Jak a hlavně proč zkouší Martin Stránský vytvořit první český stablecoin? Zakladatel jedné z největších lokálních společností obchodujících na českém a slovenském trhu s bitcoiny mluví v rozhovoru pro Forbes o tom, co mu stojí v cestě a jak se daří jeho ambicióznímu projektu.
Stránský stojí za společností Bit.plus. Firma v Česku a na Slovensku provozuje 440 obchodních míst, někde jde o její vlastní automaty a směnárny, ale z části využívá i partnerskou síť prodejen Geco. Vedle kryptoměn nabízí i investice do zlata.
Mezi další Stránského projekty patří projekt soukromé Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva, kterou koupila Prosperita Holding, a stál také jako finanční investor u zrodu ekologické značky Frusack.
Změnil se v posledních měsících nějak přístup českých bank ke kryptu?
Fakticky ne, jen se situace více vyhrotila. České banky s kryptem nic společného mít nechtějí, vymlouvají se obyčejně na své korespondenční zahraniční banky. Všichni, kdo v Česku v kryptu něco znamenají, tak nakonec po různých peripetiích skončili u spořitelního družstva NEY. Mají v tom trochu zpoždění, neboť my jsme jej objevili již před nějakými dvěma třemi lety.
V té době jsem se dokonce sešel se šéfem Natlandu a projevil zájem družstvo koupit, ale nakonec jsme se úplně nepotkali. Ney ale nakonec přece jenom kupce našlo, stala se jím nedávno banka Creditas. Všichni tak nyní čekají, jaká bude další reakce nového vlastníka. Tedy, zjednodušeně řečeno, jestli nás v Ney nechá, nebo ne.
My bychom samozřejmě byli radši, kdyby se z Ney stala taková česká laboratoř, možná ani ne čistě pro krypto, ale také pro fintech. Je to ale zcela mimo naši kontrolu.
Vím, že máte ve zvyku jednat spíše proaktivně, jak se s tím tedy vypořádáváte?
Obešel jsem všechny ostatní záložny, které na českém trhu zbývají, ale tam, kde ještě zůstala příležitost k nákupu, se bohužel ukázalo, že na to již mé vlastní zdroje nestačí. Například České spořitelní družstvo je kampelička, které má za celou dobu, co je na trhu, jen jediný úvěr, nevyvíjí žádnou další činnost, a přesto jeho prodejní cena byla 150 milionů korun, což mi přišlo přehnané.
Moje filozofie je taková, že nakupuji pouze to, na co sám mám, nechci přibírat další investory. A tady jsem došel k závěru, že na to zkrátka nemám. Proto jsem začal přemýšlet o jiné cestě, a to o tom, jak snížit nutnost interakce krypto byznysu s banku. To mě nakonec přivedlo k nápadu přijít s vlastním českým stablecoinem CZKC. Nápad se zrodil zhruba před rokem.
Co by stablecoin řešil?
Stablecoin by umožnil to, že snížím nutnost interakce s bankou řekněme – a teď mě nechytejte za slovo – na poměr 1 : 10. Pokud dříve české krypto firmy musely desetkrát za den vstoupit do fiatu a banka se kvůli tomu musela v rámci svých povinností desetkrát obtěžovat s dokládáním původu prostředků a desetkrát měla chuť krypto firmu kvůli tomu vyhodit, tak s existencí korunového stablecoinu by se tahle interakce snížila na minimum.
To by mohlo znamenat, že české banky snad dají českým krypto firmám pokoj alespoň do té doby, než se v klidu usadí a implementuje celoevropská regulace, která zavede jednotná pravidla všude.
Jak se na nápad s korunovým stablecoinem tvářila Česká národní banka?
ČNB jsme s naším nápadem oslovili téměř před rokem a zpět nám dorazila velmi sofistikovaná a poměrně vstřícná odpověď, která překvapila mě i naše právníky. Ve zkratce v ní stálo, ano, ale musíte splnit následující podmínky. V prvé řadě musíte být držitel licence vydavatele elektronických peněz.
V tom máte dvě možnosti, buď budete vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu s limitem pět milionů eur, nebo si pořídíte licenci velkou. První, co jsem tedy udělal, tuším, právě loni v listopadu, bylo, že jsem oslovil všechny firmy, které na českém trhu tuto licenci mají, jestli nejsou na prodej. Jedna se nakonec ozvala a já se sešel na své chatě s jejími majiteli.
Diskuse neměla žádný jednoznačný závěr, a tak jsem jim po nějakém čase znovu napsal a zrovna se to trefilo do času, kdy potřebovali peníze na nějakou investici a najednou byl obchod na spadnutí. Začal jsem tedy s právníky připravovat smlouvu, která se dělala o prodeji dané společnosti, což nebylo úplně jednoduché, protože to byla akciovka.
Měl jsem v pohotovosti notáře. A opět to nedopadlo – firma neposkytla žádnou součinnost, takže jsme nemohli udělat due diligence a tím pádem se někam posunout. Došla mi tedy trpělivost a zhruba před měsícem jsem se namísto toho rozhodl o licenci zažádat, a to rovnou o licenci vydavatele elektronických peněz velkého rozsahu, protože si myslíme, že projekt má větší potenciál, než je limit pět milionů eur, což je limit u malé licence.
Licencování ze strany ČNB je náročný proces a trvá poměrně dlouho, jak reálně vidíte své šance?
Licence vydavatele elektronických peněz velkého rozsahu u nás nebyla vydána od roku 2017, takže je to trochu podobné, jako kdybychom se rozhodli teď vylézt na Mount Everest. Ale podobná je také odměna, tato licence je totiž pasportizovatelná v rámci Evropské unie. Najednou tak nemáte před sebou adresovatelný trh deseti milionů lidí v Česku, ale 460 milionů lidí v celé Evropské unii.
Bankovní licence se alespoň v Česku vydávají velice konzervativně, přesto si na to věříme. Sepsali jsme velké množství materiálu a celou věc průběžně s ČNB konzultujeme, projekt jsme ČNB prezentovali a oni nás vnímají.
Pověst ČNB coby zabijáka inovací je podle mě dána historií a nemá dnes již mnoho společného s realitou. Ze současného jednání s centrální bankou mám extrémně dobrý pocit. Nejenže jsou ochotni nás vyslechnout, ale zároveň kladou sofistikované a kompetentní dotazy.
Licenci chceme podat ještě v první třetině prosince, a když bude stát štěstí na naší straně, tak bychom ji mohli dostat do půl roku. Když jsme žádali o malou platební licenci, tak trval proces jejího schvalování dva roky a dodnes jsme jedinou českou krypto společností, která ji nakonec získala. Bylo to ale čistě proto, že jsme ji neuměli dobře napsat, což licenční řízení dost protahuje. Dnes jsme v opačné situaci a myslím, že se z nás stali experti na řízení rizika.
Samotný vývoj stablecoinu probíhá, předpokládám, paralelně?
Nejen to. Vedle dolaďování kódu potřebujeme implementovat stablecoin do naší dceřiné společnosti WBTCB, aby se v okamžiku schválení licence dostal jedním klikem k dvaceti tisícům našich klientů. Pak už to bude na trhu.
Správný podnikatel nicméně nikdy nesází vše na jednu kartu, takže stále probíhají diskuse s jednou kampeličkou o možném převzetí. To je náš plán B.
Uvažovali jste o tom využít možnosti pasportizace a udělat si velkou licenci vydavatele elektronických peněz naopak jinde v Evropě?
Ne, a to ze dvou důvodů. Za prvé to neumím a myslím, že každý by se měl držet toho, čemu rozumí. A druhý důvod je ten, že jsem český patriot, nechci místní pravidla obcházet a svoji firmu chci budovat zde.
Naopak, pokud se projekt chytí tak, jak si myslím, že by nakonec mohl, tak můžeme později expandovat a udělat stablecoin postavený třeba na polském zlotém nebo maďarském forintu. To vše chci ale budovat z Česka. Manželka by nejspíš dodala, že také z Prahy, protože jsem Pražák jako poleno.
Jak do vašich plánů zasáhla evropská MiCA, tedy nařízení o trzích s kryptoaktivy?
Od začátku projekt vzniká v souladu s tím, co o nařízení víme. Samozřejmě, jak se budou některé věci vykládat, zatím pořád jen odhadujeme. Z pohledu byznysu je i schválená podoba nařízení MiCA pořád zahalená určitou mlhou.
Jakým způsobem je vyřešeno u vašeho stablecoinu jeho krytí?
Minting bude probíhat vždy až poté, co dorazí do banky peníze, kterými bude krytý, to znamená, že vždycky bude v oběhu více českých korun, než je vytvořeno stablecoinu. MiCA požaduje navíc rezervu v objemu dvě procenta, to znamená, že v bance nebude 10 milionů, ale 10 milionů dvě stě tisíc.
Máte již vyjednaného bankovního partnera?
Momentálně vyjednáváme s NEY, kde máme historicky nejvíce otevřené dveře. Vedle toho jsme založili novou akciovou společnosti CZKC a. s., která by měla být v nejbližších dnech zapsána do obchodního rejstříku, a v okamžiku, kdy to bude hotové, tak chci obejít jednotlivé banky.
Předběžně jsem byl v kontaktu zatím s ČSOB a Českou spořitelnou, pozitivním signálem je, že jsem u nich zatím nenarazil na žádné rezolutní „ne“. Stablecoin má totiž jednu velkou výhodu. Odstraňuje volatilitu bitcoinu a dalších kryptoaktiv, což je jedna z věcí, kterých se banky bojí.
Oni mají mezi svými povinnostmi snahu chránit své klienty před nepřiměřeným rizikem. Noční můra banky pak je, že by klientovi doporučila investici do kryptoměn, on by tam dal třeba milion a ten by se smrskl třeba na 200 tisíc.
Právě loňský rok ale ukázal, že ani stablecoin není úplně imunní proti volatilitě a může jej potkat depegging, tedy odpoutání hodnoty od navázaného aktiva…
To ano, ale bylo to jen na velmi krátký čas a spíš to byla příležitost rychle zbohatnout. USDC se na chvilku propadlo o 10 procent, ale bylo to v naprosto mimořádné situaci, kdy v Americe padla banka a myslím, že burza Coinbase, které se problém týkal, by situaci úplně bez problémů zvládla kočírovat čistě z vlastních zdrojů.
Občas také zkoušíme položit dotaz, jestli bychom nemohli mít peníze uložené přímo u České národní banky. To je totiž banka, ke které bychom se jednou rádi dostali.
Zatím nám to sice nevychází, ale je možné, že poté, co začne platit MiCA a navazující regulace, podle našeho odhadu někdy v roce 2025, na to konečně třeba dojde. Je totiž možné, že pak najednou bude mít držitel velké bankovní licence nárok vstoupit do národních nebo evropských bankovních systémů.
To znamená, že pak bychom měli clearingový účet přímo v České národní bance, nepotřebovali bychom účet u žádné komerční banky, a pokud by se nám podařilo vymintovat stablecoin třeba za miliardu korun, tak bude miliarda korun uložena v České národní bance.
Na kterých burzách by se měl stablecoin ze začátku objevit?
S burzami je to strašně komplikované, protože od vás hned ze začátku očekávají zobchodované objemy, a pokud jim je nemůžete slíbit, tak s vámi nechtějí nic mít. Nedávno jsem tu měl obchodníka ze Slovenska, který dodává likviditu v objemu zhruba 10 miliard měsíčně a hodně spolupracuje s Krakenem. Ten přislíbil, že by se tam zkusil přimluvit za zalistování CZKC.
Pokud by tahle sázka vyšla, nebylo by už tak složité se dostat i na další velké burzy. Jsem ale spíše skeptický a upřímně to teď není naše hlavní ambice. Nejprve chceme prokázat, že to skutečně bude fungovat. Musíme mít auditovatelný smart kontrakt, auditovatelné podpisy a auditovatelné rezervy.
Co se týče obchodování měnových párů, počítáme samozřejmě s přítomností na největších decentralizovaných burzách, jako je Uniswap.
Evropská regulace MiCA emitentům stablecoinů nic neodpouští. Jak se vypořádáte například s požadavky na likviditu?
MiCA vyžaduje, aby emitent držel likvidní rezervu, která bude vždy o dvě procenta vyšší než objem vydaných stablecoinů. Pokud tedy vydáme stablecoin za miliardu, budeme muset držet vedle miliardy navíc 20 milionů korun. Tento požadavek v pohodě zvládneme pokrýt z vlastních zdrojů.
Hranice, kdy se to začne lámat, bude okolo tří miliard korun, to je ale zatím daleko. Dalším požadavkem je základní jmění, které je u velké licence stanovené na 350 tisíc eur.
S oblibou ale v nadsázce říkám, že největší zárukou jsem já sám. Podnikat jsem začal již v roce 1989 a za celou tu dobu za mnou nezůstala jediná insolvence, likvidace nebo ztráta peněz. Tak krátce před důchodem si už nezaložím projekt, který by mi reputaci pokazil.
Váš stablecoin poběží jen na Ethereu, nebo i na dalších sítích? A pokud ne, jak se vypořádáváte s vysokými transakčními poplatky na podkladové síti…
Na Ethereu probíhá primární emise. Je tomu tak proto, že je to nejsilnější chain, co se týče zajištění hodnoty, tedy toho, kde se nalézá nejvíce prostředků a kolik projektů zajišťuje. Také většina stablecoinů se nalézá právě na Ethereu.
Odtud ale protokol umožňuje bridgovat na ostatní blockchainy. Určitě znáte nejstarší tokenový standard ERC20. Dnes vzniká standard xERC20, který umožňuje to samé, ale skrze různé blockchainy a za výhodných podmínek. Tento vznikající standard jsme vyhodnotili jako momentálně nejlepší řešení.
Touto technikou umožníme, aby se stablecoin mohl objevit z počátku také na síti Arbitrum, což je druhá vrstva nad Ethereem a v podstatě současný tržní standard. Posledním je Gnosis Chain, který je také založen na Ethereu a jeho hlavní výhodou jsou hlavně skutečně mikroskopické poplatky.
Přesouvání prostředků mezi jednotlivými blockchainy je poslední tři roky velmi oblíbeným cílem hackerů. Jak máte vyřešenou bezpečnost?
Snažíme se to mít ošetřeno přímo na úrovni smart kontraktu. Povolujeme totiž pro každý bridge jen přesun omezeného množství prostředků. Když se tak začne dít něco nestandardního, můžeme to zachytit a zareagovat dříve, než dojde k masivnějším škodám.
Výhoda je, že takové řešení není závislé na podobě konkrétního bridge (pomocný blockchain umožňující uzamčení a transfer prostředků mezi dvěma blockchainy, pozn. redakce), ale bude stejně dobře fungovat i třeba u bridge, který dnes ještě neexistuje.
V samotné oblasti bridgovacích blockchainů probíhá momentálně obrovský vývoj a dnešní bridge jsou mnohem decentralizovanější, než tomu bylo u první generace. Operátorské klíče drží mnohem více subjektů a existuje více kontrolních mechanismů, takže již není tak snadné sbalit prostředky a odejít s nimi pryč.
Další možné opatření představuje pausabilita, tedy schopnost síť dočasně pozastavit, což, předpokládáme, bude i jeden z požadavků regulátora. Celé tajemství je v adekvátním řízení rizika.
Jak to máte s auditem vašeho smart kontraktu?
Celé je to rozděleno do dvou fází. V té první jsme požádali experty z Ethereum.org, aby nám udělali oponentský posudek. Samotný audit, který chceme svěřit renomovaným zahraničním společnostem, má smysl až v okamžiku, kdy budeme mít produkt v předfinální fázi a s předschválenou licencí. Je za tím i finanční důvod, protože něco takového je také extrémně drahé.
Bude stablecoin umožňovat i zmrazení prostředků, jako to mají největší dolarové stablecoiny USDT a USDC?
Pokud na tom nebude trvat regulátor, tak se budeme snažit podobné funkcionalitě raději vyhnout. Ono i když se podíváte třeba na Tether a porovnáte si, kolik adres a jaké objemy byly historicky skutečně zmrazené, tak je to jen téměř neviditelný zlomek ve srovnání s tím, jaké objemy prostředků přes daný stablecoin proudí.
Efektivně tuto kontroverzní funkci může nahradit již zmiňovaná pausabilita. Když se na síti děje něco divného, můžeme síť dočasně pozastavit, aby se mohla situace vyšetřit a zabránit se větším škodám. Role policajta je ale nevděčná a rozhodně ji dělat nechceme.
Kdo vlastně budou vaši první klienti?
V prvé řadě necílíme vůbec na koncové uživatele. Vedle nich ale máte na českém trhu směnárny a burzy jako Simplecoin či Anycoin nebo provozovatele krypto automatů, jako je naše dceřiná společnost WBTCB s jejími dvaceti tisíci klienty.
Stablecoin chceme vydávat pro těchto deset až patnáct největších hráčů. Pokud by se ukázalo, že zájem mít nebudou, je tu pořád naše WBTCB, která počáteční poptávku pokryje, protože ovládá třetinu nebo čtvrtinu českého krypto trhu.
Jak velký je dnes vlastně český trh se směnou kryptoměn?
Když to budu aproximovat z našich vlastních čísel, tak pokud budu předpokládat, že ovládáme něco přes čtvrtinu trhu, celkově se v Česku za rok mohou skrze kryptoměny protočit tři až čtyři miliardy korun.
Jak se na tržbách Bit.plus podepsal loňský „medvědí“ rok?
Na vrcholu býčího trhu v roce 2021 jsme se dostali na dvě miliardy tržeb. Loňský rok čísla spadla na 1,5 miliardy a pro letošek budeme rádi, pokud se dostaneme na miliardu. Těžkou hlavu si z toho ale nedělám, jsem extrémně disciplinovaný v nákladech, takže jsme stále v kladných číslech a čekáme na to, co bude příští rok, ke kterému vzhlížím s velkým optimismem.
