Fanfarón je podle slovníku mluvka, vejtaha, muž poněkud snobského a hlučného chování. Možná že ano. Ale pro tenhle účel je to taky člověk, který má rád život, ví, že není moc dlouhý, a hodlá si ho pořádně užít. A taky ví, že si možná žijeme nad poměry, ale pořád ještě pod naši úroveň.

Takže Fanfarón bude vybírat z toho nejlepšího, co se mu připletlo do života a mohlo by se vám to taky líbit.

Tohle je fanfarónův sen. Nejspíš nejluxusnější vana v Česku. Vana měděná, vana hluboká, vana obklopená jedinečnou krásou. Je to totiž vana královská. Je to vana pro anglického krále Edwarda VII. A nejlepší na ní je, že může být i vaše. Třeba jenom na půl hodiny, na hodinu, ale prostě jenom a jenom vaše. Protože, proč by se člověk nemohl občas cítit jako král, no ne?

Tuhle krásu najdete v Mariánských Lázních v hotelu Nové Lázně. Král Edward, co měl za matku tu slavnou Viktorii a vládl velkému kusu světa na začátku dvacátého století, jezdil do Mariánek rád – byl tu devětkrát. Bydlíval v hotelu Weimar, který se potom časem, v němž jsme si vybrali špatnou stranu, přejmenoval na Kavkaz.

V Nových Lázních, což je dnes komplex pěti hotelů, Casina a neskutečných podzemních bazénů, mu ale připravili Královskou kabinu. Bylo to v roce 1896, což potvrdí i letopočet na mimořádně propracovaných dlaždičkách z Rakovníka, které se v perfektním stavu dochovaly a dávají celému prostoru atmosféru orientálního luxusu.

Všechno je tady dotažené do nejmenšího detailu, dlaždice, krásné osvětlení, dřevěné obložení… Odpočívárna a převlékárna. Malby na stropu, na stěně, kde najdete i kůži z pantera, překrásný porcelán.

Až se budete nořit do hluboké vany, kterou vám naplní tak akorát teplým Ambrožovým pramenem, můžete si představovat, jak to tady asi měl na přelomu století král Edward, který sem jezdil jako Lord Renfrew, vévoda z Lancasteru, princ z Walesu i jako král impéria, nad nímž slunce nezapadá. Naposledy tu byl v roce 1908 a to ho tu navštívil Winston Churchill.

Edward byl v té době vyhlášený playboy Evropy, přezdívalo se mu Edward Caresser, v roztomilém českém překladu Edvard Rozkošník, slabost pro ženy nijak nezakrýval a v dnešní době by ho za všechny ty avantýry nejspíš ukřižovali.

Herečky, matka Winstona Churchilla, babička Camilly, dnešní partnerky následníka trůnu Charlese, desítky kurtizán… I tady měl aférku, poněkud nestylově s místní kloboučnicí Mici Pistl. K tomu vypil tolik champagne a vína, že by se v tom mohly koupat v Mariánkách generace, vykouřil dvacítku cigaret a pět doutníků denně a ani u stolu nebyl zrovna zdrženlivý.

I proto vlastně byl tady, v Mariánkách – měl 115 kilo, „poněkud nemotornou chůzi a krátký dech“, jak psal doktor Ott při králově prohlídce. Ve své královské kabině měl proto i speciální křeslo-váhu (to je tam ostatně dodnes!) a místní doktoři mu ordinovali dietu, každé ráno si mohl vybrat ze dvou různých menu a korzoval, samozřejmě za velké pozornosti všech, po mariánskolázeňské kolonádě. Jako jeden z prvních se tu taky proháněl v automobilu, tenkrát to byl Mercedes 25 dovezený z Vídně. Ale zpátky do vany.

Edward VII. v civilu. | Foto Wikipedie

Vy si tuhle čistou pozemskou rozkoš můžete dopřát taky. Stojí to včetně procedury 1300 korun, což je za královskou koupel, uznejte, zcela nefanfarónská cena. Ostatně, když Edvard Rozkošník nebyl v Mariánkách, taky se dala pronajmout i tehdy – za pět zlatých, což byl obnos na 100 kilo žita nebo jedny lepší kalhoty…

Vy se za třináct stovek budete nabíjet minerální energií, kochat krásou vážně neskutečnou a pokoušet přemluvit milou paní lázeňskou, aby vám místo nabízené minerálky v lahvi přinesla raději Veuve Clicquot Ponsardin. To tady Edward popíjel podle dobového menu při historickém setkání s rakousko-uherským císařem Franzem Josefem, který za ním do Mariánských Lázní v srpnu 1904 přijel.

Byla to velká, velká sláva, a protože dva státníci nemůžou být společně ve vaně, to dá rozum, vybudovali tady v Nových Lázních jednu podobnou, císařskou koupelnu, i pro Františka i Josefa.

Takže, tahle vana, tahle koupelna všech fanfarónů, je k dispozici i vám. Teď. Teď. Prostě teď.

P.S. Kdyby se vám ty královské vany fakt hodně zalíbily, je tady prý po Edwardovi ještě jedna zajímavá. Tentokrát v Paříži, ve tvaru labutě, s mořskou pannou na přídi ve slavném nevěstinci Le Chabanais. Tuhle vanu prý neplnila minerálka z Ambrožova pramene, ale sto litrů šampaňského.

Křeslo lásky a vana ve tvaru labutě ze slavného nevěstince Le Chabanais.

Výbava koupelny zahrnovala „siege d’amour“, křeslo lásky, které na rozdíl od toho mariánskolázeňského nikoho nevážilo, ale prý poněkud těžkotonážnímu královi pomáhalo při „ménage a tróis“. Bohužel, tento nejluxusnější bordel Evropy zhasl červené lucerny v roce 1946 a labutí vanu koupil někdo v aukci v roce 1951…

Takže buď si ji seženete, nebo musíte vzít za vděk tou mariánskolázeňskou. Stojí rozhodně za to!