Zajistit efektivní správu majetku či jeho předání další generaci může být velká výzva. Stále oblíbenější variantou jsou proto svěřenské fondy, které nabízejí vysokou ochranu před nejrůznějšími riziky.
„Třeba před těmi v podobě partnerů, které si najdou potomci zakladatele,“ říká Jakub Hollmann, předseda správní rady společnosti CCS Premium Trust.
Že je dobré si vyřešit majetkové poměry dříve než později, to obvykle pozná každý. Někdy taková situace nastane i za krajních okolností. „Už jsme řešili svěřenský fond i pro klienta ve vazbě,“ říká Jakub Hollmann, který se tématu správy majetku dlouhodobě věnuje.
„Nebyl odsouzen, ale uvědomil si, že radost netrvá věčně a najednou zjistil, že je třeba, aby měl majetek uspořádaný.“
Nepředvídatelná budoucnost a s ní spojené velké množství rizik jsou důvodem, proč řešit správu majetku včas a dopředu nastavit mechanismy, které se spustí v případě jakékoli krizové události. Na pozdější řešení už nemusí být prostor. Hollmann zažil i případ, kdy se majitel firmy ocitl po úrazu v kómatu – a najednou nebylo jasné, co s firmou dál.
„Svět okolo nás je tak rychlý, že jakékoli klopýtnutí a neaktivita znamená ohrožení majetku i firmy. Neřídíte podnik dva tři měsíce, neplatíte faktury a hned je na vás podán návrh na insolvenci,“ varuje Jakub Hollmann.
Závěti na ústupu
Správa majetku může mít řadu forem – prostřednictvím obchodních korporací a holdingových struktur až po nadační a svěřenské fondy.
„Pokud hledáte právní formu pro obchodní styk se zahraničím, budete si zakládat nadační fond. Jestliže chcete spravovat rodinný majetek, zvolíte svěřenský,“ dodává zkušený advokát, který je zároveň společníkem v advokátní kanceláři Císař, Češka, Smutný.
Všechny varianty mají podobné transakční náklady, výběr vhodné formy proto záleží především na záměru vlastníka. Rozhoduje, zda se snaží o eliminaci rizik, uspořádání majetkových poměrů v rodině, nebo zda je jeho primárním cílem zajistit prosazení určitých pravidel.
Ty mohou mít i netradiční podobu, například podmínku dostudovat nebo doživotní péči o zakladatele.
O volbě vhodné formy správy majetku rozhoduje také to, zda si vlastník přeje, aby beneficienti byli anonymní, nebo zda je přesvědčený, že jeho potomci ještě nejsou svými zkušenostmi, vzděláním či morálně připraveni na získání velkého objemu majetku, a proto hledá nástroj, jak zajistit distribuci majetku v delším čase. Právě tyto možnosti nabízejí svěřenské fondy.
V současnosti je v Česku zaregistrováno téměř pět tisíc svěřenských fondů a zájem o ně roste. „Odhadujeme, že do roku 2030 bude svěřenských fondů třicet tisíc. Ti, kteří mají majetky středních a vyšších hodnot, už nebudou za pět let vůbec přemýšlet nad darovací smlouvou nebo závětí,“ tvrdí Jakub Hollmann.
Ještě před několika lety měli zájem o svěřenské fondy primárně podnikatelé, jimž bylo šedesát let a více a usilovali o mezigenerační transfer.
„Dnes je standardní klient o deset až dvacet let mladší, přicházející s tím, že chce ochránit majetek před riziky. Vloží ho proto do svěřenského fondu a má ho takříkajíc pod jednou střechou. A to se počítá,“ říká Jakub Hollmann.
Podstatný je každopádně i výběr vhodného správce. Zakladatel mu stanoví mantinely pravidel, v nichž se může pohybovat, a správce má plnou zodpovědnost za to, aby nedošlo k jejich překročení.
„Především by se mělo jednat o důvěryhodnou osobu, která je dostatečně odborně vzdělaná na to, aby byla schopná spravovat daný typ majetku, který se ve svěřenském fondu nachází,“ podotýká Hollmann.
„Jiné vzdělání potřebujete ke správě svěřenského fondu, ve kterém jsou nemovitosti, jiné pro fond, ve kterém je obchodní společnost, která vyžaduje denní operativu.“
Nastavit pravidla
Ve chvíli, kdy se podnikatelé zamýšlejí nad tím, co udělat se svým byznysem, nabízí se nejjednodušší cesta, kterou je jeho prodej. „Exit z podnikání ale většinou přinese jen chvilkovou radost, zatímco pokus o předání je sice náročnější, ale může přinést mnohé benefity včetně zachování firemní filozofie,“ je přesvědčený Jakub Hollmann.
„Podnikatelé by také měli zvážit, zda chtějí, aby jejich potomci žili v zemi, která je z hlediska podnikání anonymní strukturou zahraničních fondů a nadnárodních korporací, které skupují české rodinné podniky.“
Důležitým aspektem správy majetku je také takzvaná family governance. Ta upravuje vztahy členů rodiny s rodinným podnikem, aby došlo k jeho snadnému mezigeneračnímu převodu.
Vlastníky vede k tomu, aby uvažovali o majetku jako celku a dali mu jasná pravidla tak, aby byla zachována harmonie mezi jednotlivými členy rodiny a spolu s ní i firemní kultura a filozofie podnikání vlastníka.
Sepsaná pravidla mohou mít různou formu, stejně jako orgán, který je bude vymáhat prostřednictvím různých forem. Může tak vzniknout například rodinná ústava, na jejíž dodržování dbá rodinná rada.
I u nich se ale v praxi mohou vyskytnout problémy, protože sice upravují chování mezi jednotlivými rodinnými příslušníky, ale k ničemu je příliš nezavazují.
„Jestliže rodinnou radu a ústavu transformujete do svěřenského nebo nadačního fondu, zavážete členy rodiny určitými pravidly,“ radí advokát.
V případě, že to vlastník povolí, může rodinná rada v rámci svěřenského fondu rozhodovat například o koupi a prodeji majetku, financování vzdělání potomků či o samotném zrušení fondu nebo přijetí nového beneficienta.
Ještě, než se majetek do fondu vloží, provádí se jeho daňová a právní analýza a hledá se nejvhodnější forma pro jeho správu. Do fondu lze vložit v podstatě vše, včetně známek a mincí. „Po klientech chceme, aby si udělali veškerý soupis svého majetku. Často až v této chvíli si v něm udělají pořádek,“ zamýšlí se Jakub Hollmann.
Komu budu předávat? Kdy? Co? „To jsou přesně otázky, které si klade vlastník, který nepřemýšlí o alternativách. Takové otázky směřují k jedinému bodu, kterým je čas vypořádání majetku. Zde je ale velké riziko jeho znehodnocení a poškození rodinných vztahů,“ říká expert na svěřenské fondy a autor knihy Svěřenské fondy pro praxi.
Vlastník, který nemyslí lineárně, bude přemýšlet nad sofistikovaným řešením. Bude chtít majetek distribuovat v čase a chtít po dědicích, aby si zasloužili to, co vybudoval. „Postaví je před životní zkoušku, protože přechod majetku pouze na základě pokrevního příbuzenství je jednoduše málo,“ říká Jakub Hollmann.
Výzvou pro předání majetku mohou být nejen komplikované vztahy v rodině, ale i problémy s partnery dětí zakladatelů. „Největším nepřítelem family governance jsou partneři potomků. Vždy se v rodině objeví nějaká velká nezištná láska. Do doby založení fondu se dá předstírat cokoli,“ poodhaluje možné problémy Jakub Hollmann.
Toto riziko je možné eliminovat nastavením vnitřních pravidel, kdy názor partnera či partnerky sice lze respektovat, ale nebude rozhodující. Ochranu ve svěřenském fondu je třeba nastavit i před samotnými dětmi, které mohou procházet bouřlivým obdobím.
„Ne každý je tím rodinným princem a princeznou, který dělá radost svým rodičům a vede spořádaný život. I na takové situace ale může svěřenský fond při správném nastavení pamatovat.“
