Dva a půl tisíce kilometrů po silnicích, které mají charakter. Dva a půl tisíce kilometrů s auty, které mají příběh. Dva a půl tisíce kilometrů, které navždy zůstanou v hlavě. S padesátkou veteránů jsme projeli trasu z Prahy až do Neapole.
Můžete se na cestu dlouhou dva a půl tisíce kilometrů z Prahy do Neapole vydat ve vlastní „kachně“. Pro ty, jimž to nic neříká, tak v Citroënu 2CV. Rok výroby 1986. Pořád nic? Pak zkusím Četníky ze Saint Tropez a tu poněkud šílenou jeptišku, která právě v takovém autě jezdila.
Těšíte se, jenže když se dva týdny před cestou podíváte na trasu, kterou máte zdolat během pěti dnů, začnete o něco víc přemýšlet a dojde vám, že: a) je to vážně dálka, b) Alpám, tedy dlouhým kopcům nahoru a následně i dolů, se opravdu nevyhnete (Brennerský průsmyk included), c) vaše auto má výkon 26 koní, d) sedadla, na nichž budete denně sedět nějakých osm hodin, představují zohýbané trubky s pružinami potažené látkou, e) auto, s nímž hodláte vyrazit, za posledních deset let na jeden zátah ujelo nanejvýš 60 kilometrů výletním tempem, f) kachna má bezpečnostní prvky na úrovni jen o málo vyšší, než jaké má motorka. Tohle všechno vám běží hlavou, až dospějete k tomu, že těch zhruba pětkrát 500 kilometrů denně nechcete udělat jednak svému autu, ale hlavně ani sobě.
V článku se dočtete:
- Třetí den je krizový. Jaké překvapení si BMW M6 připravilo?
- Jak dopadl přes 100 let starý italský veterán podnikatele Lubomíra Pešáka?
- Co se posádce Forbesu stalo při průjezdu po slavném Amalfitánském pobřeží?
