Podobně jako takřka všechna letiště v Evropě i to ostravské Leoše Janáčka dnes připomíná spíše parkoviště před zavřeným obchodním centrem. Na obrovskou plochu, na které se každoročně koná například největší vojenská show ve střední Evropě Dny NATO, v těchto dnech přistávají stroje zejména k odpočinku, na odstavení a opravu.
V areálu v Mošnově se totiž nacházejí také největší tuzemské opravny letadel Job Air Technic, které od roku 2016 patří do skupiny Czechoslovak Group zbrojařské rodiny Michala Strnada. A právě ty se zde starají o největší rozruch.
Krátce poté, co před dva obrovské hangáry Job Airu přistál švýcarský vrtulák Pilatus PC-12 s Michalem Strnadem na palubě, dorazil z Prahy na opravu také poněkud větší stroj, Boeing 737-900ER v barvách společnosti Travel Service miliardáře Jiřího Šimáhěno. A živo je i uvnitř hangárů.
„Zájem o uskladnění letadel je v těchto časech enormní. Volá nám kvůli tomu spousta firem. Pro nás to sice může být zajímavý zdroj dodatečných příjmů, prostoru tu máme hodně, ale samozřejmě dáváme přednost opravárenským zakázkám, proto některé ze zájemců o prosté parkování musíme odmítnout,“ popisuje Vladimír Stulančák, ředitel společnosti Job Air Technic, který zároveň majitele CSG seznamuje s aktuálním stavem zakázek.
Na první pohled to vypadá, že práce tu mají dost, hned několik dopravních letounů od různých aerolinek z celého světa právě dostává ozdravnou kúru pod přistavěným lešením. Jde například o stroje Aeroflotu, Vuelingu či nízkonákladové aerolinky Transavia ze skupiny Air France-KLM. I tak je nervozita namístě.
Letectví po celém světě je v krizi, kterou nepamatuje, kvůli koronavirové nákaze se nelétá, aerolinky krachují a také největší výrobci letadel počítají miliardové ztráty. A to samozřejmě dopadne i na přidružené obory, včetně servisu.
Strnadův holding navíc do Job Airu masivně investoval. V polovině února, tedy těsně před pandemickou krizí, otevřel novou halu bezmála za 400 milionů. Ta měla dramaticky zvýšit objem oprav provedených firmou. V posledních letech totiž společnost bojovala právě s přeplněností kapacit.
„Měli jsme našlápnuto na rekordní čísla. Leden, únor i březen byly rekordní. Vzhledem k investici byla očekávání velká. A stále jsou. Ale uvidíme, jakým směrem se trh vydá,“ naznačuje Strnad a nezastírá obavy.
Tradiční sezona pro opravy letadel je zima. Do té doby se ještě může mnohé změnit, a tak si Strnad ani slovenský šéf Job Airu Stulančák netroufají odhadovat letošní výsledek.
„Plány byly samozřejmě počet letadel v údržbě navýšit, i vzhledem k otevření nového opravárenského hangáru. Ale kvůli současné situaci v letecké dopravě lze těžko předvídat, jakým směrem se vyvine. Pokud se v dohledné době nezlepší, bude cílem alespoň dorovnat minulý rok,“ očekává Stulančák.
„Vidíme, že hodně leasingových společností, které jsou největšími majiteli letadel na světě, stahuje svá letadla z kolabujících aerolinek a využívá tuto krizi k opravám. Určitě to s sebou nese i příležitosti. Teď například máme na cestě několik letadel od zákazníka z Ukrajiny,“ zamýšlí se Stulančák, který zároveň doufá, že tato krize pomůže firmě nabírat nové lidi.
V posledních letech podnik brzdil v ještě větším rozletu také nedostatek kvalitních techniků na vyprahlém trhu práce. Ročně by společnost potřebovala až 80 nových tváří, shánět je na Ostravsku ale není snadné. I proto má ve stavu mnoho Slováků, ale také Filipínců. Nábor cizinců však současná situace také zastavila.
Loni Job Air Technic utržil 666 milionů korun, nejvíc za poslední roky, a zisk EBITDA dosáhl solidních 62 milionů. Společnost zaměstnává zhruba 350 lidí. Ročně provede přibližně 100 oprav, přičemž ty větší trvají i několik měsíců. Díky novému hangáru může naráz opravovat osm velkých dopravních letadel. Firma má potřebná osvědčení na komplexní údržbu letadel typu Boeing 737 CL a 737 NG, Airbus A320 a příbuzných variant a Airbus A330.