Kyjov je odedávna centrem folklorních tradic, nyní však bude i dějištěm moderního experimentu. V jihomoravském městě dojde ke spuštění pilotního projektu Corrency, jehož smyslem má být oživení lokální ekonomiky fatálně přidušené pandemií.
Podstatou Corrency je možnost placení u vybraných obchodníků a poskytovatelů služeb speciální měnou corrent. Díky ní budou mít zákazníci na vše padesátiprocentní slevu, poněvadž za každou jednu vloženou korunu dostanou jeden corrent.
Registrace do třicetidenního projektu začala už před Vánoci
a start originální platby byl původně plánován na 11. ledna.
Odložil ho nejvyšší protipandemický stupeň PES, který zavřel
většinu obchodů a provozoven, čímž ideu projektu dočasně
pohřbil. Jakmile ovšem PES povolí, vstoupí speciální měna v
Kyjově v platnost.
V rámci projektu může jednotlivec získat maximálně 800 correntů za 400 vložených korun.
„Každý corrent je krytý jednou korunou, kterých je zatím připraveno 800 tisíc. Pokud tedy dva tisíce obyvatel Kyjova dají dohromady 800 tisíc korun a dalších 800 tisíc dostanou, půjde ve prospěch tamější ekonomiky 1,6 milionu korun,“ vysvětluje filmový producent a internetový podnikatel v oblasti plateb Pepe Rafaj, který za projektem stojí coby investor.
A nejen coby investor. Rafaj je i otcem nápadu, jenž uspěl v hackathonu „Hack the Crisis“ (hackni krizi) vyhlášeném agenturou CzechInvest a ministerstvem průmyslu a obchodu. Na realizaci projektu dostali jeho tvůrci od ministerstva čtyřmilionovou dotaci z programu Czech Rise Up pro chytrá opatření proti dopadům covidové krize.
Dotace nesmí být použita na krytí correntů, takže celých
800 tisíc korun zainvestovala do podniku společnost I, Foundation,
jejímž jednatelem je právě Rafaj. Ten už měl z minulosti
zkušenosti s platebními systémy a model, který má fungovat v
Kyjově, ho napadl v dobrovolné karanténě během jarní vlny
koronaviru.
„Současná krize je krizí likvidity, protože domácnostem
budou čím dál víc docházet hotovostní peníze a začnou šetřit.
Lidé nepůjdou k holiči, ale ostříhají se sami, místo návštěvy
kina si raději film stáhnou. Stát přijde o značnou část DPH,
nutnou podmínku pro jeho fungování, a roztočí se nebezpečná
spirála,“ popisuje Rafaj motivaci vedoucí ke vzniku myšlenky na
specifickou měnu.
Zatímco stát z logiky věci podporuje firmy, Corrency se soustředí na jednotlivce. Dvojnásobek vkladu, který zájemce za vložené koruny dostane, nemůže libovolně prohýřit a nemůže jej ani ušetřit – musí jej naopak do 30 dnů utratit u regionálních podnikatelů ve městě, kteří se do systému zapojili. Tím má být opětovně nahozen motor lokální ekonomiky.
„Stát svými programy poskytuje podle ekonomické teorie helicopter money: podporu praktikuje jakýmsi plošným finančním bombardováním. Náš projekt jde v tomhle světle označit za dron money, protože dáváme cíleně peníze subjektům, které se do projektu přihlásily,“ říká Rafaj.
Vše se děje s podporou města. „Hledali jsme, kde projekt spustit, jednali s několika městskými částmi Prahy nebo se Zlínem, ale spíše v teoretické rovině. Pak jsme se potkali s kyjovským starostou Františkem Luklem a věc dostala rychlý spád. Podepsali jsme memorandum o spolupráci a teď už jen čekáme na vhodný termín,“ líčí Rafaj.
Podle muže, jehož společnost kryje kyjovskou měnu tou českou, je v obci se zhruba 11 tisíci obyvateli o corrent zájem. Rafaj tvrdí, že mnohdy jde o rodinné příslušníky, čímž se synergicky násobí finanční potenciál.
Zásadním rysem projektu musela být jednoduchost. Informace o utracených correntech najdou zákazníci v mobilu, po každé provedené platbě jim přijde SMS s novým zůstatkem. Obchodníci zase po platbě odešlou textovku do systému a zpět přijde zpráva, kolik má klient na místě zaplatit v korunách. Druhá část platby doputuje další pracovní den na obchodníkův účet v bance.
Kromě zákazníků by měli z projektu profitovat majitelé obchodů, řemeslníci či třeba kadeřníci. A také vinaři tvořící pevnou součást kyjovského koloritu, díky čemuž dostali výjimku: za correnty totiž jinak nelze nakupovat alkohol a cigarety a nelze jejich prostřednictvím ani sázet.
Co bude ze všeho mít samotný investor? „Snad to nebude znít hloupě, ale na prvním místě skutečně stál nesobecký zájem pomoci,“ říká Rafaj. „Sekundárním efektem samozřejmě může být, že pokud se místní byznys rozhýbe, budou příležitosti k případnému zisku mnohem variabilnější a četnější.“
Premiéra projektu je nachystána v Kyjově, idea je ovšem univerzálnější. Protože má Rafaj úzké vazby na kulturu, jmenuje za všechny právě tento segment: corrent by podle něj mohl pomoci třeba divadlům, až otevřou a budou rychle potřebovat zaplnit hlediště.
