skip to main content
Kryptoměny

Evropské kladivo na kryptoměny je hotové. Kdy a na koho dopadne?

Evropští zákonodárci a členské státy na poslední chvíli, ještě pod taktovkou Francie, odsouhlasili masivní regulaci kryptoměnového prostoru, na kterou se čekalo dva roky. Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maireho a německého ekonoma Stefana Bergera (který jednání o regulaci vedl) má dohoda ukončit „Divoký západ kryptoaktiv“. Jde o celosvětově první ucelenou regulaci kryptoměn a digitálních aktiv.

Kryptokomunita ale dohodu vítá o něco méně. Novinka se dotkne všech, kdo kryptoaktiva vydávají, tedy tvůrců, poskytovatelů služeb s nimi spojených a také kryptoaktiv jako takových.

S kryptoměnami nakládající společnosti, které budou chtít nadále provozovat své služby i na území EU, si budou muset zařídit licence (v kterékoli zemi EU). A podobně jako v bankovním sektoru také garantovat mnohem větší ochranu zákazníka.

Ponesou například větší zodpovědnost za ztrátu prostředků z kryptopeněženek uživatelů. Nejpřísněji pak regulatorní kladivo dopadne na vydavatele digitálních tokenů.

Berger si ve světle současných cenových poklesů a insolvencí kryptoměnových projektů nebral žádné servítky. „Současný dramatický propad hodnoty digitálních aktiv nám ukázal, jak moc riskantní a spekulativní kryptoaktiva jsou, a to je zásadní důvod jednat,“ neodpustil si na jejich adresu zmínit k příležitosti hotového návrhu.

Regulace nově řeší také třeba environmentální stopu. Původní návrh přitom byl technologicky velmi neutrální. Jak se současná podoba liší od té počáteční?

Idea regulace kryptoaktiv se v Evropě objevila ještě před pandemií v prosinci 2019. V září 2020 Evropská komise přijala pod legislativním označením návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA) její první verzi.

Návrh upravuje nakládání s kryptoměnami, které nespadají pod současnou evropskou regulaci finančního trhu, jinými slovy pod směrnici o trzích finančních nástrojů — MiFID II. Platit by mohla začít nejdříve v roce 2023. Regulace se zpočátku zabývala hlavně pravidly pro nabízení kryptoměn nebo podmínkami vydávání tokenů s hodnotou navázanou na jiná aktiva (stablecoinů).

Stablecoiny budou mít nově například povinnost držet vždy rezervy v hodnotě jedna ku jedné k vydaným tokenům, ale také minimální rezervu likvidity, tedy také mít vždy na účtech dost hotovosti. Naopak uživatelé stablecoinů získají právo kdykoli své prostředky převést bezplatně zpět na fiat měnu. Nad vydavateli stablecoinů bude, podobně jako dnes nad evropskými bankami, dohlížet Evropská bankovní autorita – EBA.

Regulace také u stablecoinů počítá s vynuceným stropem na transakce, a to na objem maximálně 200 milionů eur za den. Těžko říci, jak si to regulátoři představují v praxi. Jen největšího stablecoinu dneška, tedy tetheru, se denně zobchoduje asi za 48 miliard eur. Vydavatelé stablecoinů nejsou ale jediní, na koho nové kladivo dopadne.

Reklama

Jeden z hlídačů evropského finančního sektoru, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy – ESMA, získá díky nové regulaci právo zakázat nebo omezit působení libovolné kryptoměnové platformy na unijním území. Stačit k tomu bude, když orgán získá pocit, že takový účastník nedostatečně chrání své zákazníky, ohrožuje celý trh, nebo dokonce finanční stabilitu.

Regulace oproti původnímu návrhu také řeší dopad kryptoaktiv na životní prostředí a udržitelnost. Vydavatelé kryptoměn budou muset v Evropě deklarovat energetickou náročnost tokenů a jejich dopad na životní prostředí.

Koho se regulace zatím naopak moc nedotkne? Výhodu mají kryptoměny, které se nekvalifikují jako finanční nástroje. To je obecně dobrá zpráva pro bitcoin, ether a většinu přeživších kryptoměn první generace. Nereguluje ani elektronické peníze a depozity (s výjimkou stablecoinů), a dokonce ani non-fungible-tokeny (NFT).

Burzy a ostatní platformy nicméně budou muset povinně upozorňovat své klienty na ztráty způsobené obchodováním s digitálními tokeny. V případě NFT Evropská komise prozkoumá, zda si tento fenomén nezaslouží samostatnou regulaci. Trochu jasněji bychom mohli mít za rok a půl.

MiCA ale nepřichází sama. Evropští regulátoři minulý týden odsouhlasili ještě jednu očekávanou novinku, formálně schválit ji ovšem bude muset ještě Evropský parlament a Rada Evropy.

Jde o finální podobu pravidla o převodech fondů – Transfer of Funds Regulation. Burzy, směnárny, kryptoměnové „bankomaty“ a další provideři kryptoslužeb začnou stejně jako tradiční finanční služby spadat pod dohled evropské direktivy proti praní peněz — AMLD.

Zde přichází na řadu i takzvané cestovní pravidlo. V praxi znamená, že poskytovatelé služeb musí o svých klientech shromažďovat informace a následně s ostatními sdílet informace o tom, kdo, kdy a kam virtuální aktiva posílá. Poskytovatelé budou muset ověřovat a udržovat záznam o identitách vlastních uživatelů a poskytovat spolu s transakcí tyto informace sobě navzájem a na vyžádání příslušným autoritám.

Když například burza obdrží kryptoplatbu na účet zákazníka, bude mít povinnost se snažit získat informace o jejím původu. Pro tuto povinnost neexistuje v případě krypta žádná minimální hranice, platná bude už pro transakce od pouhého jednoho eura.

S touto novinkou souvisí ještě jedna nepříjemná změna týkající se obyčejných plnohodnotných kryptoměnových peněženek. Tedy takových, které nejsou poskytované třetí stranou, ale spravují si je jejich uživatelé sami. Ty regulátoři pokřtili poněkud nelichotivým označením nehostované peněženky. Burzy a další poskytovatelé budou totiž muset začít aplikovat podobný přístup také na ně.

Na rozdíl od povinností pro transakce z hostovaných služeb zde ale bude existovat alespoň minimální hranice, do které zůstanou transfery nereportovány a bez nutnosti doložit k transakci další informace. Hranice není nicméně nijak vysoká. Transakce budou muset firmy reportovat od plateb přesahujících hodnotu tisíc eur. Regulace se také netýká přímých transakcí mezi jednotlivými uživateli.