Levný plyn mění pravidla na evropském energetickém trhu. Celý letošek byla daleko nejdražší výroba elektřiny v plynových elektrárnách, která kvůli vysoké ceně plynu vlivem geopolitického napětí zvedala cenu elektřiny na konci léta až do likvidačních výšin, v tomto týdnu se ale situace minimálně dočasně obrací.
Vzhledem k prudkým poklesům cen plynu na spotovém trhu a naopak relativně stabilně vysokým cenám uhlí a růstu cen emisních povolenek, které nejvíce dopadají na výrobu z uhlí, se dnes nejdražšími výrobními (tzv. závěrnými) zdroji opět stávají černouhelné elektrárny. „Při nízkých spotových cenách plynu v tomto týdnu jsou to plynové elektrárny, které z pohledu variabilních nákladů vytlačují černouhelné elektrárny,” říká pro Forbes hlavní ekonom energetické skupiny ČEZ Pavel Řežábek
Moderní paroplynové elektrárny mají nyní náklady kolem sto deseti eur za megawatthodinu, starší černouhelné zdroje s účinností kolem čtyřiceti procent kolem sto padesáti. „V tomto týdnu klidně mohly být pouštěny uhelné elektrárny do provozu jako marginální (poslední zapnutý, pozn, red.) zdroj, sloužící k vykrytí poptávky. Tím pádem by určovaly i cenu elektřiny na trhu,“ doplňuje energetický analytik Jiří Gavor.
Cena plynu od začátku minulého týdne klesla ve virtuálním obchodním hubu TTF, který je určující pro ceny v celé Evropě, o téměř polovinu, konkrétně k jednomu stu eur za megawatthodinu. Pokud se však podíváme na statistiky českého Operátora trhu s energiemi (OTE) z krátkodobého denního trhu, spotová cena plynu v Česku klesla násobně níže – v pondělí dokonce až pod třicet eur za megawatthodinu.
Zdroj OTE
Vzhledem k tomu, že největší plynová elektrárna v Česku v Počeradech patřící ČEZu dle informací Forbesu nakupuje plyn na spotovém trhu, výroba v ní se stává po více než roce levnější než v černouhelných elektrárnách. Skupina zároveň vlastní také největší tuzemskou černouhelnou elektrárnu v severomoravských Dětmarovicích.
Důvodem celkového obratu je nejen pokles ceny plynu, ale zároveň stále vysoké ceny černého uhlí obchodovaného v Rotterdamu. Loni touto dobou stálo sto dolarů za tunu, dnes se ale i přes mírné poklesy stále drží téměř dvaapůlkrát výše – na 230 dolarech.
Dalším faktorem jsou rostoucí ceny emisních povolenek, které se za posledních sedm dní zvedly o více než třináct procent nad středečních sedmdesát sedm eur za kus. Povolenky přitom nejvíce prodražují výrobu z uhlí: k jedné megawatthodině vyrobené elektřiny je třeba přičíst celou cenu jedné emisní povolenky, zatímco u plynu je to čtyřicet procent její ceny.
Oenergetice.cz
Vývoj ceny emisní povolenky od letošního června do současnosti | Zdroj Oenergetice.cz
Dodnes se při poklesu poptávky vypínaly kvůli vysokým cenám těkavé komodity jako první plynové elektrárny, které byly nejdražší, ale nově se tedy jako první vypínají v současnosti nejdražší černouhelné. Cena elektřiny proto neklesá tak prudce jako cena plynu a roční kontrakt se drží na 367 eurech za megawatthodinu, tedy na čtyřnásobných hodnotách oproti loňskému roku.
V Česku se plyn podílí na výrobě elektřiny ze zhruba deseti procent, u černého a hnědého uhlí dohromady je to až čtyřicet procent. Momentální hladina cen plynu je však pravděpodobně jen dočasná a ovlivňuje ji hlavně teplotně příznivý říjen. Situace se tak může během pár dnů obrátit.
„V evropských vodách je hodně tankerů s LNG a počasí je mimořádně příznivé. Kdo je zdravý a není zimomřivý ještě nemusel zapnout topení, což přináší znatelnou úsporu ve spotřebě. Jakmile ale přijde pár opravdu chladných dnů, tak topení všichni zapnou a náběh bude masivní,“ konstatuje majitel energetické skupiny Amper Jan Palaščák.
Pokud tedy chceme získat alespoň nějaké vodítko, kde se bude cena plynu pohybovat ve střednědobém horizontu, je třeba se dívat na roční a víceleté kontrakty. Zatímco pro příští rok je cena plynu na burze v Lipsku na 144 eurech za megawatthodinu, pro rok 2024 už na 114 eurech.
