V roce 2023 si Evropská unie odsouhlasila další z řady směrnic upravujících mezinárodní spolupráci při správě daní. Týkala se hlavně krypta a moc pozornosti nevzbudila, státy ji měly zavést do začátku letošního ledna.
Ne všechny, včetně toho českého, to ale stihly, za což jim dnes hrozí pokuty. Ty nás ale tolik nezajímají, zásadnější je hlavně to, co se dotkne nás všech – úplný konec anonymity na burzách. Jak se s požadavky popasovaly české kryptofirmy.
Řeč je o takzvané DAC8 (z Directive on Administrative Cooperation), tedy směrnici o zavedení automatické výměny informací oznamovaných poskytovateli služeb s kryptoaktivy, která vstoupila v účinnost 1. ledna 2026.
Má jednoduchý cíl, zamezit daňovým únikům spojeným s kryptoměnami a dalšími kryptoaktivy, jejich decentralizovaná (přinejmenším zčásti) a volně transferovatelná povaha totiž způsobuje členským státům Unie dlouhodobý bolehlav.
V Česku implementaci směrnice DAC8 řeší novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, kterou vláda nestihla schválit v původním termínu do konce roku 2025 a dohnala to až na začátku letošního února. I když bude zákon přijat až v průběhu roku, pravidla stejně platí již od 1. ledna.
Zatímco tradiční finanční kanály, pomineme-li používání hotovosti, kterou již ale Unie omezuje také – například od příštího roku začne platit jednotný celoevropský limit deset tisíc eur pro hotovostní platby, tedy asi 242 tisíc korun, jsou regulovaná až běda, kryptoaktiva, která se pohybují po vlastních kolejích (blockchainu), tak snadno hlídat nejde. To komplikuje identifikaci příjmů a v případě obchodování kapitálových zisků.
Co ale snadno ohlídat lze, jsou on a off-ramp platformy, kde se kryptoaktiva převádějí na státem uznávané peníze. Na ně si Evropská unie tentokrát došlápla pořádně.
Pro uživatele to bude znamenat, že pokud interagují s nějakým centralizovaným poskytovatelem služeb spojeným s kryptoaktivy (typicky burzy, směnárny, krypto bankomaty a brokeři, ale patří sem také některé peněženky), bude se jim moci finanční správa podívat pod pokličku kryptobalancí a kryptotransakcí.
Nová pravidla totiž zavádějí povinnou automatickou výměnu informací o kryptoaktivech, ta platí nejen vůči úřadu, ale také mezi jednotlivými platformami, a týká se subjektů kdekoli v Unii. Samotné evropské daňové úřady si pak budou moci, respektive mají přímo povinnost, informace o uživatelích kryptoslužeb sdílet mezi sebou.
Než ale začnete nadávat na Evropskou unii, tak si nová pravidla tak docela nevymyslela. Direktiva vychází z mezinárodního standardu OECD Crypto-Asset Reporting Framework (CARF), na kterém se podílela celá G20, tedy největší světové ekonomiky.
Možná si také ještě někdo vzpomene, že v roce 2023 do českého právního řádu pronikla evropská směrnice o správní spolupráci v oblasti daní s pořadovým číslem DAC7.
Ta zavedla velmi podobná pravidla pro online tržiště a bazary. Jejich provozovatelé tehdy museli začít oznamovat finančnímu úřadu informace o uživatelích, kteří přes jejich platformu nabízejí své zboží či služby.
Sledované transakce se týkaly jen fiat měn, s tím je ale nyní konec.
„Obchodování na kryptoměnovém trhu probíhá bez zapojení klasických finančních institucí, jako jsou banky, a bez centrálního orgánu. Vysoká volatilita hodnoty kryptoaktiv navíc často neusnadňuje přesné vyměření daně, což pak daňovým orgánům ztěžuje sledování transakcí,“ obhajoval Evropský parlament směrnici v době jejího vzniku.
Nová směrnice od poskytovatelů služeb v oblasti kryptoaktiv požaduje, aby hlásili transakce klientů, ať již přeshraniční, nebo domácí, a to kvůli zamezení možné trestné činnosti, jako jsou daňové úniky nebo podvody.
DAC8 krom toho obsahuje také požadavek, který se pro změnu týká tradičních finančních institucí. Ty tak nově musejí podávat ekvivalentní zprávy o transakcích s elektronickými penězi.
Co znamená přijetí regulace v praxi?
Členské státy dostaly do rukou nový nástroj, který umožňuje snadno detekovat daňové podvody a vyhýbání se daňovým povinnostem u kryptouživatelů a kromě toho směrnice definuje minimální úroveň sankcí pro ty, kteří by nebyli v souladu s předpisy, a rozšiřuje rozsah automatické výměny předběžných přeshraničních rozhodnutí pro osoby s vysokým čistým jměním.
Samotné vykazování vypadá následovně:
1. Burzy a další poskytovatelé krypto služeb shromáždí údaje o uživatelských transakcích.
2. Sesbíraná data od poskytovatele putují k daňovému orgánu členského státu, ve kterém působí, nebo příslušnému orgánu členského státu, kde je subjekt registrovaný (v případě poskytovatelů ze zemí mimo Unie).
3. Daňový orgán rozešle nahlášené informace včetně daňových identifikačních čísel nahlášených uživatelů příslušným orgánům v místě, kde jsou uživatelé rezidenty.
A jak se na novou povinnost připravují české kryptospolečnosti a co si o ní myslí?
„Na DAC8 se připravit musíme. Půjde o technické řešení, ale je možné, že budeme nuceni oproti současnosti začít sledovat více informaci, nejsem si tím jistý. Koncoví uživatelé již teď nesou nelibě cestovní pravidlo (to, že poskytovatelé služeb musejí o svých klientech shromažďovat informace a následně s ostatními sdílet informace o tom, kdo, kdy a kam virtuální aktiva posílá – pozn. redakce),“ prohlašuje Pavel Niedoba, zakladatel nejstarší české kryptosměnárny Simplecoin.
„Pokud nedojde k seriózní diskusi o tom, kolik informací potřebuje demokratická vláda a jestli musejí být všechny, hned a na jednom místě, regulace se nezmění. Již teď jsou ale tak komplikované, že jim nerozumějí ani zákonodárci a tvoří je zřejmě finanční lobby,“ dodává ještě Niedoba.
Investor, zakladatel a ředitel Bit.plus Martin Stránský je vůči regulaci o poznání smířlivější a prohlašuje, že jeho společnost se na zavedení směrnice DAC8 aktivně připravuje již nějaký čas.
„Vnímám to jako další důležitý krok v tom, jak se evropský kryptotrh postupně profesionalizuje a přibližuje standardům, které jsou běžné ve světě tradičních financí. Transparentnější pravidla v oblasti daní nejsou překvapení, ale přirozený vývoj, a naším cílem je být na něj připraveni včas a bez zbytečných dopadů na naše klienty,“ říká a doplňuje:
„Konkrétně jsme začali upravovat interní procesy tak, aby odpovídaly budoucím reportingovým povinnostem. Díváme se detailně na to, jak pracujeme s transakčními daty, posilujeme compliance i právní zázemí firmy a zároveň investujeme do technologií, které nám umožní reportování automatizovat a zvládnout ho efektivně. Myslím, že většina uživatelů chápe, že pokud má být kryptoměnový sektor dlouhodobě stabilní a důvěryhodný, podobná pravidla jsou nevyhnutelná.“
Mezi dalšími, kdo se na novou směrnici připravil již dopředu, je česká směnárna Anycoin. Podle jejího ředitele Marka Kyrsche to zatím pro firmu představuje hlavně uchovávání dat.
„Tato data již uchováváme na základě jiných legislativních požadavků a pro potřeby našich klientů. Data nyní nikam nereportujeme. Vzhledem k tomu, že DAC8 aktuálně požaduje pouze uchovávání množiny dat, probíhala kontrola, zda je typ informací, které v současné době uchováváme, pro směrnici dostačující. Jaký celkový dopad na trh bude směrnice DAC8 mít, si ale netroufám predikovat,“ uvádí Kyrsch.
V souladu s DAC8 se snaží být již nyní také největší globální burza kryptoaktiv co do zobchodovaných objemů, tedy Binance. Pro tu je ale nyní prioritou hlavně získání evropské MiCA licence, zažádáno o ni má v Řecku u řecké komise pro kapitálový trh, která žádost posuzuje v rámci zrychleného procesu.
„Binance nadále spolupracuje s regulačními orgány, aby zajistila kontinuitu služeb pro naše uživatele v celém (evropském – pozn. redakce) regionu. Jsme odhodláni mezitím získat autorizaci MiCA a pokračovat v dodržování našich požadavků,“ uvedl na dotaz Forbesu Kirill Khomyakov, šéf Binance pro střední a východní Evropu.
