skip to main content
Kryptoměny

Krypto green. Ethereum 2.0 chce pálit o 99,95 procent méně energie než doposud

Jedna z nejfrekventovanějších otázek posledních dní zněla: „Elone, tys to nevěděl?“. Muskova Tesla s velkými fanfárami oznámila, že bude za nové vozy přijímat platby i v bitcoinech, načež dupla na brzdu a platby v bitcoinu zase odmítla – kvůli enviromentální zátěži kryptoměny.

Energetická náročnost a uhlíková stopa Bitcoinu přitom není tajemstvím. Podle cambridgeského ústavu pro alternativní finance (CCAF) v současnosti Bitcoin spotřebovává přibližně 110 terawatthodin za rok, což je roční ekvivalent energetických nároků zemí velikosti Švédska či Malajsie, případně 0,55 procenta toho, co spotřebuje za rok celá planeta.

Muskův náhlý obrat je přičítán reakci na postup administrativy amerického prezidenta Bidena, která zvyšuje tlak na ekologickou šetrnost firem. Něco tak energeticky náročného, jako je Bitcoin, přestává hrát do karet podnikům, které chtějí dosáhnout na benefity zelené politiky.

Reklama

Jedním ze zřetelných signálů toho, o co v odmítnutí Bitcoinu Teslou kráčelo, byl kupříkladu krátký vzestup hodnoty kryptoměny Cardano, která šla nahoru ve chvíli, kdy bitcoin zareagoval naopak prudkým poklesem (z něhož se dosud úplně nevzpamatoval).

Cardano patří ke kryptoměnám, které využívají energeticky šetrnější algoritmus než Bitcoin. Zatímco ten funguje na principu „proof of work“, který má na elektrickou energii otesánkovské požadavky, v srdci cardana dýchá princip „proof of stake“.

První jmenovaný má těžaře, druhý validátory. Těžaři v rámci „proof of work“ těží za využití masivní výpočetní kapacity (při hledání čísla zvaného „nonce“), a proto je těžba bitcoinů tak energeticky náročná.

Bitcoin, ale i další rozšířená kryptoměna Ethereum doposud šlapou právě na energeticky náročném algoritmu proof of work. To se brzy změní.

Reklama
Proof of stake nevyžaduje energii takřka žádnou.

V rámci alternativního proof of stake se netěží, ale validuje – samotný systém vybírá pro takzvaný blok validátora. Právě na tento princip má Ethereum v rámci svého upgradu 2.0 a implementace zvané Casper přejít. Během několika měsíců tak hodlá snížit svůj dopad na životní prostředí o 99,95 procenta.

Každý validační uzel bude v Ethereu 2.0 ručit dvaatřiceti ethery – a to je právě ten „stake“, vklad, který slouží jako záruka. Tento princip na rozdíl od klasické kryptoměnové těžby (fungující na principu „work“, tedy práce vyžadující výpočetní výkon) nevyžaduje energii takřka žádnou.

Bitcoin, který pojede dál na proof of work a bude nadále využívat síť počítačů spuštěných čtyřiadvacet hodin denně, se tak v rámci tlaku na zezelenání kryptoměn ocitne v nevýhodě.

Spotřebu energie lze porovnat následným příměrem: zatímco transakce v bitcoinové síti vyžaduje 1 135 000 watthodin, což může ilustrovat kupříkladu 830 metrů vysoká nejvyšší budova světa Burdž Chalífa, současnou transakci v Ethereu lze vyjádřit sedmapadesátimetrovou šikmou věží v Pise: spotřeba činí 84 000 watthodin.

Ovšem očekávaná transakce v Ethereu 2.0, které přejde na proof of stake, by měla vyžadovat pouhých pětatřicet watthodin, což proti zmíněným budovám na grafu reprezentuje šroubek o délce 0,025 metru.

Přechod Etherea na proof of stake se chystá roky, ale momentálně je očekáván na konci letošního roku nebo v první polovině roku příštího.

Reklama
Reklama