skip to main content
Technologie

Lékaře vzdělává pomocí rozšířené reality. Teď je k tomu nejlepší chvíle, říká Tereza Dvořáková z Frusacku

3 minuty čtení

Doba covidová s sebou bezpochyby nenese jen samá negativa. Od jara trvající pandemie má i své klady – probouzí v nás kreativitu a nutí přicházet s nápady, jak co nejlépe pokračovat v zajetém životě i přes veškeré překážky a omezení.

S vlastním řešením přišla v nepohodlné situaci i Tereza Dvořáková, jedna ze spoluzakladatelek české firmy Frusack, která vedle řízení vlastního byznysu zároveň vyučuje anatomii na 3. lékařské fakultě univerzity Karlovy.

Stejně jako všichni ostatní pedagogové byla i ona s jarními omezeními nucena přizpůsobit se výuce na dálku. Jenže právě obor zabývající se stavbou těla, k jehož správné výuce jsou zapotřebí desítky exemplářů, se prostřednictvím běžných online komunikačních platforem učí poměrně složitě. 

Reklama

„Výuka anatomie je téměř ze 70 procent praktická, takže jsem od začátku věděla, že přes webkameru to bude oříšek,“ vysvětluje Tereza své zkušenosti z výuky, které se věnuje už šest let.

Jako na zavolanou se ale díky Romanu Wernerovi z technologické firmy DEV:G dostala k chytrým brýlím Hololens 2, za jejichž vývojem a výrobou stojí Microsoft. Ty umějí pracovat s rozšířenou a virtuální realitou, díky které může jejich nositel streamovat vše, co sám vidí, komukoliv jinému.

Tereza Dvořáková využívá brýle v denní výuce anatomie na 3. lékařské fakultě univerzity Karlovy

Ačkoliv se jako hlavní záměr technologické vychytávky prezentuje její využití pro zaučování juniorních techniků, Tereza rychle zareagovala na komplikovanou situaci a rozhodla se brýle vyzkoušet k výuce svých studentů. Tímto způsobem je využívá už několik měsíců a tvrdí, že online výuka se díky tomu alespoň částečně přiblížila té prezenční. 

„Popisuji různé části lidské kostry a na kostech pojmenovávám malinké části. To bych na webkameře prezentovala opravdu těžko a takhle je to, skoro jako kdybych v učebně skutečně stála,“ vysvětluje způsob, jakým brýle téměř dennodenně používá. 

Reklama
Související vydání

„Kromě reálných věcí přede mnou navíc můžu zobrazit i libovolné hologramy či 3D modely. Do místnosti si před sebe postavím třeba model kostry a rukama nebo virtuálními značkami na ní vyznačuji vše, co potřebuji,“ vyjmenovává Dvořáková další výhody.

„Člověk si tak vlastně vytvoří svou vlastní virtuální učebnu. I když před vámi reálně nikdo nesedí, bezpochyby je to pro všechny nastávající lékaře pochopitelnější, než kdybych je učila jen na webkameře nebo popisovala prezentaci,“ dodává.

Ačkoliv jsou brýle mezinárodně dostupné už delší dobu, tuzemský trh o nich zatím příliš neví. V Česku není dostatečná poptávka po takto pokročilé digitalizaci a to je také důvodem, proč u nás nejsou příliš dostupné. Zatím je tedy možné je sehnat pouze přímo u výrobce nebo u partnerů Microsoftu, jako například u již zmíněné firmy DEV:G, kteří se dlouhodobě tématu věnují.

Podle Terezy ale ani relativně vysoká cena brýlí nemusí být překážkou v tom, aby školy přístroj k výuce skutečně používaly. Naopak doufá, že aktuální situace ve světě alespoň některé instituce motivuje k tomu, aby se nebály větší množství peněz investovat do technologií a naopak ubraly tam, kde to v současné době nemá takový význam. 

„V ideálním případě vidím jejich využití i nad rámec klasické výuky. Ve zdravotnictví by mohly třeba právě teď sloužit jako perfektní nástroj k zaučování mediků nebo dalších lidí, kteří nemají adekvátní specializaci, ale pomáhají v nemocnicích. Seniorní lékaři v karanténě by mohli z domů vysvětlit vše jen na základě toho, co daný člověk vidí,“ uzavírá Dvořáková.

Podívejte se, jak Hololense pomáhají třeba Mercedesu

Reklama
Reklama