Psalo se září 1968, když v Československu začala platit vyhláška stanovující pětidenní pracovní týden. Lidé se tak nově mohli těšit z volných sobot. O padesát let později začal mezi některé tuzemské firmy prosakovat trend čtyřdenního pracovního týdne.

Firem, které zkrácený týden zavádějí nebo testují, přibývá, ale v českém prostředí jde stále o výjimky. Z letošního průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle vyplynulo, že s ním má zkušenost osmnáct procent Čechů, dalších sedmdesát procent zaměstnanců by jej však uvítalo.

Ani odborníci na trh práce se však neshodnou, zda se do budoucna tato forma práce stane normou. Když se přitom společností uplatňujících tento benefit zeptáte, jak jej hodnotí, většinou mají jen slova chvály. Hovoří o vyšší produktivitě nebo lepší psychické pohodě zaměstnanců. Samozřejmě při zachování mzdy v plné výši.

Je to případ třeba marketingové agentury Ant Studio. S myšlenkou čtyřdenního pracovního týdne tu před čtyřmi lety přišel zakladatel firmy Petr Vataha. Dostal se do stadia, kdy sám u sebe cítil, že přepracovaností a zaměřením na práci ztrácí work-life balance. Totéž pozoroval u kolegů.

„Petr je nastavený tak, že firma nemá být zaměřená jen na ždímání zisku, ale že když už prosperuje, má to vracet lidem. Ocitl se kvůli tomu tehdy pod stresem. Díky našemu firemnímu kouči Martinu Fuksovi přišel na to, že ideální by bylo zavést čtyřdenní pracovní týden,“ vypráví výkonný ředitel firmy Ant Studio Petr Zápotocký.

Společnost v roce 2020 zkrácený týden úspěšně otestovala, když zjistila, že dokáže splnit nastavené cíle. Od předloňska systém zavedla nastálo. „Testovací režim spočíval hlavně v tom, že jsme si to celé jednak potřebovali spočítat finančně a za druhé naplánovat, jak čtyřdenní pracovní týden vůbec uchopit,“ vzpomíná Zápotocký.

Marketingová agentura se především rozhodla, že osobní rozvoj, například zlepšování měkkých a tvrdých dovedností, kterému se do té doby zaměstnanci věnovali i v pracovní době, nechá na lidech v jejich volném čase.

Děláme si legraci, že nás jednou čeká dokonce třídenní pracovní týden.

Ostatní zádrhele, které při přechodu na upravený pracovní týden řešili, označuje Zápotocký za detaily. Lidé hlavně díky tomu zjistili, že dělají řadu neefektivních věcí, které se dají vyřešit snáz nebo je není třeba vykonávat vůbec.

Nebylo to tedy tak, že by společnost se zkrácením pracovního týdne musela nabrat více zaměstnanců, aby stále odvedla stejné množství práce jako při standardní délce týdne.

„Spíš jsme zjednodušeně řečeno osekali dvacet procent věcí, které se třeba nemusejí řešit vůbec, aniž by to firmu nebo klienty zabolelo, nebo se mohou řešit jednodušeji. I dnes navzdory čtyřdennímu pracovnímu týdnu stále vidíme mezery, co se týče neefektivních věcí. Děláme si legraci, že nás jednou čeká dokonce třídenní pracovní týden,“ říká Zápotocký.

Pracovní týden tu končí čtvrtkem. Pokud ale zaměstnanci potřebují, mohou si vzít volno v jiný den než pátek.

Zkrácený týden se netýká jen marketingových firem. Pátky mají už roky volné třeba také v pražírně Cafe Eternity v Albrechticích. A v mladoboleslavské firmě Výtahy Michálek o deseti zaměstnancích zase končí každý pátek v poledne. Její majitel Josef Michálek chce v dohledné době, zřejmě od přespříštího roku, nechat pátky úplně volné.

„Zkrácený pracovní týden jsme zavedli začátkem roku 2022. S odstupem času mohu říci, že to bylo jedno z nejlepších podnikatelských rozhodnutí a rozhodně neuvažuji k návratu v původním modelu pěti celých pracovních dní,“ líčí Michálek.

Model se zkrácenou pracovní dobou se podle něj pozitivně podepsal hlavně na firemní kultuře a lidem dal také více času na jejich koníčky a odpočinek. Nikterak však neutrpěla produktivita.

Cafe Eternity funguje sedmnáct let a jeho spolumajitel Michal Štusek od začátku věděl, že chce v malé firmě umožnit prodloužený víkend.

„Lidé pak opravdu chtějí pracovat, nevadí jim to, skutečně se do toho nemusejí nutit. Když vědí, že mají před sebou delší víkend, práce jim jde prostě lépe od ruky. Za nás je to nejlepší benefit, nic lepšího ho nenahradí,“ popisuje Štusek kouzlo čtyřdenní pracovní docházky.

Volno si ale pracovníci vždy musejí vybrat v pátek. Kvůli hladkému odbavování objednávek si Štusek neumí představit, že by si mohli volit libovolný den. Přiznává také, že zpočátku byli jedinci, kteří měli tendenci práci flákat a kratší pracovní týden spíš zneužívat. Pak firma zavedla kontrolní mechanismy, aby se tohle už nestávalo.

Personalisté ale kromě nastavení systému vnímají i další vady, na které mohou firmy při zavádění zkráceného týdne narazit. Nejčastěji proto, že nepočítají, že by šlo vše tak hladce jako v popisovaných případech.

Podle Jitky Součkové z personální agentury Grafton Recruitment by zaměstnanci o zkrácení pracovního týdne měli především zájem jen v případě, že jim firma zachová mzdu v plné výši. A to si valná většina zaměstnavatelů podle ní nebude moci dovolit, zvlášť v dnešní době vysoké inflace.

„K negativům dále patří vyšší náklady kvůli nutnosti zaměstnat více pracovníků, upravit procesy ve firmě a udržet dostupnost služeb zákazníkům v plném čase,“ vyjmenovává Součková.

Jako pozitiva zmiňuje posílení loajality zaměstnanců stejně jako jejich produktivity. Ve firmách, kde zkrácený pracovní týden testovali, podle ní došlo často ke snížení nemocnosti a k růstu produktivity pracovníků o desítky procent.

Tomu přikyvují i ve společnosti SAB Finance, kde lidé docházejí do práce jen čtyři dny v týdnu od loňského ledna. Mluvčí David Jirušek hovoří o extrémním zvýšení produktivity a také lepším zdraví zaměstnanců. Den volna navíc je podle něj znát a potvrzuje to heslo, že spokojený zaměstnanec rovná se zdravější člověk.

Odborník na firemní kulturu a výkonný ředitel pracovní platformy Welcome to the Jungle Jan Klusoň v čtyřdenním týdnu vidí budoucnost práce. Před pandemií podle něj také nebylo běžné, aby firmy nabízely flexibilní pracovní dobu nebo home office, dnes je to standard.

Do budoucna se trend čtyřdenního pracovního týdne rozšíří.

„Podobně to je aktuálně i se čtyřdenním pracovním týdnem. Zatímco dnes jej využívá jen malá část firem, do budoucna se tento trend jistě rozšíří,“ míní Klusoň. Firmy se ale podle něj budou muset na přechod na kratší týden dobře připravit a svým zaměstnancům poskytnout vhodné nástroje k efektivnější práci.

Dagmar Rottová ze společnosti Citfin, kde zkrácený pracovní týden funguje v omezeném režimu, například upozorňuje, že když se někdy nahromadí větší množství práce, musejí lidé do kanceláří přijít i pátý pracovní den.

„Jsou období, kdy lidé nemohou čtyřdenní pracovní týden čerpat, jde například o silnější měsíce, větší poptávku ze strany klientů v důsledku vývoje trhu, čerpání dovolených a podobně,“ připouští Rottová.

Citfin přidal zkrácený týden do své nabídky benefitů v roce 2018, avšak pouze pro zaměstnance obchodu, dealingu a call centra, tedy pro pozice, které nemohly z provozních či organizačních důvodů užívat home office. Benefit může pracovník čerpat pouze za předpokladu, že dokáže splnit nastavené cíle.

Po zavedení čtyřdenního pracovního týdne produktivita pracovníků vzrostla o více než dvacet procent. Zároveň zaměstnanci vykazovali vyšší míru spokojenosti a sounáležitost s pracovním týmem. V době koronaviru Citfin čtyřdenní pracovní týden přerušil, loni se k němu vrátili v oddělení dealingu a call centra.

Výhody a negativa čtyřdenního týdne teď vyhodnocují také ve společnosti T-Mobile. Pokud v rámci zpětné vazby převáží pozitiva, společnost podle personální ředitelky Jitky Adámkové zváží, zda jej zavede natrvalo. Nikoli však plošně, ale jako benefit.

„Rozhodně vnímáme, že by bylo nutné zapracovat na celkovém přístupu obou stran – například i v rámci plánování schůzek, nezbytných hovorů. Je nutné si také přiznat, že tento způsob práce určitě není vhodný pro každého a pro každou pozici. Dobře mohou fungovat kancelářské pozice, ale třeba u služeb nebo zkrátka tam, kde je potřeba fyzická přítomnost, je to samozřejmě složitější,“ podotýká Adámková.

Také personalisté upozorňují, že záleží na oboru. Podle Součkové z Grafton Recruitment by zavedení čtyřdenního pracovního týdne mohlo probíhat hladčeji v kancelářských oborech či ve státní správě. I Klusoň říká, že model nejde přenést do jakéhokoli oboru. „U skupin, jako jsou řidiči MHD, pracovníci ve zdravotnictví a podobně, by skutečně zaměstnavatelé museli přijmout více lidí,“ přikyvuje.

Také Zápotocký za Ant Studio přiznává, že model, který zavedla jeho firma, nemusí být funkční v jiných oborech. V těch kreativních ale podle něj ano.

„Když jsme zavedení čtyřdenního pracovního týdne oznámili na sociálních sítích, objevilo se spoustu komentářů typu ‚takže hasiči nebudou v pátek hasitʻ. Myslím, že náš systém může být aplikovatelný i na jiné práce, kde se věci hodně řeší hlavou. Tam vám sezení deset hodin na židli v kanceláři výsledek nezaručí. Pokud se ale bavíme například o výrobě, třeba automotive, tak tam už jde o efektivitu. Nejde škrtnout pátek a stále vyrábět stejné množství dílů,“ míní.

V takových odvětvích podle něj možná nepůjde zkrácený pracovní týden zavést nikdy. Možností ale může být robotizace nebo nabrat za cenu vyšších nákladů nové pracovníky.