Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomika, byznys, politika i kultura. Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku s názvem Alles Gute.
Brzdíme, končíme
Nakažených v Německu zase rychle přibývá a místo rozjetého uvolňování ekonomiky se opět chystá přísný režim. Po jedenáctihodinovém (!) a neklidném jednání, údajně nejnáročnějším od vypuknutí pandemie, se na tom v noci na úterý dohodla kancléřka Angela Merkel s představiteli spolkových zemí. V půl třetí ráno pak oznámila, že lockdown se prodlouží do 18. dubna.
Okolo Velikonoc se navíc ještě zpřísní a země se má de facto zastavit. Dokonce i bohoslužby se smějí konat jen virtuálně. A svátky mají Němci, kteří s nadějí vyhlíželi pár dnů dovolené, strávit nejlépe sami doma.
Schulden. Dluhy
Přidejme si do zásoby nové slovíčko, bude se hodit. Ještě nedávno Německo drželo černou nulu a nové zadlužování na uzdě, s pandemií je však všechno jinak. Jen loni země vytvořila dluhy ve výši 140 miliard eur a pro letošek se plánovalo se 180 miliardami. Nově ale spolkový ministr financí Olaf Scholz oznámil, že ani to stačit nebude a že se celkový „Schuldenpaket “ jen za letošní rok vyšplhá na 240 miliard eur a dosáhne tak nového rekordu.
Spor o motor
Co týden, to některá z německých automobilek oznámí, že končí se spalovacími motory. Budoucnost je prý elektrická. Silným odborům se to ale tak docela nezamlouvá a kritizují, že pokud skutečně automobilky během pár let skončí se spalovacími motory, přijde spousta lidí o práci.
Dnešní – napjatě očekávané – jednání mezi Angelou Merkel a představiteli autoprůmyslu o budoucnosti jejich autolandu tak nejspíš bude divoké. Merkel sice podporuje „zelenější“ alternativy, ale třeba tak daleko jako strana Zelených nejde – ti navrhují, aby od roku 2030 směly nově na německé silnice jen auta bez spalovacích motorů.
A elektrickou euforii brzdí třeba i otázky typu, odkud se mají brát suroviny na baterie do aut, pokud automobilky budou chtít skutečně dodržet své ambiciózní plány.
Maso? Nein, danke
Němce přechází chuť na maso. Loni jeho spotřeba klesla natolik, že se dostala nejníž za posledních 30 let. Jeden Němec loni v průměru spořádal 57,3 kilo masa, což je o tři čtvrtě kila méně než o rok dřív. Potvrzuje se tak to, co člověk při nákupech v německých obchodech tuší: náhražky masa, veganské a vegetariánské alternativy, už nelákají jen pár nadšenců, ale jejich význam skutečně roste, na úkor spotřeby masa.
Vokuhila a filharmonici
Tahle zkratka slov „vorne kurz hinten lang“ je zpátky a spolu s ní i účes, kterým se v Německu označuje sestřih u nás známý jako „vpředu byznys, vzadu párty“. „Týdně stříhám osm až dvanáct lidí na vokuhilu,“ říká berlínský kadeřník Kerr Sutherland.
Abychom neskončili špatnými zprávami, tady je ještě jedna dobrá: berlínští filharmonici měli po dlouhé době živý koncert pro živé publikum. Šlo i o testovací projekt, jak by mohla kultura fungovat. A ukázalo se, že to jde, i když jen pro omezený počet lidí a s negativními testy, které se dělaly přímo ve foyer filharmonie.
23. 3. 20213 min
Pavla Francová
redaktorka Forbes Česko
Do novin se zamilovala na gymnáziu v Německu. Opustila proto původní plán stát se profesionální boxerkou a po studiích žurnalistiky a mezinárodních vztahů nastoupila do Lidových novin. Později působila v Hospodářských novinách či české edici Newsweeku, zkušenosti sbírala i na stážích v Berlíně a Hamburku. Od roku 2018 píše pro Forbes o všem, co ji zajímá – od obchodu, vědy, přes architekturu až po německou ekonomiku. Ze všeho nejvíc ji ale těší příběhy lidí, kteří se nevzdali, plní si své sny a inspirují tím ostatní.
