„Ať už se díváte na Dubaj, nebo na Prahu, vidíte obrovské množství kamionů, které dennodenně doručují obrovské množství zboží,“ říká Vojtěch Cuchý z české společnosti Logio. „Do budoucna přitom nejde jenom o snížení množství kamionů. Stejně tak je potřeba se mnohem efektivněji postavit k množství zboží, které se nakonec třeba vůbec nespotřebuje.“
Logio se zaměřuje právě na obě tyto oblasti. Jednak cílí na zefektivnění logistického řetězce na silnicích, jednak na rozumnější přístup k samotnému zásobování skladů či supermarketů.
„Když místo člověka, který každý den objednává určité množství zboží, nasadíme umělou inteligenci, která dokáže u každého produktu propočítat předpokládanou poptávku, uvidí systém budoucí míru poptávky, a podle toho pak příští den navýší nebo sníží jeho dodávané množství.“
Pro praktický příklad nemusíme chodit daleko od supermarketu – vlastně tam můžeme rovnou zůstat. Ovoce a zelenina, které by se prošlé vyhodily, se s umělou inteligencí pod palcem Logia dostanou na pult teprve s určitou zárukou, že se vůbec prodají.
Foto Archiv
Nejde přitom o sci-fi: v patnáctileté tradici Logia už defilují klienti jako DHL, Košík.cz nebo Pilsner Urquell. Uvedená slova Vojtěcha Cuchého přitom zazněla v Dubaji, kde se v rámci eventu českého Forbesu „City For The Future“ hovořilo právě o budoucnosti logistických služeb. A soudě dle reakcí dalších účastníků panelové diskuse na logistickou notu to bude opravdu zajímavé.
„Lidští pasažéři mohou počkat, pro byznys je hlavní transport zboží,“ zmínil generální ředitel Výzkumného a zkušebního ústavu (VZLÚ) Josef Kašpar myšlenku, která by se dala snadno vytrhnout z kontextu – ale ne, když ji do kontextu správně zasadíme. Řeč byla o vývoji letounu pro čtyři osoby nebo 400 kilogramů nákladu, na němž teď VZLÚ pracuje.
Ředitel Kašpar takto komentoval, jak blízko jsou takové stroje realizaci. Vzhledem k legislativě a technologii je totiž mnohem blíže praktické využití jejich nákladních než pasažérských přepravních kapacit. „Blíže je budování určitých vzdušných dálnic pro cargo, teprve pak se bude dát pokračovat s lidmi,“ hovořil o nejbližší budoucnosti nejrůznějších soukromých letounů.
Také třetí česká společnost, která se zúčastnila diskuse v panelu se šéfredaktorem Forbesu Petrem Šimůnkem v českém pavilonu na EXPO, může díky technologii a legislativě prozatím fungovat pouze v uzavřených areálech a nikoli ještě na otevřených ulicích českých měst.
„Dubaj ale patří k early adopters,“ říká Jan Najvárek ze společnosti BringAuto, jejíž autonomní vozítka v pilotní fázi fungují například v uzavřeném prostoru ostravské chemičky. „Takže je možné, že tady už budou naše vozidla jezdit běžně po ulici do dvou let.“
České BringAuto se soustřeďuje na oblast tzv. last mile delivery – tedy doručení zboží (a čehokoli dalšího) až do domu. Nebo až do laboratoře. „Finální doručení je nejužší bod celého systému e-commerce,“ říká Najvárek. „E-commerce se rozvíjí velice rychle, ale nakonec potřebujete to zboží vždycky doručit a na to nebude k dispozici dost lidí,“ říká.
Proto BringAuto pracuje na vývoji autonomních elektrických autíček, která by měla v budoucnu doplnit celé portfolio doručovacích technologií.
Nad hlavou nám budou létat drony, pod nohama se budou motat doručovací robůtci a mezi nimi budou pojíždět větší automobily od BringAuto, které pojmou mnohem více zásilek. To celé bude řídit umělá inteligence. Pak vám nad hlavou proletí letoun, který vozil dříve jen zboží, ale teď už v něm sedí lidští pasažéři.
A vy, ať už budete v Praze, nebo v Dubaji, si budete moct spokojeně oddychnout: „Tak, konečně jsme v budoucnosti.“
