Ministerstvo průmyslu a obchodu po několika odkladech načrtlo základní obrysy české energetiky na další tři dekády. Má být založená na jaderných elektrárnách, větru, slunci a dočasně i plynu. Uhlí to má spočítané.
Resort představil roadmapu české energetiky v rámci dlouho očekávaného návrhu nové státní energetické koncepce, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Strategický dokument fakticky vytyčuje, kam v příštích třech dekádách potečou v rámci energetiky biliony korun investic i dotací.
„Základem proměny energetiky je výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ke stostránkovému návrhu.
Návrh není minimálně pro lidi z oboru v ničem zásadně překvapující. Uhelné elektrárny nemají v Evropské unii, a tedy ani v Česku, budoucnost kvůli klimatické změně a Green Dealu, na který jsou navázány nákladné emisní povolenky, vedoucí k nerentabilitě uhelek.
Současný instalovaný výkon všech uhelných elektráren v Česku se pohybuje kolem deseti gigawattů, na roční výrobě elektřiny se podílí z více než třetiny. Jejich výkon je tak třeba nahradit jinými zdroji
„Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití,“ udává termín návrh z pera ministerstva. Vláda do budoucna plánuje nahradit uhlí zejména jadernými zdroji v kombinaci s obnovitelnými. Elektrárny v Temelíně a Dukovanech se dnes na výrobě elektřiny podílí také ze zhruba jedné třetiny a cílem je dostat jejich podíl nad padesát procent.
I proto nyní vláda hovoří o výstavbě ne jednoho, ale až čtyř nových jaderných reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Vystavit jaderné elektrárny ale trvá minimálně patnáct let, zatímco uhlí by u nás mělo skončit o pět let dřív.
Do té doby je proto potřeba vystavit nové zdroje v podobě paroplynových elektráren, jejichž výstavba se počítá v řádech nižších jednotek let, a zároveň transformovat teplárny z uhlí na plyn. To vše v Česku podle energetického experta Vratislava Ludvíka dočasně zvedne spotřebu zemního plynu až o třetinu.
Dalším střípkem do našeho energetického příběhu je skutečnost, že uhelné elektrárny přestávají být výdělečné. A to zejména kvůli rychle klesajícím cenám na trzích s elektřinou.
„Ano, povolenka zlevňuje. Nicméně velkoobchodní cena elektřiny zlevňuje ještě rychleji, protože ji vedle klesající povolenky snižuje i čím dál levnější zemní plyn a také rostoucí výroba z obnovitelných zdrojů,“ odpovídá mluvčí ČEZ Ladislav Kříž na dotaz, zdali pokles cen emisních povolenek z posledních týdnů naopak nezlepšuje ekonomiku uhelných elektráren.
„Hnědouhelný baseload spread – cena elektřiny minus cena povolenky – tak dále poklesl a nejde pokrýt ostatní provozní náklady na zaměstnance, provedení potřebné údržby, a další,“ doplňuje.
Je tedy možné, že Češi budou na provoz uhelných elektráren ještě do jejich plánovaného útlumu doplácet. Už v minulém roce majitel uhelné skupiny Sev.En Energy Pavel Tykač a po něm i šéf ČEZ Daniel Beneš uvedli, že se uhelné elektrárny z ekonomického hlediska přestane vyplácet provozovat po roce 2025.
Ať už útlum uhelek nabere jakékoli tempo, Česko čeká jeden zásadní zlom: elektřinu v příštích desetiletích už nebude vyvážet, ale naopak dovážet. Podle návrhu nového dokumentu by mělo jít až o pětinu roční spotřeby.
„Spotřebitelé v České republice se neocitnou bez elektřiny ani po postupném ukončení provozu naprosté většiny uhelných elektráren. Jen k nim v řadě hodin bude přicházet i elektřina ze zahraničních zdrojů, které ji vyrobí levněji než uhelné elektrárny u nás,“ konstatuje Kříž. Tato elektřina bude mít často původ z obnovitelných zdrojů na severu Evropy.
Připomínkové řízení návrhu nové státní energetické koncepce probíhá celý únor, vláda by měla návrh schvalovat během jarních měsíců.
9. 2. 20244 min
Jan Strouhal
redaktor Forbes Česko
Má za sebou patnáctileté mediální kolečko v ekonomických médiích, věnuje se tématům z byznysu a to zejména energetice. Rád si ale občas odskočí i k lifeovým článkům.
