skip to main content

Krása podle zlatého řezu. Jedenáct nejhezčích rezidencí světových vládců

Reklama

Superlativ „nejkrásnější“ je ošidný a těžko se měří. Subjektivní kategorii krásy se skupina hypotečních odborníků pokusila opatřit exaktním vědeckým rozměrem. Pro hodnocení krásy nemovitostí použili vzorec zlatého řezu. Která vládní sídla jsou podle tohoto kritéria nejatraktivnější? 

Oficiální sídla světových vládců se liší tvarem, velikostí i stylem. Některá zainvestovali dávní králové, jiná nesou otisk architektů moderní doby. V rámci analýzy porovnávali odborníci zlatý řez, který ukazuje vyváženou a esteticky příjemnou kompozici každé rezidence. Z toho pak určovali, jak blízko jsou rozměry jednotlivých nemovitostí zlatému řezu. Čím menší je procentuální rozdíl, tím je sídlo podle této metody krásnější.

Miss vládních budov se stala londýnská Downing Street číslo 10. Pražský hrad skončil na jedenáctém místě. Nechal za sebou takové stavby, jako je sídlo předsedy vlády ve španělském Madridu, Palác Moncloa, nebo římský Kvirinálský palác, kde bydlí italský prezident.


1. Downing Street číslo 10, Londýn, Velká Británie

Pro někoho možná trochu nudný, ale minimální odchylka od zlatého řezu z něj dělá mezi sídly světových lídrů vítěze. Dům z roku 1684 je oficiální rezidencí britského ministerského předsedy.

Downing Street číslo 10, sídlo britského předsedy vlády. Odchylka od zlatého řezu 2,42 procenta.


2. Jubilee House, Accra, Ghana

Prezidentský palác zrekonstruovaný v roce 2008 sídlí v hlavním městě Accra a slouží jako rezidence a kancelář prezidenta Ghany. Při tvorbě komplexu, který tvoří čtyři budovy spojené vzdušným mostem, se architekti inspirovali slavnou Zlatou stolicí – trůnem ašantských králů a symbolem národní moci.

Jubilee House, rezidence ghanského prezidenta. Odchylka od zlatého řezu 7,79 procenta.


3. Královský palác, Amsterdam, Holandsko

Pískovcový palác z poloviny sedmnáctého století původně sloužil jako radnice. V roce 1807 ho král Ludvík Napoleon přestavěl na královský palác a rok poté se do něj přestěhoval. Dnes palác patří Nizozemsku a konají se v něm recepce a další oficiální akce při státních návštěvách.

Královský palác v Amsterdamu. Odchylka od zlatého řezu 8,44 procenta.


4. Prezidentský palác, Varšava, Polsko

Barokní palác byl svědkem mnoha historických událostí nejen lokálního, ale i světového významu. V roce 1955 tu byla mimo jiné podepsaná Varšavská smlouva. Jako palác nejvyšších státních představitelů začal fungovat v roce 1818, kdy se stal majetkem Polského království a následně sídlem ruských místodržitelů. Od roku 1995 je oficiální rezidencí polských prezidentů. 

Prezidentský palác ve Varšavě. Odchylka od zlatého řezu 11,26 procenta.


5. Bílý dům, Washington DC, USA

Bílý dům je oficiálním sídlem a pracovištěm amerických prezidentů. Jeho historie se datuje do konce osmnáctého století, kdy byl postaven na návrh architekta Jamese Hobana. Prvním prezidentem, který v budově sídlil, byl John Adams. Budova prošla mnoha rekonstrukcemi, poslední velká proběhla v roce 1961.

Bílý dům, sídlo amerických prezidentů. Odchylka od zlatého řezu 12,24 procenta.
Reklama


6. Marienborg, Lyngby-Taarbæk, Dánsko

Venkovský dům z poloviny 18. století slouží od roku 1964 jako oficiální rezidence dánského premiéra, není však sídlem vlády ani se tu neúřaduje.

Marienborg, rezidence dánského premiéra. Odchylka od zlatého řezu 13,34 procenta.


7. Prezidentský palác Ak Orda, Nur-Sultan, Kazachstán

Pracuje tady prezident Kazachstánu a sídlí v něm zaměstnanci prezidentské administrativy. Pyšní se modro-zlatou kopulí a zlatá barva je použitá na mnoha dalších místech paláce.

Prezidentský palác v Kazachstánu. Odchylka od zlatého řezu 21,83 procenta.


8. Císařský palác, Tokio, Japonsko

Komplex, který leží v parku tokijské čtvrti Chiyoda, zahrnuje několik budov, kterým vévodí hlavní palác. Vzhledem k tomu, že palác obývá císařská rodina, není běžně přístupný veřejnosti. Jeho brány se otevírají dva dny v roce – v den císařových narozenin 23. prosince a 2. ledna v rámci novoročních oslav.

Císařský palác v Tokiu. Odchylka od zlatého řezu 29,96 procenta.


9. Velký kremelský palác, Moskva, Rusko

Byl postavený mezi lety 1837 až 1849 na příkaz cara Mikuláše I. a je považovaný za symbol ruské moci a autority. Budova je 125 metrů dlouhá, 47 metrů vysoká a má rozlohu kolem 25 tisíc metrů čtverečních. Je reprezentačním sídlem ruských prezidentů a v jeho sálech se konají ceremoniály státního významu, například inaugurace, předávání řádů a vyznamenání. Jeho zdi viděly i podpis smlouvy o připojení Krymu k Rusku. 

Velký kremelský palác v Moskvě. Odchylka od zlatého řezu 31,20 procenta.


10. Hermitage, Dyrehaven, Dánsko

Barokní rezidenci postavili pro Kristiána VI. Dánského v letech 1734 až 1736. Od té doby se používá pro bankety během královských honů. Při stavbě se nešetřilo na nákladech, interiér je zdobený zlatem, stříbrem, hedvábnými tapetami a mramorem.

Dánský lovecký zámek Hermitage. Odchylka od zlatého řezu 31,56 procenta.


11. Pražský hrad, Praha, Česko

Historie nejvýznamnějšího českého hradu sahá do devátého století, kdy býval sídlem českých knížat a později králů. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské. Od roku 1918 v něm sídlí prezidenti. Jeho rozloha přes sedm hektarů mu zajistila místo v Guinnessově knize rekordů, coby největšího starobylého hradu na světě.

Pražský hrad. Odchylka od zlatého řezu 32,76 procenta.

Reklama
Reklama