakkoli pozitivní konotace.
Nemá PPF na transakci prostředky? Přestala transakce za výše zmíněných okolností dávat smysl? Šlo o financující subjekty, které jsou opatrnější? Nebo se na transakci naváže za výhodnějších (čtěte levnějších) podmínek? I to jsou otázky odrážející se českými byznysovými kuloáry a generující spekulace všeho druhu.
Současná situace každopádně nahrává tomu, aby se nový šéf skupiny Jiří Šmejc, neoddiskutovatelně v tandemu s „rodinným poradcem“ Danielem Křetínským, pokusili PPF stabilizovat. Uhladit.
Jinými slovy vyřešit Rusko a Čínu a do toho tu a tam udělat západní transakci typu developmentu v USA. Snaha odstřihnout se od své východní minulosti je zkrátka zřejmá a pochopitelná.
Aby těch otázek nebylo málo, nabízí se další: co bude s podílem v Monetě? PPF v ní skrze společnost Tanemo nadále drží necelých třicet procent, což je balík, kterého by se teoreticky mohl v budoucnu chytit jiný ženich. Ostatně s Monetou již dříve koketovala například Raiffeisen Bank.
Ta tedy drží akcie Monety i pro aktivistický fond Petrus Advisers, který je dlouhodobým a nejhlasitějším kritikem celé transakce. V úterý vydal Petrus tiskovou zprávu, v němž neskrývá z ukončené transakce potěšení.
„Někdo přehrál své karty a přecenil svou relevanci. Cena za Air Bank byla neopodstatněná a atraktivita Home Creditu zůstává nejasná všem, vyjma současných vlastníků,“ stojí ve zprávě.
Podle Petrusu, který je akcionářem Monety od roku 2015, má banka sama o sobě mnoho možností, jak zvyšovat hodnotu, a to s Tomášem Spurným v jejím čele.
A navzdory současným propadům akciového titulu Monety k sedmdesáti pěti korunám – PPF měla v rámci povinné nabídky na převzetí platit minimálně devadesát korun – pak Petrus věří ve stabilizaci.
Reakci nového managementu PPF ani managementu Monety se v době vydání tohoto textu nepodařilo získat.
