Formule 1 basketbalu. Tak se v zákulisí mluví o projektu globální basketbalové ligy, která by konkurovala americko-kanadské NBA. V byznysovém zákulisí na ni shání pět miliard dolarů blízký přítel jediného hrajícího dolarového miliardáře mezi basketbalisty LeBrona Jamese.
Americkou byznysovou smetánku obchází skupina investorů, která se snaží zajistit financování ve výši pěti miliard dolarů. S nemalou částkou souvisí i patřičně velká ambice: rozjet globální basketbalovou ligu, alternativu k nejlepší lize světa NBA. Za projektem stojí blízký přítel a byznysový parťák zřejmě největšího jména současného basketbalu.
Maverick Carter je promotér a byznysmen, který je od začátku spjatý s kariérou LeBrona Jamese, zdánlivě nestárnoucí čtyřicetileté superstar světového basketbalu.
James se od své první profesionální smlouvy ukázal jako schopný obchodník s citem pro budování značky, což ho vyneslo do pozice prvního a zatím jediného stále hrajícího dolarového miliardáře.
Carter je s Jamesem kamarád od jejich osmi let a je součástí byznysového masivního ekosystému, který kolem sebe LeBron James dokázal vybudovat.
Spolu s ním založil Carter holding LRMR Ventures, pod nějž spadá většina jejich společných projektů, jako je například zábavní společnost SpringHill Company, značka a mediální dům Uninterrupted i marketingová firma Robot Company.
Právě Carter je teď jako konzultant spojený s projektem mezinárodní ligy, která má být podle insiderů jakousi formulí 1 basketbalu. Půjde tedy o globálně cestující sportovní produkt. Jediná lokace, s níž se zatím počítá napevno, je Singapur.
Ve skupině shánějící potřebné finance je mimo jiných bývalý vysoký manažer Facebooku Grady Burnett, jeden ze zakladatelů společnosti Skype Geoff Prentice i Jason Stein a Daniel Haimovic z investiční společnosti SC Holdings.
Foto Wikimedia Commons
Basketbalová NBA může mít brzy novou celosvětovou konkurenci.
Ligu by hrálo osm mužských a osm ženských celků a stála by na modelu globální tour, celkem po osmi světových destinacích. Celosvětový záběr projektu dává smysl.
V NBA letos nastoupilo v základní části sezony 125 zahraničních hráčů, což je nejvíce v historii. Některá utkání se hrají například i v Paříži, ve Spojených arabských emirátech, Mexiku nebo Číně.
Nešlo by o zcela ojedinělý případ, byť z nedávné doby známe i podobné pokusy, které ztroskotaly. Úspěšně si vede například golfová tour LIV Golf, jež dokázala přilákat velká jména ze světové série PGA.
Naopak totálním výbuchem skončila snaha některých fotbalových evropských týmů vybudovat takzvanou Superligu, která by konkurovala momentálně nejprestižnější Lize mistrů.
NBA mimochodem mluví docela hlasitě také o ambicích podívat se do Evropy, kde by mohla utvořit svou vlastní soutěž, jež by šla do přímého střetu s nejvíce uznávanou Euroligou.
Peníze pro ambiciózní projekt globální basketbalové ligy shánějí zástupci jedné z největších švýcarských bank UBS a investiční banky Evercore. Sám LeBron James není podle všeho v zatím nepojmenované lize nikterak angažovaný, už zapojení jeho celoživotního byznysového partnera ale v zámoří zdvihá mnoho obočí.
A to hlavně kvůli kontextu. James je na sklonku své hráčské kariéry a počítá se s tím, že ligu její historicky nejlepší střelec do dvou let opustí. Se svými byznysovými ambicemi se však vůbec netají.
Chtěl by vlastnit jeden z klubů NBA, podobně jako legendární Michael Jordan, se kterým bývá James často srovnáván a obecně se má za to, že jde o dva nejlepší hráče v historii tohoto sportu. Podle pravidel ligy ale týmy nesmějí vlastnit aktivní hráči.
Tím spíše si ale LeBron nemůže dovolit být spojován s projektem, který by NBA přímo konkuroval. O zařazení nových týmů do zatím třicetičlenné ligy totiž rozhodují sami majitelé klubů. Všechny zisky si dělí mezi sebou rovným dílem – třeba ze smlouvy na televizní práva za 76 miliard dolarů, jež začne platit od příští sezony.
S rozšířením ligy se počítá v horizontu několika let, zřejmě po konci LeBronovy kariéry. Nejčastěji je mezi městy skloňovaná „mekka hazardu“ Las Vegas, ale také třeba Seattle, který v minulosti svůj tým v NBA měl.
Zařadit se do prestižní společnosti majitelů klubu v NBA není nic jednoduchého a hlavně levného. Cenovka za každý nový tým bude zřejmě vyšší, než kolik se Maverick Carter se svými kumpány snaží sehnat.
V nacenění klubů dost pomohl nedávný rekordní prodej ikonických Celtics z Bostonu za 6,1 miliardy dolarů, jež rodina Grousbeckových utržila od zakladatele Symphony Technology Group Billa Chisholma.
Právě na dotažení této transakce vedení ligy dlouho čekalo – byla tržním oceněním toho, co po nově vstupujících majitelích mohou chtít. S dvěma novými týmy by si tak měla liga přijít minimálně na dvanáct miliard dolarů.
Jen pro kontext: nejlépe placeným hráčem NBA je momentálně Stephen Curry s 55 miliony dolarů za sezonu.
LeBron James zřejmě prostředky na koupení licence pro jednatřicátý tým NBA sám nesežene a musel by tak stát v čele konsorcia investorů, kteří se do projektu společně pustí. A jako někdo, kdo je už nyní zarytý hluboko do historie ligy, by si James nemohl dovolit vstupovat do jednání s image člověka, který byl ochotný slávu NBA zničit kvůli vlastnímu byznysu.