Z konce ledna je polovina února. Ač majitelé skiareálů do poslední chvíle doufali, že budou moci vleky a lanovky spustit s únorovým startem jarních prázdnin, nestane se to. Teď už se hraje jen o to, jestli se vleky během letošní zimy vůbec rozjedou. Když to vláda nedovolí do poloviny příštího měsíce, menší skiareály nejspíš zavřou krám.
Vláda tento týden přeskočila z myšlenek na rozvolňování na opačnou kolej a plánuje dokonce opatření zpřísňovat. Je tak prakticky jisté, že na sjezdovkách budou dál kralovat sáňky a boby.
„Je to samozřejmě průšvih. Trváme na tom, a ministr Blatný to i potvrdil, že skiareály nejsou z epidemiologického hlediska rizikové. A pokud by byly v provozu, budou moci v horských střediscích provozovatelé dohlížet na dodržování pořádku, čímž by se mohla zvýšit celková bezpečnostní situace,“ říká šéf Asociace horských středisek Libor Knot.
Myslí si, že stojící vleky působí iracionálně i v situaci, kdy zanedlouho nastanou jarní prázdniny. Je prý omyl domnívat se, že lidé na hory nevyjedou. Počet lidí v horských střediscích podle něj bude narůstat nehledě na stojící vleky. Ovšem za předpokladu, že vláda cestování neomezí.
Podle Knota může navíc další odklad zahájení provozu znamenat, že lyžařská střediska s menší finanční rezervou prostě skončí.
„Jejich majitelé teď třeba nevědí, jestli si mají objednat elektřinu na únor, což je poměrně zásadní výdaj. Kompenzace jim sice hradí polovinu nákladů – a u některých ani to ne, ale nikdo už neřeší, kde mají vzít peníze na těch zbylých padesát procent,“ upozorňuje Knot. S těmi jim sice může pomoci bankovní půjčka se zárukou Českomoravské záruční a rozvojové banky, jenže její sjednání nějakou dobu zabere.
„Propouští se zaměstnanci ve velkém a celá situace má velký dopad na příhraniční obce, kde nic jiného než cestovní ruch není,“ varuje Knot.
Na druhou stranu, úplně ukončení sezony ani přes opakované odložení provozu středisek zatím není na pořadu dne. Vidina toho, že příjem z otevřené sjezdovky představuje zhruba čtyřikrát víc příjmů než kompenzace, vlekaře drží v pohotovosti.
Asociace horských středisek nově jako nejzazší termín vnímá polovinu února, do kdy mohou ještě areály hibernovat a doufat, že se situace změní. „Pokud se ani poté neotevře, drtivá většina areálů už na těch čtrnáct dnů až tři týdny, které budou zbývat do konce lyžařské sezony, otevírat nebude,“ tvrdí Knot.
Fakt, že hory jsou i přes zavřené lanovky plné lidí, potvrzuje i spolumajitel skiareálu Lipno Miloš Kratochvíl. A zároveň kroutí nad opatřením vlády hlavou. Na čerstvém vzduchu je podle něj nebezpečí nákazy minimální, naopak takové ovzduší podle něj spolu s pohybem zdraví nahrávají.
Pokud jde o státní kompenzace a pomoc podnikatelům, Kratochvíl je považuje za absolutně neefektivní. „Nový program záruk za bankovní úvěry? Nám nepomůže. Možná tak bankám, které navíc získají k novým úvěrům státní garanci,“ konstatuje.
Otevřít do konce ledna byl připravený také majitel skiareálu Kraličák Dušan Jiříček. Zavřené areály podle něj znamenají likvidaci oboru. A i on považuje kompenzace v současné výši a za současných podmínek za neúčinné.
„Přišli jsme asi o 25 milionů korun tržeb jen na lanovkách a to nepočítám ostatní služby, ať už naše, či navazujících provozovatelů. Jak se odrazí výpadek v budoucím fungování areálu, to neumím odhadnout, s krizí se budeme evidentně potýkat ještě dlouho,“ říká.
Na sto milionů korun pak vyčíslili ztráty na Klínovci, kde oproti nulovým příjmům stavějí náklady, které ale podle majitele skiareálu Petra Zemana budou nižší maximálně o deset procent.
„Bude to zdrcující ztráta pro celé oblasti, které často z ničeho jiného než z horské turistiky nežijí,“ míní Zeman. Každá další peněžní pomoc od státu by tak podle něj pomohla. „Dokud není nic vyplacené, bavíme se jen v hypotetické rovině. Navíc pro areál naší velikosti kompenzace nic zásadního neřeší. Jsou totiž omezeny zhruba 20 miliony korun, jenže naše roční náklady se pohybují kolem 130 milionů,“ dodává.
Majitel skiareálu Deštné v Orlických horách Michal Šnobr už před středečním jednáním vlády v otevření středisek nevěřil.
„Dokonce si osobně myslím, že by to nebylo dobře. Současně je pravda, že jsme na provoz připraveni. Jen se obáváme nových opatření vlády, která bychom nebyli ‚přes noc‘ schopni zajistit nebo zorganizovat,“ říká Šnobr, který stejně jako ostatní odhaduje ztráty svého areálu na desítky milionů korun.
28. 1. 20215 min
Zdravotnictví, uhelný průmysl, ani knižní trh jí nejsou cizí. Ráda hledá malé a střední firmy, co mají nápad. Ve volném čase píše knížky, chodí po horách, galeriích, kinech a hladí zvířata.
Ondřej Kinkor
redaktor Forbes Česko
Jako novinář pracuje od roku 2002, kdy začal spolupracovat se středočeskou a ekonomickou redakcí MF Dnes. V roce 2004 nastoupil do tematických příloh MF Dnes, kde byl redaktorem přílohy Auto. Rok 2009 strávil na studijním pobytu v Indonésii a po návratu byl redaktorem přílohy Praha MF Dnes. Následně přeplaval na břeh public relations, aby se v roce 2020 vrátil zpět do médií a stal se součástí redakce Forbesu.
