Pokud se všechny plány a sliby podaří naplnit, bude mít Liberec do roku 2030 kolem tisícovky nových bytů. Výstavba některých z nich už probíhá, další se připravuje. Projekty ale zdržuje trvající nedostatek materiálů – a také ceny. Developeři přiznávají, že oproti původní nabídce museli zdražit, ale zájem o bydlení ve stotisícovém městě pod Jizerskými horami přesto neklesá.
Tamní čtvrť Františkov (pojmenovaná po svém hraběti a vévodovi Františku Ferdinandu Gallasovi) si nedávno vyhlédlo pražské bytové družstvo Coop Development. V prostoru areálu bývalé textilní továrny plánuje vystavět tři stovky nových družstevních bytů.
Projekt, na kterém se podílejí ještě další tři společnosti, je rozdělený do dvou fází a skončit má v roce 2026. „Stavět budeme sedm bytových domů na pozemku o velikosti kolem osmnácti tisíc metrů čtverečních,“ uvádí předsedkyně družstva Anna Ježková. Původní továrna šla sice k zemi už letos na jaře, ale stavaři se musí vypořádat ještě se zbylými traverzami.
Areál leží nedaleko libereckého nádraží a blízko je odtud i do centra města. Místem navíc protéká Františkovský potok, který architekti zahrnuli do návrhu zahrad. Domy budou maximálně šestipodlažní a nabídnou byty v dispozicích od 1 + kk po 4 + kk. Ceny začínají na 75 tisících korun za metr čtvereční, rozpočet projektu dosáhl jedné miliardy korun.
Prodej bytů družstvo spustilo koncem června a v první etapě, kde jich chce postavit necelou stovku, je už polovina zarezervovaná. Zájemci musí složit dvacet procent ceny a jednorázový padesátitisícový členský příspěvek.
Původně na projektu pojmenovaném Zahrada Gallas pracovalo anglické architektonické studio Chapman Taylor, které vycházelo právě z architektury okolních vil. V současné době ale spolupracují developeři se studiem třiarchitekti. Podle návrhu obklopí domy zahrada, budou tu dětská i tréninková hřiště, plácek na jógu, hřiště na pétanque nebo třeba místa určená ke grilování.
Patronkou nové čtvrti je Gallasova pravnučka Agathe Maria Széchényiová, která do časové schránky základního kamene vložila pamětní medaili s podobiznou svého šlechtického předka.
Bagry, jeřáby a řemeslníci se ale pohybují i v dalších částech Liberce. Hned kousek od spodního centra už začíná získávat jasné obrysy první z domů, které vznikají v areálu bývalých Tiskáren. Ambiciozní projekt tu počítá dohromady s devíti budovami.
Kvůli výstavbě museli strhnout i více než dvě stě let staré budovy, které nešlo zachránit. Na jejich místě vyrostou nové, dohromady s téměř dvěma stovkami bytů a komerčními jednotkami. Za vizuální podobou stojí architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch, kteří zachovali například novorenesanční prvky u historicky cenných vil.
Dílo řemeslníků, kteří podle jejich návrhu postupují, už mohou Liberečané postupně sledovat. Do prvních dvou domů by se mohli začít lidé stěhovat koncem roku.
„Dokončujeme budovu osm a devět, což jsou dvě staré vily, kde bude dohromady patnáct bytů plus jedna komerce. V té by mohla být třeba kavárna, se vchodem z ulice,“ nastiňuje pražský devoloper Jan Konhefr. K bytům se musel zatím udělat provizorní vstup, protože výstavba v areálu pokračuje, když se oproti původním plánům zdržela o zhruba čtvrt roku.
„Největší skluz nastal hlavně kvůli nejrůznějším povolením. Nejsme schopni ten areál pustit do provozu, dokud nebude osazena nová trafostanice, a k tomu je potřeba ještě hodně procesů,“ podotýká. Kdo koupil byty v první vlně, prý zdražení nepocítí. Ze zhruba pětačtyřiceti nemovitostí jsou prodané a podepsané smlouvy z pětadevadesáti procent.
Byty začínaly na osmdesáti tisících za metr čtvereční, nejdražší se vyšplhaly až k devadesáti tisícům. Rozpočet na celý projekt je kolem 1,2 miliardy korun, zatím je prostaveno kolem sto milionů. Co momentálně developera trápí, jsou materiály – sice se podařilo nakoupit některé do zásoby a ještě za staré ceny, ale na dodání tak padesáti procent věcí čeká dlouhé týdny.
„Problémem jsou třeba elektrorozvaděče, technologické komponenty, hliník, okna. Co bylo dřív běžně k dostání, je teď těžko sehnatelné,“ vysvětluje Jan Konhefr.
Ne všechny budovy v areálu šly k zemi: zachované zůstaly třeba staré tovární haly, v nichž kdysi stávaly tiskařské stroje. Obě projdou rekonstrukcí, z nichž první by mohla být dokončena příští rok. V něm se počítá se startem výstavby dalších budov, dohromady se 150 bytů. Zachován je i starý tovární komín, který má být dominantou celého komplexu. Na jeho rekonstrukci se podílí sklářská firma Lasvit, která už dodala svůj návrh nové špičky.
Mírné komplikace provázejí také výstavby v dolním centru Liberce. Projekt Nový Perštýn počítá s více než pěti sty byty, které zaplní kdysi ostudnou jámu po neúspěšném developerském plánu nákupní galerie. V plánu zůstává i nejvyšší dům Liberce, který by měl přerůst budovu krajského úřadu, přezdívanou liberecký mrakodrap.
Investoři ale přiznávají, že současná energetická krize i obecné inflační jevy dopadají na náklady stavby. I zde si zároveň některé dodávky zajistili ještě před zhoršením globálních podmínek. „Na jaře jsme zažili komplikace spojené s akutním nedostatkem materiálu a jeho cenové eskalace. Teď je situace stabilnější, ale nejistoty a riziko hrozby stále existují,“ podotýká Martin Kubišta, ředitel společnosti LIC, která je developerem projektu.
Právě snaha o eliminace hrozeb a zvláštní opatření projekt mírně prodražila. „Museli jsme na jaře v souvislosti s válkou kupní ceny korigovat. Našim zákazníkům jsme ale dali možnost upravit například platební kalendář nebo už uzavřené transakce ukončit. Takovou variantu ale využilo jen malé množství z nich. A stále máme byty v první etapě fakticky vyprodané,“ uzavírá Kubišta.