skip to main content
Malá firma

Lásku k datlím našla v Dubaji. Teď ji chce česká podnikatelka přenést i k nám

Někdy musíte odletět tisíce kilometrů daleko, aby se zrodila láska. Češka Magda Hornová ji našla v Dubaji. Mýlí se ale ten, kdo hádá, že šlo o lásku k člověku. Drobná blondýnka se překvapivě zamilovala do ovoce, přesněji do datlí. A protože podobný zážitek chtěla zprostředkovat i ostatním, založila firmu na jejich distribuci.

Cesta k exotickému ovoci se začala odvíjet před třinácti lety, kdy se Magda i se svou rodinou přestěhovala na Blízký východ. Společně s manželem pracovali v Dubaji pro novoborskou firmu Lasvit, a světu tak představovali to nejkrásnější z českého skla. Zároveň objevovali to nejlepší ze Spojených arabských emirátů.

„V arabských zemích je naprosto běžné, že vás pohostí kávou a datlemi. My je zpočátku nejedli, protože jsme si dobře pamatovali to scvrklé nepříliš lákavé ovoce, které před vánočními svátky zakoupíte v českých obchodech, v nevzhledném platíčku z plastu. Položíte ho na sváteční stůl a po Vánocích ho zase vyhodíte, protože je tuhé a nikomu vlastně nechutná,“ říká s úsměvem Magda Hornová.

Nejdříve se tedy museli zbavit předsudků a zjistit, že datle, které jim nabízejí jejich dubajští hostitelé, se od těch „českých“ liší asi jako lamborghini od dacie. Vedle skvělé chuti navíc objevili i jejich nutriční výhody.

Datle mají dostatek vlákniny a mohou se chlubit i dlouhou řadou vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Například díky vysokému obsahu draslíku a hořčíku pomáhají regulovat krevní tlak. „V arabských zemích se jejich konzumace doporučuje hodně v těhotenství, protože změkčují porodní cesty,“ dodává Magda Hornová.

Už před lety se tak začal rodit nápad, že když z Čech vozí do světa sklo, mohla by zase na oplátku do Čech přivézt něco ze světa. Tak proč ne právě datle? „Ano, bylo to i ze sobeckých důvodů, protože jsme věděli, že nám budou chybět,“ přiznává podnikatelka.

Magda Hornová, majitelka Datlea

Odchod z Dubaje a následné nastartování nového podnikání urychlila pandemie covidu, která uzavřela hranice mezi státy a rodina se nemohla setkávat se svými blízkými v Čechách, jak byla zvyklá. „Pro nás bylo vždy důležité, aby děti udržovaly vztah s prarodiči a vídali se spolu co nejvíce. To, že jsme byli kvůli covidu odřízlí, náš odchod zpět do Čech jen urychlilo,“ přiznává.

Protože oba rodiče chtěli, aby děti řádně ukončily školní rok, měla v Dubaji na přípravu své firmy zhruba rok času. Na spolupráci se dohodla s tamní rodinnou farmou, od níž datle kupovali, a začala chystat zázemí pro e-shop i řešit legislativu. Dovážet potraviny do Evropské unie totiž není úplně jednoduché.

„Když jsem měla na Blízkém východě na starosti finance a audity, říkala jsem si, že už asi nepoznám nic horšího, ale unijní zákony mě vyvedly z omylu. Jeden odkazuje na druhý, jedna vyhláška na další, řešíte, co musí být uvedeno na etiketě, protože třeba v Emirátech mají jiný pohled na to, jak se uvádějí ingredience…,“ nastiňuje Hornová.

Předplatné Forbesu

Než se vrátili zpět do Čech, založila firmu, zařídila sklad a domluvila se na dopravě s tím, že první datle začne do země dovážet až po létě. V srpnu a září totiž probíhá sklizeň nové úrody a Magda chtěla mít plody co nejčerstvější.

Rozhodla se pro leteckou přepravu, aby je do země dostala rychle a hlavně v režimu kontrolované teploty. První úspěchy se dostavily prakticky okamžitě, téměř bez marketingové kampaně.

Skoro by se dalo říci, že si datle našly cestu k českým zákazníkům podobně, jako se šířila lidová slovesnost. Komu sušené plody zachutnaly, řekl o nich známým.

V nabídce má firma několik druhů: neupravené, v kombinaci s krémem či čokoládou, i jako bonboniéru. Právě tu si zákazníci oblíbili a hlavně před Vánoci ji třeba majitelé firem dávali svým zaměstnancům jako dárek.

Reklama

„Byla bych ráda, aby lidé objevili skvělou chuť datlí a věděli, že se od sebe liší, jako je tomu třeba u jablek. Některá chutná sladce, jiná karamelově, další je úplně měkká, že ji můžete lehce rozmačkat vidličkou téměř na kaši,“ popisuje podnikatelka.

Navíc je lze začlenit i do běžného jídelníčku a mohou být rovněž součástí slaných receptur. „Když chodily mé děti v Emirátech do školy a chtěly něco sladkého, dala jsem jim datle. Stejné to bylo, i když sportovaly. Výhoda je, že se po nich necítíte těžce, ale zároveň máte potřebnou energii,“ pochvaluje si Hornová.

A protože její děti se věnují gymnastice i v Čechách, dohodla se společně s organizací pořádající gymnastické soutěže, že datle představí i dalším rodičům a dětem – aby věděli, že energii lze do těla dostat i bez rafinovaného cukru.

Datle dováží podnikatelka z Emirátů, Saúdské Arábie a Palestiny. Aby ale podpořila i českou ekonomiku, rozhodla se vyrábět některé produkty přímo v Česku. Jako první uvede na trh tři marmelády.

„Spojila jsem se s Hanou Šindlerovou z firmy Marmelády s příběhem, která staví na podobném přístupu jako já, a v tuto chvíli máme tři marmelády: jenom z datlí, borůvkovou s příměsí datlového sirupu a pomerančovou s datlí,“ prozrazuje.

Na spolupráci se chystá i s Pražskou čokoládovnou, s jejímž majitelem Petrem Kovaříkem se Hornová zná z Dubaje, kde myšlenku možného spojení obou produktů načali. Své datle chce namáčet v jejich veganské čokoládě.

Zájem zákazníků je podle ní jak o datle přírodní, tak o zmíněné speciality. Datle udrží svoji kvalitu déle než rok a nejlepší jsou, když mají pokojovou teplotu. Skladovat by se však měly v suchu a chladu.

Plody datlovníku pravého se pěstují na mnoha místech světa, dokonce i v Americe. Blízkovýchodní klimatické podmínky jim svědčí nejlépe. Dostatek sluníčka i vláhy dodává šťavnatost a například v Palestině se daří datlím madjool, které mají tenkou slupku.

Prémiovou kvalitu podtrhuje podnikatelka i balením, které chtěla mít co nejekologičtější. K přepravě používá papírové krabice, jejichž princip otevření je založený na jednoduchém odtržení proužku. Jako výplň slouží dřevitá vlna, což je vedlejší materiál z pil.

„Jednak zboží skvěle ochrání a pak ji taky můžete zrecyklovat stejně jako papír, nebo ji dáte jako podestýlku pod morče či na zahradu pod jahody,“ nastiňuje žena, která s prodejem pod značkou Datlea začala začátkem loňského listopadu a po pěti měsících se jí na tržbách vrátila počáteční zhruba milionová investice.

Měsíčně prodá výrobky za sto padesát dvě stě tisíc korun a momentálně hledá větší sklad i proto, že počítá s velkou kapacitou na Vánoce. Sama by ale datlím přála, aby si k nim nacházeli lidé cestu celoročně a běžně je zařazovali do svého jídelníčku.

„Cesta k vlastní firmě nebyla jednoduchá, ale věřím, že už mám to nejtěžší za sebou a těším se na nové výzvy, zejména na představení vlastních nových produktů,“ uzavírá Magda Hornová.