Krize kolem pandemie koronaviru a s ní spojená karanténní opatření postavily celou naši společnost před zcela nové výzvy v oblasti zdravotní, ekonomické i sociální. Je to logické a dalo se to očekávat. Ukazuje se ovšem, že dříve netušené jevy mohou zasahovat i takové oblasti, kde bychom s tím příliš nepočítali.
Na nečekanou situaci v charitativní sféře upozornili pracovníci projektu Patron dětí, který spadá pod Nadaci Sirius Jiřího Šmejce.
Patron dětí zareagoval na koronavirovou krizi 14 dní po vyhlášení nouzového stavu. Zahájil sbírku na mimořádnou pomoc pro rodiny s nezletilými dětmi, které krize a s ní spojená opatření zasáhly.
Dárci začali solidárně naplňovat transparentní účet, z něhož putovala (a dodnes putuje) pomoc postiženým rodinám na nákup základních potřeb, balíků s potravinami a drogerií a na úhradu nájemného. Za první tři měsíce pomoci dokázal projekt vybrat více než 6,6 milionu korun a zpracoval 5100 žádostí o mimořádnou pomoc.
Díky tomu se jeho pracovníci dostali k velmi reprezentativnímu vzorku, který poskytuje o žadatelích mimořádně zajímavou statistickou informaci.
Pomoc jen pro potřebné
„Projekt Patron dětí stojí už od zahájení naší činnosti v roce 2017 na velmi pečlivém prověřování, zda jsou žadatelské rodiny skutečně v tísnivé situaci a zda nechtějí dobře míněné příspěvky od dárců zneužít,“ konstatuje výkonná ředitelka projektu Edita Mrkousová.
„Z tohoto principu jsme nehodlali slevit ani v mimořádné situaci uplynulých měsíců, a protože v tomto období nám denně přicházely desítky, někdy i stovky žádostí, nemohli jsme si nevšimnout obrovského množství těch, které byly nepravdivé, a v mnoha případech dokonce vysloveně podvodné.“
Z celkového počtu 5100 žádostí jich pracovníci projektu museli odmítnout 4335, tedy celých 85 procent.
„Nejčastějším
důvodem bylo nedodání vyžádaných podkladů, které by
prokazovaly vliv pandemie na rodinný rozpočet, jako například
výpověď z práce, snížení příjmu, přiznání ošetřovného
a podobně. Zbytek uváděl nepravdivé informace,“ říká Daniela
Balajková, risk manažerka projektu Patron dětí.
Syndrom natažené ruky
Některé
konkrétní případy jsou téměř neuvěřitelné. Například žena
ze čtyřčlenné rodiny se dvěma nezletilými dětmi popsala svou
zoufalou situaci, tvrdila, že ona i manžel pobírají nízké
invalidní důchody a kvůli koronaviru nemá manžel ani zakázky
jako OSVČ. Při prověřování se však zjistilo, že pisatelka
vykonává placenou funkci v zastupitelstvu jednoho krajského města
a rodina nouzí netrpí.
Další žadatelka tvrdila, že žije sama s dcerou a z důvodu pandemie je bez práce. Při kontrole se ukázalo, že jde o ženu, která už jedenáctkrát podvedla a obrala o statisíce korun různé firmy či realitní makléře, a dokonce i obecní úřad a jeden nadační fond.
Velmi často žadatelé dokládali nákupy účtenkami, které nebyly autentické, a dokonce obsahovaly položky jako parfémy, drahé exotické ovoce nebo nafukovací člun. Matky, které o sobě prohlašovaly, že jsou samoživitelky, mnohdy dlouhodobě žily ve společné domácnosti se stálým partnerem. Další žadatelé zatajovali exekuci.
„Nejhorší je, že odmítnutím pomoci celá záležitost zpravidla nekončila. Nepoctiví žadatelé se chovali, jako by měli na příspěvek nárok a my jsme měli povinnost ho poskytnout. Často byli agresivní a nechyběly ani výhrůžky,“ konstatuje provozní ředitelka projektu Patron dětí Svatava Poulson.
Co je vlastně úspěch…
„V rámci naší koronavirové pomoci jsme tedy zatím pomohli „jenom“ 760 rodinám a z vybraných více než 6,5 milionu korun jsme do této chvíle rozdělili ‚pouze‘ 3,2 milionu. Je to neúspěch?“ ptá se výkonná ředitelka Edita Mrkousová.
Vzápětí si sama odpovídá: „V žádném případě! Je přece správné počkat na ty, kteří opravdu pomoc potřebují, a ne peníze, které s těmi nejlepšími úmysly věnují stovky dobrých lidí, kvapně rozeslat podvodníkům. Jednou ze zásad našeho projektu je, že každá vybraná koruna doputuje k potřebným, a já jsem hrdá na to, že ji každý den naplňujeme. I když si asi umíte představit, kolik času a energie nás prověřování tak obrovského množství žádostí stojí.“
Edita Mrkousová dodává, že o to větší radost pak její lidé mají z dopisů, jako je ten, který jim poslala Michaela Kuncová, maminka čtyřletého Tadeáška: „Z celého srdce Vám děkujeme za podporu. Díky ní jsme v této těžké situaci mohli nakoupit základní potřeby a jídlo. Moc si toho vážíme. Překvapilo mě, jak pečlivě jste prověřovali, zda naši situaci skutečně zavinila koronavirová krize, ale uvědomila jsem si, že asi jen díky tomu je možné, abyste pomáhali rodinám, které to opravdu potřebují. Kdyby dar dostala každá, která požádá, bez ohledu na její skutečnou situaci, třeba by se na nás vůbec nedostalo.“
… a co z toho plyne
„Zkušenost,
kterou nám koronavirová krize přinesla, je sice poměrně smutná,
ale zároveň velmi cenná,“ uvažuje Edita Mrkousová. Podle ní
totiž jednoznačně potvrzuje správnost názoru, že pokud
neziskové organizace vybírají prostředky na charitu od veřejnosti
a konkrétních dárců, je jejich povinností – a jak se ukazuje i
naprostou nutností – pečlivě kontrolovat, ke komu tyto peníze
putují. V tomto smyslu apeluje i na ostatní neziskovky.
„To,
co jsme v uplynulých třech měsících zjistili a prožili, je
nesmírně vážné. Jedná se svým způsobem o fenomén, který
mimořádná situace vybudila až na extrémní míru. Nejhorší
přitom je, že zdroje na pomoc potřebným jsou velmi limitované,
takže každý, kdo se k dobročinným příspěvkům dostane
neoprávněně či podvodem, vlastně krade pomoc těm, kterým je ve
skutečnosti určena,“ uzavírá Edita Mrkousová.
Patron dětí je charitativní online projekt Nadace Sirius, jehož smyslem je pomáhat sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem a jejich rodinám v České republice. Od svého založení na konci roku 2017 již podpořil 2865 dětských příběhů částkou přes 37 milionů korun, na kterou se složilo téměř 20 tisíc dárců. Provoz projektu je plně hrazen Nadací Sirius, proto 100 procent všech darů putuje na konkrétní dětské příběhy. Dárci si sami určují, který dětský příběh podpoří. Každý příběh má svého patrona, tedy osobu, která potvrzuje, že potřeba dítěte je skutečná.
