skip to main content
Forbes

Lepší Česko: Škola budoucnosti je ve znamení nesobeckých dovedností i kratší výuky

2 minuty čtení

V českém školství je co zlepšovat a koronavirová pandemie ještě více poodkryla místa, která ukrývají nedostatky. Na tomto závěru se vesměs shodli reprezentanti tuzemského vzdělávání v rámci panelové diskuse, jež byla součástí digitální konference Forbes Lepší Česko.

Zajedno jsou i v tom, že zcela nová situace, kvůli níž desetitisíce žáků musely vyměnit školní lavice za výuku prostřednictvím počítačů v pohodlí domova, školství v ledasčem prospěla. Žáky a učitele vynesla ze stereotypu, naučila je větší flexibilitě a zapojila do výuky technologie.

Reklama

Přesto distanční výuka podle ministra školství Roberta Plagy nemůže plně nahradit prezenční vzdělávání. S tím souhlasí také Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje a někdejší rektor Vysoké školy báňské v Ostravě. Podle jeho slov je potřeba dořešit některé záležitosti, jako je nedostatečná digitální infrastruktura. Upozornil například na to, že řada míst v jeho regionu nedisponuje vyhovujícím signálem.

Ještě podstatnější podle něj ale možná je odlišný přístup učitelů. „Byli tací pedagogové, kteří to zvládli perfektně a distanční vzdělávání je bavilo. Byli tu ale i takoví, kteří odeslali e-mailem úkoly a tím to pro ně skončilo. Je proto potřeba pracovat na metodice, aby se výuka učitelů sjednotila,“ zmínil Vondrák.

Reklama

Ministerstvo školství již ostatně připravilo pilotní program, který by měl od nacházejícího pololetí na vybraných školách ukázat a otestovat, jak by do budoucna mohla kombinovaná výuka vypadat.

Vizionář a zakladatel ScioŠkol Ondřej Šteffl nicméně zastává názor, že testování ukáže to, co už je nyní zřejmé. Tedy že někdo na tom bude hůře, jiný lépe. „Logické řešení by tak bylo individualizovat výuku. Umím si představit, že některé děti budou chodit do školy jednou týdně, některé zase třikrát. Vím ale, že to je ideál a od toho jsme daleko,“ uvedl, vědom si toho, že takový přístup nemusí vyhovovat každému.

Epidemie podle něj nicméně ukázala, že povinné školní výuky nemusí být v budoucnu tolik. „Do jarní koronakrize děti trávily ve škole šest hodin denně, teď netráví žádnou. Nějaký kompromis by byl ideálním řešením. V mnoha případech se děti naučí doma více, než když jsou ve škole, proto bych měl na pana ministra návrh, zkraťte tu školu trochu,“ apeloval Šteffl na Plagu.

Zajedno byli naopak aktéři debaty v tom, že by se kromě vědomostí měly školy v budoucnu více zaměřit na výuku kritického myšlení, prezentačních dovedností či práce se sebou samým, aby lidé byli například připraveni zvládat stres. Cílit by se také více mělo na nesobecké dovednosti, jako je třeba učení pomáhat druhým, kteří pomoc potřebují.

Reklama
Reklama