skip to main content
Kryptoměny

Krypto v rukou nepřítele. Jak může Rusko pomocí kryptoměn obcházet sankce?

Kryptoměny zažívají čím dál častěji svoje „poprvé“. Není to tak dávno, co tu byla první pandemie, následovaná takovým převisem poptávky nad nabídkou, jakou západní svět v moderních dějinách nezažil, a inflací utrženou ze řetězů. A ještě dříve, než pořádně stačila nastoupit první krize, máme tu první válečný konflikt s celosvětovým dopadem.

Jednou z věcí, která ale pro kryptoměny rozhodně nová není, je jejich role při obcházení mezinárodních sankcí. Není divu, necenzurovatelná transakční síť nestojící na důvěře v jeden slabý článek – třetí stranu – patří od počátku mezi základní vlastnosti a často propagované liberální ctnosti veřejného blockchainu.

Vše odstartovaly zřejmě v roce 2011 Assangeho WikiLeaks, když využily bitcoin k dalšímu financování stránek poté, co je americké platební instituce a banky odřízly od financování skrze tradiční finanční systém. Assange chtěl dokonce platby v bitcoinu zavést již o rok dříve, ale neučinil tak na přímou prosbu Satoshiho, který se obával, že by tento krok mohl celý projekt v jeho počátcích poškodit a příliš brzy přilákat nežádoucí pozornost.

A měl nejspíš pravdu. Jednak tím otevřel Pandořinu skřínku a jednak zákaz nebo alespoň silná regulace kryptoměn od té doby nepřestává být nesplněným snem mnoha politiků, a to bez ohledu na to, jak demokratické režimy reprezentují.

Mít necenzurovatelnou platební síť je totiž dvousečná zbraň. Krásně to ukazuje právě rusko-ukrajinský konflikt. Na jedné straně stojí – převážně – bitcoin, který pomáhá běžným lidem nějak přežít a nepřijít o všechny úspory a rychle vznikají dobročinné sbírky v kryptoměnách na pomoc obětem konfliktu.

Na té druhé je pak velmi pravděpodobná možnost, že Rusko použije kryptoměny jako efektivní nástroj boje s mezinárodními sankcemi a odpojením z globálního finančního systému.

Již léta ostatně využívá poměrně úspěšně kryptoměny stejným způsobem Írán a v posledních letech dokonce i Severní Korea. Ne snad, že by před kryptoměnami k efektivnímu obcházení sankcí nedocházelo, ale ještě nikdy před tím to nešlo tak instantně a globálně. Kryptoaktiva navíc umožňují prakticky komukoli na světě aktivně zasahovat do politických a vojenských konfliktů na druhé straně světa. Stačí, aby byla protistrana otevřená používání kryptoměn.

Od Íránu po Rusko

Na Írán je ze strany USA uvaleno tolik sankcí jako na málokterou zemi světa. Nejen firmy, ale také řadoví Američané mají přísný zákaz jakýchkoli transakcí s íránskými firmami.

I proto v říjnu 2020 íránská vláda změnila legislativu tak, aby v zemi mohl bitcoin začít fungovat jako legální prostředek směny. Krok byl přímou odpovědí na vlnu sankcí amerického ministerstva financí vůči Íránu a umožnil využívat kryptoměnu k financování importu do země.

Tamní mineři získali možnost legálně těžit bitcoin za předpokladu, že jej následně smění íránské centrální bance Central Bank of Iran (CBI), která jej pak může používat pro platby v mezinárodním obchodu. Bitcoiny, které mineři CBI neprodali, považuje vláda za nelegální. Země sice umožňuje svým občanům legálně obchodovat s kryptoměnami, to ale podléhá dohledu a je objemově omezeno.

Mezi lety 2015 a 2021 země skrze podchycenou těžbu bitcoinu napumpovala podle forenzní blockchainové společnosti Chainalysis do služeb v zemi 186 milionů dolarů, přičemž drtivá většina těchto prostředků pochází teprve z loňského roku.

Zemi známé tím, že svým obyvatelům dotuje spotřebu elektrické energie, ale nepřináší bitcoin pouze samou radost. Jen za loňský rok musela dvakrát zakázat jeho těžbu kvůli častým energetickým výpadkům a sám íránský prezident prohlásil, že až 85 procent těžební aktivity v zemi představuje nelicencovaná těžba.

Odhadovaný podíl íránské těžby na globální bitcoinové hashrate je někde mezi třemi a čtyřmi procenty. O tom, že je tento model úspěšný, svědčí loňský report íránské prezidentské kanceláře. Dnes již bývalý prezident Hassan Rúhání v něm zdůrazňuje roli kryptoměn v tvorbě dalších příjmů země.

Reklama

Oblibu v těžbě kryptoměn ostatně sdílí tato země Středního východu s dalším dlouhodobě sankcionovaným státem – Severní Koreou. Ta je poměrně aktivní především v těžbě bitcoinu a na anonymitu uživatelů zaměřeného monera.

Ale u těžby to v Severní Koreji rozhodně nekončí. Podle únorové zprávy Organizace spojených národů financovala loni Severní Korea své vojenské programy z podstatné části díky tomu, že poměrně značný objem kryptoměn ukradla.

Podle zprávy pro Radu bezpečnosti OSN měli Severokorejci v letech 2020 a v první polovině roku 2021 z krádeží kryptoaktiv padesát milionů dolarů, což není až tak závratná částka. Chainalysis však již v lednu přišla s vlastním odhadem, který tvrdí, že ztráty jsou podstatně vyšší. Podle ní se měl severokorejským hackerům loni podařit historický rekord, který dělá úctyhodných 400 milionů dolarů (asi 8,5 miliardy korun) v ukradených kryptoměnách.

Pro zemi mají hrát takto získaná kryptoaktiva významnou roli v obcházení mezinárodních sankcí. Podle Chainalysis severokorejští hackeři jen v roce 2021 provedli minimálně sedm úspěšných útoků na velké kryptoměnové platformy. Oběťmi byly především centralizované burzy a instituce držící podstatné množství kryptoaktiv ve své úschově, zpravidla investiční firmy.

Za většinou útoků měla stát nechvalně proslulá hackerská skupina Lazarus Group s vazbami na severokorejskou rozvědku Reconnaissance General Bureau (RGB).

Skupina operuje od roku 2009, tehdy se ovšem ještě nespecializovala na kryptoměny. Těm přišla na chuť až mezi lety 2017 a 2018. Od té doby ukradla a vyprala každoročně kryptoaktiva v průměru za 200 milionu dolarů. Mezi nejúspěšnější akce skupiny patří například útok na kryptoměnovou burzu KuCoin z léta 2020, kde odcizila kryptoaktiva za 280 milionů dolarů.

Jak do toho zapadá Rusko

Pomineme-li současnou pozici Ruska, které se tento týden probudilo v podobné situaci, jaké již dlouho čelí výše uvedené státy, mají Rusové pro obcházení sankcí skrze kryptoměny i další předpoklady. V únoru představený ruský návrh regulace kryptoměn navíc ukazuje, že si k tomu země ještě před válkou připravovala cestu.

Rozhodně nejde o národ kryptem nepolíbený. Rusko je třetí až čtvrtý největší individuální dodavatel globální bitcoinové hashrate. Sám Putin ještě před válkou označil těžbu bitcoinu za jedno z ruských es v rukávu.

„Samozřejmě i zde máme určité konkurenční výhody, zejména pokud jde o mining. Mám na mysli hlavně přebytek elektřiny a dobře vyškolený, v zemi dostupný personál,“ prohlásil v rozhovoru pro moskevské Vedomosti.

Pokud jde o těžbu, je dnes tedy Rusko významnější než Írán. Většina operací navíc využívá k těžbě levné místní zdroje, jako je energie ze sibiřských vodních elektráren nebo těžba pomocí energie ze zemního plynu. V obou případech jde o zdroje, kterých se sankce nijak nedotknou. V druhém případě naopak dokonce těžba představuje zajímavé nové odbytiště zemního plynu, který budou Rusové potřebovat nějak využít.

Potenciál kryptoměn jako prostředku k obcházení sankcí navíc Rusko opatrně zkoumá již od roku 2019. Navzdory donedávna nejednoznačnému postoji ruské vlády ke kryptoměnám představuje Rusko zhruba dvanáct procent globálního kryptoměnového trhu. Jen podle samotné ruské vlády se v zemi každý rok uskuteční kryptoměnové transakce v hodnotě pěti miliard dolarů a Rusové vlastní kryptoměny odhadem za 26,5 miliardy dolarů.

Rusko má ale v krypto světě mimořádné postavení ještě z jiného důvodu, který není vůbec lichotivý. Stopy po zhruba třech čtvrtinách celosvětových příjmů z ransomware útoků v loňském roce vedly právě do Ruska. Tvrdí to alespoň šetření Chainalysis. Pokud procenta převedeme na hodnotu ve fiat měně, dostaneme se ke kryptoměnám za asi 400 milionů dolarů. Prostředky z většiny těchto útoků byly vyprané skrze služby určené primárně ruským uživatelům.

A právě zde by se mohl nalézat hlavní zdroj ruského financování skrze kryptoměny. V Moskvě, hlavně v legendárním mrakodrapu Vostok, sídlí kryptoměnové společnosti, které mají dohromady na svědomí celosvětově významný objem kryptoměnových transakcí spojených s praním špinavých peněz. Za loňský rok šlo každé čtvrtletí o stovky milionů dolarů, přičemž rekord představovalo druhé čtvrtletí, kdy se v Moskvě vypraly kryptoměny za 1,2 miliardy dolarů.

Toho si ostatně nejsou vědomi jen Rusové. V říjnu loňského roku administrativa amerického prezidenta Bidena vydala varování, že kryptoaktiva mohou efektivně podkopat širší americký sankční režim. A jak se ukazuje v posledních dnech, nervózní začíná být také Evropa, která právě v souvislosti se sankcemi na Rusko volá po větší regulaci kryptoměn. Doufejme, že se kvůli této nervozitě někomu nepodaří vylít s vaničkou i samotné dítě.