Šíření nového typu virové nákazy původem z Číny nabralo o víkendu na obrátkách. Zatímco v pátek bylo hlášených 895 případů, po neděli už jich bylo více než 2700. Počet úmrtí přitom stoupl na 81 a počet čínských měst v karanténě ze tří na jedenáct. Co se hlášených případů za hranicemi Číny týče, i ty neustále přibývají. Nemoc se zkrátka rychle šíří a svět se začíná obávat pandemie. Stranou samozřejmě nezůstávají ani světové trhy.
V Evropě a v Japonsku spadly v důsledku zpráv o koronaviru trhy o 2 procenta, americké trhy otevíraly týden se ztrátou 1,5 procenta. Zatím jde jen o minimální škody, ale hlubší propady se nedají vyloučit, zvlášť bude-li se virus šířit tak lavinovitě jako dosud.
Jaká jsou rizika?
Než začneme panikařit, měli bychom nejprve vše uvést do souvislostí. Výše zmíněná čísla vypadají děsivě. Když ale srovnáme koronavirus s epidemíí SARS aneb akutního respiračního syndromu, který se v roce 2003 do světa rozšířil také z Číny, zjistíme, že situace byla ještě horší.
Celkem se tehdy nakazilo asi 8400 lidí a úmrtnost dosáhla 11 procent. U koronaviru zatím drží kolem tří procent. I kdyby nová nákaza nakonec dosáhla stejných rozměrů, na základě toho, co o ní dnes víme, můžeme tvrdit, že by jí za oběť padlo mnohem méně lidí než v případě SARS.
Dá se dokonce říct, že tahle epidemie bude mít menší dopad než SARS. Zaprvé proto, že na ni čínská vláda zareagovala rychle a celkem účinně, jakkoli informace o nakažených sdílí s typickým závojem propagandistického zkreslování.
Zadruhé proto, že dnes máme mnohem lepší nástroje a metody, jak nemoc analyzovat: kompletní genom viru byl znám už 13. ledna, necelé dva týdny po ohlášení prvních případů. A zatřetí proto, že zbytek světa nákazu nijak nepodceňuje a zdá se, že úspěšně bojuje s jejím dalším šířením.
Situace na mezinárodním letišti Čchang-čchun Lung-ťia | Foto BoyuZhang1998
Zatím to sice není moc znát, protože se počet hlášených nakažení každým dnem zvyšuje, ale rychle zavedená protiopatření společně se zmapováním kompletního genomu viru umožňují nemoc bleskově identifikovat. Dalo by se říct, že skokově rostoucí počet hlášených případů představuje dobré znamení – dokazuje totiž, že se je daří rychle podchytit.
Co na to trh?
Trh jako takový signalizuje vyčkávat a nedělat si zbytečné starosti. Navzdory titulkům v médiích a aktuálnímu propadu se index S&P 500 drží jen 3 procenta pod dlouhodobým maximem. Když vezmeme v potaz ještě solidní ekonomická data a pozitivní prognózy pro většinu rizikových faktorů, dojdeme k závěru, že i trh by měl koronavirus ustát.
Co by měli dělat investoři?
Což nás přivádí k otázce, jak by měli reagovat investoři. V dlouhodobější perspektivě způsobí ekonomice a trhům škody snad jen nedostatek důvěry pramenící z hysterie v médiích, jinak by koronavirus neměl mít vážnější dopad. Z krátkodobého hlediska mohou být škody zásadnější.
Aktuální situace signalizuje, že nejsou namístě obavy, ale stará dobrá ostražitost. Trhy padají, byť minimálně, a nemoc má potenciál stát se pandemií. Pokud se ohlédneme zpátky do dob, kdy řádil virus SARS, zaznamenáme podobnou reakci trhů, jakou vidíme dnes. Po krátkém propadu ale přišel souvislý růst.
Vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že se situaci kolem koronaviru podaří do měsíce stabilizovat, mohl by být jakýkoli zásah do portfolia ukvapený.
